Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Jak přemýšlí a pracuje Jan Moudřík z Alza.cz

InspiraceRozhovor

Zdroj fotky: Archiv Jana Moudříka

Největším vzorem je pro něj jeho kamarád a šéf Aleš Zavoral, zakladatel Alza.cz. Ačkoliv si dnes změnu práce představit nedovede, do budoucna se nebrání zamířit ze světa e-commerce do architektury. Druhým hostem série Jak přemýšlí a pracuje je šéf expanze a facility Alza.cz Jan Moudřík.

V této sérii textových rozhovorů pokládám stejné otázky odborníkům z různých oblastí, podnikatelům, manažerům, ale třeba i novinářům a osobnostem z neziskového sektoru. Chci vám prostřednictvím jejich odpovědí představit zajímavé tipy, zkušenosti a rady pro váš osobní i kariérní život. MladýPodnikatel.cz totiž sleduje spousta lidí proto, aby uspěli v práci. Ale život není jenom práce. Je to mnohem víc, a právě o tom je tento seriál.

První díl s Petrem Andrýskem ze Socialsharks si můžete přečíst zde. Teď ale nechme odpovídat Jana Moudříka:

Každý z nás měl jako malý nějaký sen. Měli jsme svoje vlastní vysněná povolání a cíle, kterých jsme chtěli jednou v životě dosáhnout. Odpovídá vašemu dětskému snu to, čemu se dneska věnujete?

Ne, vůbec to mému původnímu dětskému snu neodpovídá. Jako malý jsem chtěl být truhlářem. To mi vydrželo velice dlouho, protože jsem s rodiči jezdil celé dětství na chatu a vše kolem byla čistá příroda, samé dřevo. Vyráběl jsem neustále něco ze dřeva. Později jsem z dobrých výsledků ve škole pochopil, že spíš po tátovi převezmu vedení samoobsluhy. Jenomže mě úplně pohltily počítače, můj vztah k novým technologiím sílil. Doteď jsem obrovský fanoušek jakékoli technologické inovace, ať už malé pro člověka nebo velké pro lidstvo.

Zdroj fotky: Archiv Jana Moudříka

Kdy pociťujete vůbec největší uspokojení ze své práce?

Já prostě rád buduji. Potřebuji, aby to co dělám, bylo fyzično (ne online), bylo to vidět, cítit. Aby to nějakou dobu přetrvalo. Pak mě samozřejmě nejvíc potěší, když se ke mně dostávají nepřímo mířené tedy zprostředkované pochvaly. Takové ty, kdy to dotyčný nedělá, protože se chce někomu zalíbit. Dříve mi bylo líto, že málokdo vlastně ví, kdo za tím stojí, ale našel jsem si v tom právě to, že tato pochvala je upřímná.

Například nedávno jsem byl na konferenci (9. 10.) s názvem Kancelář budoucnosti – jak technologie změní pracoviště, kde v panelu seděl Ondřej Neff. Aniž by tušil, že v publiku sedí někdo z Alzy, řekl, že byl v kancelářích Alzy a že je dělal někdo, kdo tomu fakt rozumí, protože měl pocit, že by tam chtěl okamžitě nastoupit. A mě pochopitelně strašně potěšilo, když někdo veřejně a nezištně ocenil mou práci.

Za den toho nejspíš musíte stihnout hodně. Navíc život není jen práce. Máte nějak rozvržený svůj denní harmonogram?

Mám dvě úžasné dcerky, ráno před prací nabíjím energii v zásadě s nimi, jak jen mohu. Kdo má děti ví, co dokáže úsměv vlastního potomka. Kdo děti nemá, nemůže to pochopit, zkušenost je nepřenosná. Starší dceru doprovázím do školky.

Nemám pevný čas oběda, většinou čekám, až si tělo samo řekne. Nechávám to otevřené, plánuji tak, abych stihl pár velkých a důležitých úkolů. Snažím se striktně odmítat pravidelné porady. Vnímám je jako velmi neefektivní. Vlastně mám jen jednu týdně. O to rychleji jsem k dispozici svému týmu, který tím pádem nebrzdím a může rychleji přinášet výsledky.

To vše se musí velmi dobře organizovat kvůli efektivitě. Stojí to hodně energie a je třeba ji někde dobít. Nejefektivnější je pro mě sport, do kterého jdu vždy naplno a díky tomu při něm ani na vteřinu nemám pracovní myšlenky. Jsem takový sportovní univerzál, nejradši mám futsal, nohejbal, golf, tenis, squash, badminton.

Co děláte po ránu? A co snídáte?

Ráno po probuzení se snažím co nejrychleji dostat do aktivního fungování. Nesnídám, dopoledne piji jen kávu, jen na chuť. Ne kvůli energii. Dokonce jsem vypozoroval, že mi káva energii po pár hodinách spíš vezme. Jíst začínám až obědem. Celkově jídlo a pití vnímám jako nutnost, která mě v životě jen zdržuje. Někdo by si myslel, že spánek budu vnímat stejně, ale od té doby, co mám malé děti, má pro mě cenu zlata.

Máte nějaký systém vlastního sebevzdělávání?

Dříve jsem se zajímal jen o pár oblastí, většina z nich se točila kolem IT. Nyní se ale snažím největší úsilí věnovat šíři informací, abych se vzdělával všeobecně ve více směrech, tedy nejenom v IT a technologiích. Vnímám to jako zásadní pro to, aby člověk mohl dělat rychlá rozhodnutí.

Obdobných informací jsou dnes mraky a času málo, čtu tedy převážně jen titulky přes Feedly a až u opravdu zajímavého tématu jdu do detailu. Nejzajímavější informace z celého světa získávám z Business Insideru. Knihy čtu minimálně, přijde mi v nich obrovské množství omáčky, která je tam jen kvůli tomu, že kniha musí mít obsah, aby nebyla tenká a mělo cenu ji vydat.

Je nějaká kniha, která vás ve svém životě i v podnikání posunula nejvíce?

V dětství mě strašně ovlivnily Foglarovky. Féroví hrdinové mě jasně nasměrovali, na jaké straně se chci pohybovat a k jakému typu lidí vzhlížím. A co se práce týká, strašně mi pomohly dva tituly – Snězte tu žábu od Briana Tracyho. V podstatě jde o to začít den tím nejtěžším úkolem. Když se tohle naučíte, pak už všechno ostatní jede jako po másle. Druhý titul je Šíleně jednoduché – posedlost jako základ úspěchu od Kena Segalla. Celkově mě v designu baví geniální jednoduchost.

Jan Moudřík se pro nás vyfotil před svým pracovním stolem v Alza.cz.

Informací se na nás dnes chrlí přehršel. Máte nějaký systém, jak si nově získané poznatky uchováváte i někde jinde, než ve vlastní paměti?

Víceméně na všechno striktně používám Asanu (asana.com). Tento nástroj na organizaci používá celá Alza, a protože v ní pracuji už 15 let, některými pracovními věcmi jsem ovlivněn i v soukromí. Mám rád metodu GTD, a pro ní je Asana ideální. Abych neměl více nástrojů a byl efektivní, používám to i v osobním životě. Organizuji si tam myšlenky, nápady, komu koupit jaký dárek, na jaký film se chci podívat, ale třeba i citáty a přísloví, které mají hloubku a bylo by škoda, abych je zapomněl.

Proti tomu třeba tužku a papír používám velmi výjimečně – abych navrhl design nebo něco zakreslil do půdorysu.

Umíte anglicky nebo jiným jazykem? A jak jste se to naučili?

Anglicky se domluvím. Nejvíc jsem se toho naučil v mládí díky počítačovým hrám – odhaduji dokonce až 80 %. Už, než jsem na základní škole měl poprvé výuku anglického jazyka, uměl jsem toho z her na dva ročníky dopředu. Melodii angličtiny mám dokonce tak rád, že neexistuje anglicky mluvený film, který bych odhadem za posledních deset let viděl v dabingu. Dabing nesnáším, zlaté titulky.

Jak vypadá vaše pracovní prostředí a co všechno potřebujete pro to, aby se vám dobře pracovalo?

Rozdělím to na dva způsoby fungování – můj nejdůležitější pracovní nástroj je telefon, v kterém mám e-maily, takže pracuji v terénu odkudkoli. Venku vnímám obrovské množství informací, ale neruší mě to, inspiruje mě to. Můžu sedět v kavárně, kde je hluk, vnímám prostředí – lidi kolem sebe, ale i práci, na kterou se musím soustředit. Tohle pestré prostředí plné zvuků, ruchů, barev mě naopak kreativně podporuje.

Podobné je to i v kanceláři. Nejsem zavřený ve vlastní kanceláři. Naopak, snažím se, aby tým cítil, že jsem jeho součástí. Ne jen ten šéf.

Co vám nejvíce pomáhá v soustředění se na práci?

Hodně denního světla – ideálně slunce a pak hudba. Doslova miluju hudbu Ludovica Einaudiho. Pro práci je ideální. Někdo ji vnímá smutně nebo melancholicky. Já jí vnímám pozitivně.

Jak si organizujete svou práci a priority, kterým se budete věnovat jako první?

Viz žába výše – začínám tím, že se podívám, co je nejdůležitější pro firmu, a podle toho vyhodnotím situaci. Jeden, dva nejdůležitější úkoly dopoledne. Ty velké, nejtěžší, udělám hned ráno a pak všechny ostatní denní, provozní, rutinní už dělám rychle a v klidu. Potřebuji úkoly a projekty dotahovat a pak pustit z hlavy, aby nebraly kapacitu mozku ostatním.

Jaké nástroje ke své práci používáte a na co?

Primárně používám Outlook a Excel a jsem přesvědčen, že to jsou nástroje, které mi stačí na vše. Přizpůsobil jsem si je tak, aby se mi s nimi dobře pracovalo. Pak samozřejmě ta Asana.

Co hardware? Jaký v průběhu dne používáte nejvíce?

Nejvíc jednoznačně iPhone a MacBook. Co se dalšího vybavení týká, nemůžu si vynachválit polohovací stůl, u kterého můžu stát a kvalitní reproduktory (nebo sluchátka) kvůli hudbě.

Jak se zbavujete stresu, který na vás určitě vaše práce vyvíjí?

Jsem šťastný, že mám krásnou rodinu – manželka a děti mi při jakékoli stresové zátěži pomáhají nejvíce. Pak mi pomáhá sport, kamarádi, hudba a v létě rozhodně příroda a zahrada.

Je něco, co se vám ve vaší práci skutečně nepovedlo a dnes toho litujete?

V práci ne, nebo nic, co bych si vybavil. Možná je to tím, že se netrápím věcmi, které nemůžu změnit. Nicméně mě ale mrzí, že se mi doteď nepodařilo najít cestu, jak lidem, kteří nemají přirozenou empatii a takové ty softové manažerské skilly, vysvětlit, že týmový duch a samotní lidé jsou pro firmu nejdůležitější, nejpevnější základy. Že to je neměřitelné, ale rozhodně to neznamená, že je to nepodstatné.

Minimálně polovina populace na celém světě empatii potřebuje i v práci. A já osobně toto nadání vnímám jako jednu ze základních vlastností přirozeně dobrého manažera. Nejsme stroje, i když mnohdy jde v rámci výkonu pouze o čísla. Za těmi čísly stojí vždy člověk. Pokud tam není potřeba, dejme tam robota či androida a nepotřebujete manažera.

Víc hlav víc ví. Za kým si chodíte pro radu ohledně vaší práce?

Radím se specialisty v oboru – podle toho, co právě řeším a jak moc dobří jsou, ale skutečnou inspirací je pro mě jednoznačně vizionář, kolega i kamarád Aleš Zavoral, zakladatel Alzy. Mám rád Apple. Ne fanaticky, ale s respektem a nadhledem, co dokázali, co vytvářejí, jaké hodnoty mají a jak mě osobně život ulehčují. Přečetl jsem nespočet knih o Applu a obdivuji Stevea Jobse. Aleše znám 15 let a nevěřili byste, kolik stejných paternů spolu ti dva mají.

Cest, po kterých se můžete do budoucna vydat, je určitě více. Jak se ale rozhodujete, po které se vydáte?

Nejdřív si zjistím správné informace. Pak už se jen držím selského rozumu s pomocí intuice. Žádná věda.

Jaký máte teď největší profesní cíl? A jaký osobní?

Osobním cílem je pořízení velké zemědělské usedlosti. Chtěl bych žít se svou rodinou blíž přírodě a dopřát svým dcerám stejně podnětné a krásné prostředí, jako když jsem vyrůstal já. Chci mít možnost někde vlastníma rukama zrekonstruovat něco, co má genius loci.

Co se týká profesních cílů – za těch 15 let jsem byl u všeho podstatného. Myslím, že výsledky mluví za vše. Odchod z ní si moc představit nedovedu, ale do budoucna bych se nebránil klidně úplné změně oboru. Láká mě architektura – baví mě to, mám rád design a barvy. Speciálně design vnímáme každý jinak – každý má jiný názor.

A na závěr jedna otázka na odlehčenou. Kde a jak jste se potkali se svým životním partnerem? :-)

S manželkou jsme se seznámili na internetu – na chatu. Zhruba tři měsíce jsem ji přemlouval, abychom se vůbec viděli. A teď jsme spolu přes patnáct let, máme dvě krásné dcerky a bez nich už si svůj život představit nedovedu.

Jan Moudřík v našich videorozhovorech:

S Janem Moudříkem jsem natočil už dva videorozhovory. Podívejte se na ně:

Jak Alza.cz buduje svou síť kamenných prodejen?

Podívejte se, jak v Alza.cz přemýšlí nad sítí kamenných prodejen a jak vznikala prodejna budoucnosti.

Jak Alza.cz expanduje do zahraničí?

Expanze je nyní pro české e-shopy velké téma. Poslechněte si, jak svět dobývá Alza.cz.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 25 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 0

    Přidejte vlastní komentář

    

    Skrýt reklamu