Jak motivovat zaměstnance k lepším výkonům?

Motivace je téma, kterým se zabývá spousta odborníků po celém světě. Zaměstnavatelé mezi ně ale většinou nepatří a mnozí nemají vůbec potuchy o tom, jak své zaměstnance vést k lepším výkonům a zlepšovat jejich přístup k práci.

Inzerce

Mít vlastní zaměstnance je obrovskou zodpovědností. Jsou základem každé firmy a mohou na ni mít pozitivní, ale i velmi negativní účinky. Zaměstnanci jsou také pěkně drazí. Když pomineme jejich plat, staví se nám do cesty povinnost odvodů, které tvoří velké procento celkového nákladu na zaměstnance. Je tedy nutné zaměstnance dostatečně motivovat k co největším výkonům a naplno využívat jejich potenciál.

Peníze nestačí

Řada lidí argumentuje penězi. Chtějí přidat a nízkému platu dávají za vinu výsledky své práce. Někteří zaměstnavatelé z nouze platy i zvyšují, ale ke zlepšení to nevede. Peníze jsou samozřejmě důležité a hrají velkou roli v přístupu zaměstnance, ale nejsou tím jediným. Lidé potřebují podstatně více.

Podle průzkumu agentury Online People táhne české specialisty e-commerce zejména proto, že v ní vidí budoucnost nebo že je zkrátka baví online marketing. „Pouze“ 3 z 10 online specialistů motivuje vysoká mzda. Co zjistili dále a jaká doporučení pro začínající firmy mají, můžete vidět v našem videorozhovoru.

Americký psycholog Abraham Maslow sestavil hierarchii lidských potřeb, kterou dnes známe jako Maslowovu pyramidu. Velmi jednoduše znázorňuje a rozděluje provázanost jednotlivých potřeb lidí, které pociťuje každý z nás.

Na úplném dně pyramidy leží fyziologické potřeby, které obsahují vše, co člověk potřebuje k samotnému přežití. Jde o nejzákladnější potřeby, jako je dýchání, potřeba jídla, pití apod. Druhý stupeň znázorňuje potřebu bezpečí, kvůli níž se například bojíme neznámých věcí, a třetí stupeň potřebu lásky, která nás zase vede k touze k někomu a někam patřit.

Předposlední stupeň znázorňuje potřebu úcty. Její nedostatek se řadí mezi časté důvody rozpadu partnerských vztahů a své místo má i ve firemní kultuře. Každý člověk totiž touží po tom být respektován. Chceme být pozitivně přijímáni svým okolím a záleží nám na tom, aby i náš názor měl svou váhu.

Stejně tak všichni potřebujeme růst, což znázorňuje poslední stupeň pyramidy. Další den nesmí být stejný jako tento a všichni se potřebujeme někam posouvat. Chceme naplňovat své schopnosti, své záměry a svůj potenciál. Krásně to znázorňuje zmíněný průzkum Online People – podle něj se 94 % snaží samo vzdělávat, k čemuž využívají zejména české a zahraniční blogy.

Postavte si svoji pyramidu

Maslowova pyramida nemluví jen o zaměstnancích, ale o lidech obecně. Na internetu najdete spoustu článků, které její význam a jednotlivé potřeby rozepisují podstatně podrobněji. Pro nás je ale důležité si uvědomit pouze to, že výkon a přístup zaměstnanců není ovlivněn jen penězi, ale i spoustou dalších faktorů, které se dotýkají některého ze stupňů Maslowovy pyramidy.

Zamyslete se sami. Jak by se vám líbilo v zaměstnání, kde vás ostatní nebudou respektovat a nenechají vás ani domluvit? Co by s vámi udělal pocit zbytečnosti? Vadilo by vám, kdybyste svou kariéru neviděli perspektivně a nemohli jste růst? Jsou to relativně jednoduché otázky, i tak na ně ale spousta zaměstnavatelů zapomíná. Apelovat na jednotlivé potřeby lidí přitom jde mnoha poměrně jednoduchými způsoby.

Jedním z nich může být pouhé příjemné pracovní prostředí a příjemná atmosféra. Jelikož v něm zaměstnanci tráví velkou část svého času, je nutné, aby se cítili dobře, což si uvědomují i v e-shopu SportObchod.cz. Její marketingový ředitel Adam Jurák mi potvrdil, že se s tím nepářou: „Teď je nás v kanceláři hodně, takže musíme být trochu tolerantní, ale už chystáme stěhování do dvora u řeky, abychom mohli pracovat v klidu a na vzduchu.“

3 druhy firem

Specialista na branding a CEO společnosti Hrivnak Vít Miština rozděluje firmy na 3 druhy: „Máte čtverec nebo krabici, kde je to hodně o jistotě, procesech, jasně definované práci. Tam spadají zejména velké firmy v ustanovených oborech,“ popisuje a jako příklad dává pojišťovnu.

„Pak je tu trojúhelníková firma, kde je silný kapitán, který má jasnou vizi, kam chce dojít. Aby se to stalo, je potřeba dát všechnu energii do motorů, jindy zase posilnit štíty. Mezi takové firmy patří hodně mladých technologických firem. Třeba Social Bakers nebo Facebook,“ pokračuje Miština.

Jeho společnost je posledním druhem – firmou kruhovou. V ní nikam neletí, nestaví ani krabice. „V kruhu sedíme kolem ohně a je nám dobře. Někdo přiloží polínko nebo třeba zazpívá. Nebo se jde vyspat, když je unavený. Naše kultura není založená na tabulkách, ale na vzájemné dohodě, svobodě a samostatnosti svých členů,“ popisuje prostředí firmy, kterou vede, a srovnává s jinými: „Oproti těm jiným firmám nám to dává ohromnou schopnost vzájemně si pomoct na projektech a být flexibilní vůči trhu. Navíc je u nás dobře valné většině klientů, protože často jsou už z korporací unavení a kreativní prostředí vítají.“

Sám Miština na zaměstnancích nejvíce oceňuje podnikatelský přístup – ochotu hledat příležitosti, plně je využít a nebát se pracovat nebo dělat rozhodnutí. „Takoví lidé se nehledají zrovna jednoduše, protože často mají své vlastní podnikání. Ale když se to povede, tak jsou okamžitým přínosem,“ dodává.

Velký důraz klade i na to, aby zaměstnanci viděli smysl v tom, co dělají. „Vytyčíme jim prostor a v něm si mohou najít práci sami.“

Sebevzdělávání až na začátek

Maslowova pyramida mluvila i o úctě a seberealizaci. Řada firem proto maximálně podporuje sebevzdělávání. Těží z toho nejen kvalitnějšími, ale i spokojenějšími zaměstnanci. Podle Adama Juráka mají ve SportObchod.cz nadstandardní podmínky pro vzdělávání. „Jezdíme na konference, školení, učíme se navzájem. Kolegové, co se starají o popisky a zákazníky, jezdí na předváděčky produktů, kde sbírají informace apod.“

Řada firem se ale setkává s nedostatkem kvalitních školení a dalších příležitostí pro vzdělávání v Česku. V agentuře Hrivnak to řeší tím, že zaměstnance posílají na konference do Ameriky. „Český trh nám v tomto moc nepomáhá, takže musíme volit jiné metody. Kromě toho samozřejmě hodně čteme, ale to je základ,“ dodává Miština.