Více než 1300 videorozhovorů a podcastů o byznysu

Inzerce

Inzerce

Jan Bělohradský o freelancingu: Podnikání z malého města, osobní produktivita i cenotvorba

Jiří Rostecký
Před 7 roky
Zdroj fotky: Archiv Jana Bělohradského

Jan Bělohradský je na volné noze už přes 3 roky. Podniká z Třeboně, kde pracuje z domova. Svým klientům pomáhá s marketingem na internetu – zaměřuje se především na SEO a linkbuilding. Mezi klienty má malé a střední firmy, jmenovitě třeba Templestore nebo Mobilni.cz. Jak zvládá nejčastější nástrahy freelancingu?

V rámci mých rozhovorů zpovídám řadu freelancerů, kterých se ptám na praktické informace ohledně jejich podnikání na volné noze. Společně s nimi se snažím čtenářům a divákům předat inspiraci, která třeba podpoří jejich podnikání, zvýší motivaci do další práce a přinese lepší ekonomické výsledky.

Na podnikatelích jsou ale zajímavé jejich odlišné zkušenosti, přístupy k podnikání a přemýšlení nad svým dalším rozvojem. Neexistuje recept na úspěch, ale s lidmi, jako je Jan Bělohradský, se můžeme pokusit najít alespoň nějaké ingredience.

Velký freelancer z malého města

Honzo, ty podnikáš z Třeboně, která nemá ani 10 tisíc obyvatel. Nelimituje tě to trochu?

V něčem to opravdu limitující je, ale zároveň mi to poskytuje výhody, které velké město nemá. Záleží, co si člověk stanoví od života za priority. Pro mě je hlavní, že chci žít v čistém městě blízko přírody.

Navíc v Třeboni kromě toho, že občas někdo shodí popelnici, téměř neexistuje kriminalita, takže se člověk nemusí bát posílat děti už od útlého věku samotné po městě. Kromě toho nemusím plýtvat svým časem stáním v dopravních kolonách.

Hodně freelancerů se přestěhovalo do většího města, kde mají snadnější přístup k větším klientům, komunitě apod. Tebe nic podobného neláká?

Život ve větším městě má určitě všechny jmenované výhody. Na druhou stranu, když si člověk vše dobře logisticky naplánuje, tak není problém pravidelně navštěvovat klienty, jezdit na přednášky a školení.

Takže v těch dopravních kolonách stojíš nakonec taky, ne? Nebo to prosedíš ve vlaku…

Ano i tak trávím nějaký čas v koloně. Ale vzhledem k tomu, že to je cca jednou týdně, je to pro mě spíše zpestřením. Navíc mě to utvrzuje, že nic takového nechci zažívat každý den.

Ve světě internetu lze hodně věcí řešit na dálku, ale diskuzi s klientem nad kávou se nic nevyrovná. Kde vidíš ty hranici toho, co už je potřeba řešit osobně a co stačí elektronicky?

Toto je hodně důležitý aspekt freelancingu, který jsem na začátku podceňoval. Zprvu jsem se trochu ostýchal a snažil se setkání s klienty omezit na nezbytné minimum. Postupem času jsem zjistil, že tyto schůzky jsou nejen důležité pro podnikání samotné, ale navíc mě většina mých klientů inspiruje a učí nové věci. Což je asi částečně dané i tím, že jsou většinou výrazně starší. Navíc osobní schůzky pomáhají čelit problémům a nedorozuměním.

Nicméně osobní setkání beru za důležité jen u dlouhodobých spoluprácí. Pokud jde o nějaké jednorázové práce, tak se nebojím vyřešit celý obchod online.

Život ve velkých městech je mnohdy dražší než v těch malých. Setkal jsem se s lidmi, kteří se právě kvůli tomu odmítli odstěhovat. Cítíš, že si v Třeboni můžeš vydělat méně, než kdybys žil třeba v Praze, nebo nad tím takhle nepřemýšlíš?

Je to asi pravda, ale peníze pro mě nejsou jediná důležitá hodnota. Třeba příští rok přijde hyperinflace, nebo mi zkrachuje banka a nebudu mít z našetřených peněz stejně nic. Snažím se nad tím přemýšlet v širších souvislostech a malé město u mě vyhrává. Navíc mám pocit, že s těmi vyššími náklady bych měl i přes vyšší obrat podobný zisk jako nyní.

Co by tě dokázalo zlomit, aby ses přestěhoval?

Nevím, zkoušel jsem bydlet v Brně i v Budějovicích a vůbec mi to nesedlo. Spíše si umím představit přestěhovat se ještě do něčeho menšího, než je Třeboň, a tam ráno podojit krávu, posekat trávu a pak udělat analýzu klíčových slov.

Když se vám nechce

Snad každý na volné noze se setkal s tím, že mu dělalo problém pracovat z domova. Buď tam neměl tolik klidu, kolik potřeboval, nebo se často nedokázal dostat do pracovního flow. Jak se ty nutíš k práci?

Tak tahle disciplína mi zatím moc nejde. Nejvíce se mi osvědčilo dělat první ty nejtěžší a nejobsáhlejší úkoly a pak nakonec dělám ty jednoduché lahůdky. Je to trochu, jako když si objednáš smažák a první si dáš tu hnusnou seschlou oblohu, potom sníš hranolky a nakonec tě čeká odměna v podobě lahodného sýra.

Myslím si, že je ten hlavní problém u všech prácí ohledně webů to, že se mnohdy váš pracovní den skládá z desítek několikaminutových úkonů. Člověk pak skáče z webu na web a je velká pravděpodobnost, že během toho cestování kliknete na nějaký odkaz, který vás odvede od práce.

Taky tu oblohu ale nemusíš vůbec jíst. Máš nějaký systém v tom, kterým úkolům se vůbec budeš věnovat a které (ačkoliv bys je rád udělal) zkrátka neuděláš?

Hlavní klíč je pro mě to, jak moc je daný problém akutní pro mého klienta. Zda mu daná práce pomůže hned, nebo zda jí mohu udělat až později. Když například naskladní nové zboží, které zatím nenabízel. Tak se ho snažím propagovat co nejrychleji ve všech kanálech.

Naopak, pokud chce někdo stylistické úpravy, nebo vymyslet dlouhodobou obsahovou strategii pro web, který ještě ani není spuštěný, tak vím, že ta práce může počkat.

Máš nějaký denní režim, který dodržuješ?

Myslím si, že je pravidelný režim pro dosažení co nejlepších výkonů nezbytný. Protože člověk potom ví, jak má naložit se svými sílami, co od sebe může očekávat a jak si má rozvrhnout práci.

Jak tvůj denní režim vypadá?

Nemám na něj žádný patent. Na osmou jedu ke klientům, nebo se jdu projít do kanceláře, a potom pracuji do tří nebo do pěti.

Zdroj fotky: Archiv Jana Bělohradského

Jak si organizuješ svoje úkoly?

Všechny úkoly mám zapsané v Evernote, odkud si je přepisuji na papír. Zjistil jsem, že tenhle pravěký způsob na mě funguje nejlépe. Ten papírek na mě celý den křičí, co všechno musím udělat. No a navíc je hrozná slast, zarýt do něj propisku a přeškrtnutím zlikvidovat úkol, do kterého se mi nejvíce nechtělo.

Také se snažím vždy do toho papírku napsat více úkolů, než jsem schopný za den udělat. Nestane se mi pak, že bych si řekl: „Tak, už jen jeden úkol, to se můžu teď věnovat něčemu jinému. A práci udělám hned potom…“

Co, když se ti prostě nechce a nemůžeš se do práce přinutit?

Tak se nějak pozitivně namotivuji. Jdu si zahrát na basu nebo si zahraju jednu hru – Company of Heroes – a vytyčím si, že hned potom, co dohraju, se do toho teda pustím.

Co ti pomáhá zvládnout prokrastinaci (čti Facebook)?

Nalijme si čistého vína. Prohlížení kočiček na Facebooku mi nějaký ten čas spolyká. Trochu se to ale zlepšilo, co jsem si nainstaloval plugin Kill News Feed.

Ten mám taky! Co Instagram, Twitter, Youtube, Feedly, Novinky, iDnes a další zabijáci produktivity?

Instagram moc nemusím, přijde mi to jako návrat do pravěku. Do dob, kdy lidé ještě neuměli psát a jediné, co mohli splácat, byl nějaký ten obrázek na stěně (a pár hashtagů). Twitter a Youtube mi tolik času nepožerou, protože je, na rozdíl od Facebooku, ke své práci nepotřebuji zapínat několikrát za den.

Makat na sobě musí každý

Pro podnikatele na volné noze je hodně důležité vlastní sebevzdělávání. Jak k němu přistupuješ ty?

To je to, co mám na SEO a PPC nejraději, a hlavní důvod, proč jsem si tuto práci tak zamiloval. Jak se to neustále vyvíjí a člověk se furt může učit…A i kdyby vývoj technologií chvíli stagnoval, tak pořád budete mít mezery.

Patříš mezi ty fajnšmejkry, co denně přečtou desítky článků?

Desítky jich rozhodně nečtu, ale každý den si určitě dva tři přečtu. Záleží, co se zrovna děje nebo co řeším za problém. Když například proběhne nějaká zásadní úprava algoritmu jednoho z vyhledávačů, tak se samozřejmě snažím ten den načíst o dané problematice co nejvíce článků, a to jich jsou klidně desítky.

Jak vybíráš, co budeš číst, poslouchat nebo na co se budeš koukat?

To se vytříbilo časem. Velkou roli sehrál ten fakt, že jsem se dostal k SEO v podstatě náhodou. Kdysi mě totiž zaměstnal soused a řekl mi, že budu dělat SEO, že vlastně moc neví, co to je, ale že to chtějí s jejich firmou prodávat, tak ať si o tom něco načtu. Tak jsem rok četl a četl a byla to skvělá zkušenost.

Takhle si se dostal k SEO?

Ano a bylo to dost těžké. Problém není v tom, že byste o SEO nenašli na internetu dostatek informací, ba právě naopak. Dočtete se o mnoha technikách a strategiích, jenže řada informací je dost zastaralá nebo radí zakázané praktiky.

I dnes jsou k dohledání články, které tvrdí, že musíte mít na stránce přesně tolik a tolik procent klíčových slov nebo že se vám musí klíčové slovo na stránce co nejvíce opakovat. Že musíte mít pro SEO logo v tagu h1 a podobné hlouposti. Dnes vím, že jsem se učil mnoho věcí zbytečně.

Obsahu je dneska na internetu strašně moc (OK, mám na tom svůj podíl!). Co bys doporučil čtenářům, aby se v tom vyznali a vybrali si to, co jim skutečně pomůže?

Tvůj server je samozřejmě super, jinak bych všem, co se zajímají o SEO určitě doporučil číst blog MOZu.Nejenže je nabytý aktuálními informacemi, ale navíc je psaný výbornou angličtinou, kterou přelouská i začátečník. Dále bych doporučil klasiku v podobě Search Engine Journalu.

No, nemůžete vynechat blog Pavla Ungra, Lukáše Pítry a Martina Kolčaby. Poslední dva už tam moc často nepřispívají, ale to nevadí.Jestli si chcete naladit mozek na SEO frekvenci, tak je to to pravé čtení. A pak samozřejmě doporučuji pravidelně sledovat oficiální blog Google a Seznamu.

Zmínil si tu angličtinu. Jak se zlepšovat v ní?

Dobrým základem je právě četba článků v angličtině. Vlastně nezáleží na oboru, zajímavé a srozumitelné články najdete třeba i na The Economist a podobných serverech, každý si určitě najde to své. Jde to pak lépe, než když si člověk čte nic neříkající články z učebnice gramatiky.

Dále mi také pomáhá ve zlepšování angličtiny sledování filmů s titulky. Když pak film, co jsem viděl s titulky, chci vidět znovu, tak si ho pustím čistě v angličtině.

Freelancer není vždy podnikatel

Jak pracuješ s financemi? Máš slabé a silné měsíce?

Musím zaklepat, že jsem si zatím sednul se všemi klienty a spolupracuji se všemi neustále. Tudíž mám poměrně dobrý přehled o tom, kolik si v nejbližších měsících vydělám.

Kolik si dáváš stranou na daně a rezervy do budoucna?

Dávám si každý měsíc deset až dvacet procent obratu stranou.

Jak si počítáš, kolik potřebuješ vydělat, abys poplatil všechny složenky, daně a byl v zisku?

Na tohle nemám přesný vzoreček. V jednom zaměstnání jsem kdysi dostával několik měsíců asi 9 tisíc korun měsíčně. Z toho jsem nakoupil jídlo, zaplatil nájem, benzín a ano, nebyla to žádná lahoda, ale dalo se nějak přežít.

Tato zkušenost mi pomohla vytvořit si cit pro to, kolik mohu utratit. Určitě bych tuto zkušenost doporučil všem, jakkoli je nepříjemná. Ostatně nejde o žádnou novinku, už antičtí filozofové doporučovali zkusit nějaký čas vyžít z minima.

Zdroj fotky: Archiv Jana Bělohradského

Co ti pomáhá definovat svoji hodinovku nebo cenu za tvou práci pro klienta?

Upřímně nevím, jak k tomuhle mám přistupovat. Chci mít většinu klientů ze svého kraje, kde je ale průměrná reálná čistá mzda tak okolo 18 tisíc. A i když mám hodinovku cca čtvrtinovou oproti kolegům z Prahy nebo větších měst, tak když jí řeknu u některých místních podnikatelů, tak se jim zdá, že chci příliš. Takže mi má nízká hodinová sazba pomáhá při obchodech v jižních Čechách, na druhou stranu bych si za ní nafackoval, když mě osloví někdo z Prahy nebo Brna.

Tohle je dost kontroverzní téma. Hodně lidí to odsuzuje, ale sám si zmínil, že situace je napříč kraji odlišná. Přemýšlel si proto někdy o tom, že budeš klientům z Prahy a Brna účtovat jednoduše více než těm z Třeboně?

Ne, i když by to bylo poměrně lákavé, tak by mi to nepřišlo spravedlivé. Navíc chci mít jasně stanovenou hodinovku, tak aby každý, kdo se dostane na můj web, viděl, že pracuji levně. Proto si nedovolím sazbu skrýt a následně generovat částku až podle klienta.

Možnost, že bych měl dvojí sazbu, zavrhuji, protože bych odradil klienty z větších měst. Kdybych si stanovil vyšší sazbu kvůli přespolním, tak zase odradím lokální podnikatele.

Hodně freelancerů ve skutečnosti nepodniká – negenerují skoro žádný zisk, nevytváří žádné hodnoty apod. Jak ty nad svým podnikáním přemýšlíš, aby mělo skutečný ekonomický smysl?

Pro mě je důležité, abych pracoval pro zajímavé lidi, kteří mě někam posouvají. A z druhé strany mě naplňuje, když vidím, že jsem jim z malé firmičky, co se jen tak tak udrží nad hladinou, udělal „důl na peníze“.

Dále je pro mě důležité, aby mi práce zabírala jen tolik času, abych se mohl věnovat dostatečně rodině, přátelům a svým zájmům. A dále, aby mi podnikání generovalo takový příjem, abych se tomuto všemu mohl věnovat bez omezování.

Diverzifikuješ nějak svůj příjem?

V posledních dvou letech jsem se ještě vrhnul na správu PPC reklam. A jsem za to moc rád, protože mi to hodně pomohlo při přemýšlení o SEO. Určitě bych doporučil každému, kdo to myslí s optimalizací pro vyhledávače vážně, aby si placené reklamy zkusil.

Máš v plánu vytvořit nějaké vlastní produkty (hodně freelancerů třeba napsalo knihu)?

Určitě nějaké plány mám, o čem by ostatně život bez plánů byl, ale nechci je zveřejňovat, dokud se nepodaří a de facto nezveřejní samy.

Jaké máš tedy plány do budoucna?

Jsem v tomto ohledu pověrčivý (jako malý jsem chtěl být pilotem nebo kosmonautem a nakonec dělám SEO), takže raději o svých plánech do budoucna moc nemluvím. Ale co určitě mohu říci otevřeně, je to, že se chci do budoucna neustále zdokonalovat ve všech činnostech, kterými se zabývám.

Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu zde.

Autor: Jiří Rostecký

Jirka ve svých 18 letech založil MladýPodnikatel.cz. Posledních 8 let na něj zpovídá úspěšné osobnosti ze světa byznysu a vydává s nimi videorozhovory a podcasty, kterých má za sebou už více než 1 300. Jeho posláním je vzdělávat české a slovenské podnikatele, živnostníky, majitele firem a jejich zaměstnance. Pořádá také off-line akce, přednáší na vysokých školách a pomáhá s podnikáním ostatním v rámci konzultací. Časopis Forbes ho zařadil do žebříčku 30 pod 30 a získal řadu dalších ocenění a nominací.

Komentáře

Miloš Lácha Sledovat @miloslacha

Před 7 roky

Honzo, přesně jsi vystihl to, proč se ne každý chce přesunout do Prahy, jen aby měl více klientů a peněz. Menší město má něco do sebe, kor pokud jsi tam vyrostl. A navíc, v dnešní době, kdy se dá pracovat na dálku z celého světa, často ani ty osobní schůzky nejsou potřeba. Čas je drahý nejen pro freelancera, ale i pro klienta. Přeju hodně úspěchů.

Odpovědět »

Přidej vlastní komentář

Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí s tím související ochrana soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Vybraná témata

Nenechte si ujít

Premium
jiri-rostecky-web

Jak růst na volné noze? Přednáška Jirky Rosteckého

Premium
alzbeta-svarcova-web

Copywriterka na volné noze: Má psaní textů budoucnost? | Alžběta Švarcová

Premium
david-lorincz-web

Jak škálovat podnikání na volné noze? | David Lörincz

Premium
jan-kvasnicka-web

Jan Kvasnička: Podrobný průvodce začátky podnikání na volné noze

katka-luskova-web

Z korporátu na volnou nohu. Jak rozjet úspěšný byznys? | Jiří Rostecký & Katka Lusková

jiri-rostecky-web

Jiří Rostecký: Jak růst na volné noze? | Marián Kamenišťák

marian-kamenistak-web

Jak se stát špičkovým byznys konzultantem a mentorem? | Marián Kamenišťák

marian-kamenistak-web

Jak přejít ze zaměstnance na volnou nohu s příjmem 5 milionů ročně? | Marián Kamenišťák