Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Luboš Plotěný: Původně jsem do Dobrého webu vstoupil jako brigádník, dnes jsem spolumajitel

lubos-ploteny-velkyJednatřicetiletý Luboš Plotěný Dobrý web s.r.o. nezaložil, dokonce nestál ani při jeho vzniku. Jak se tedy dokázal vypracovat až na ředitele a jak dnes firmu, v níž má 10% obchodní podíl, řídí?

Začněme u úplných začátků, jak vznikla firma Dobrý web s.r.o.?
Značka Dobrý web začala fungovat již v roce 2003 – tedy před 10 lety – a dlouhou dobu fungovala jako jedna ze značek firmy Internet Info, s.r.o. Před 3 lety došlo k tomu, že se Dobrý web ze strategického důvodu více osamostatnil a bylo pro tuto značku založeno samostatné s.r.o.

Aha a vy osobně jste stál u samotného vzniku Dobrého webu?
Nestál, já do něj nastoupil až v roce 2005 na pozici brigádníka. Tehdy se již jednalo o rozjetou firmu. Postupně se moje role ve firmě měnila na analytika, následně konzultanta, v roce 2007 jsem se stal ředitelem a v roce 2010 při založení samostatného s.r.o. spolumajitelem, čehož si velmi vážím.

Páni, to je velmi zajímavé. Jak se to vůbec může stát, že se z pouhého brigádníka stanete spolumajitelem? Čím jste svoje nadřízené přesvědčil?
Tak na to byste se asi musel zeptat lidí, kteří se rozhodli nabídnout mi podíl. Já se pouze vždy snažil práci dělat, jak nejlépe jsem uměl, a je pravda, že jsem si to vždy dělal tak nějak po svém, což neslo výsledky.

Měl jste takových brigád víc?
Ano, v roce 2004 jsem čtyři měsíce působil v IBM. Jednalo se ale pouze o studentskou brigádu a dělal jsem tak trochu všechno, co bylo potřeba. Tam jsem se ředitelem bohužel nestal (smích).

Měl jste při převzetí řízení firmy nějaké konkrétní vize? Kam jste zpočátku chtěl firmu dostat?
Vize má, myslím, každý, kdo se rozhodne založit či řídit nějakou firmu, takže ani já jsem nebyl výjimkou. Dobrý web působil (a stále působí) ve velmi mladém a rychle se rozvíjejícím a měnícím se oboru. Vize tedy byla jednoduchá – být v něm v ČR nejlepší a bavit se při tom.

Povedlo se to?
To nevím. Těžko lze říct, zda je někdo nejlepší. Hlavně musíte sami cítit, že odvádíte to nejlepší, co dokážete. Dobrý web na trhu funguje 10 let. Jako značka je vnímán velmi pozitivně a vysoko, má velké množství klientů, takže se určitě nemáme za co stydět a jsem na to pyšný.

A kam se jej chystáte posouvat do budoucna?
Zejména se chceme soustředit na postupné vylepšování a rozšiřování svých hlavních aktivit, mezi které kromě práce pro klienty v oblasti digitálního marketingu patří i vzdělávání (ročně našimi školeními projde 1000 lidí) a organizace projektu WebTop100. Samozřejmě nemůžu zapomenout na naši UX divizi ExperienceU, kde se chceme mnohem razantněji posunout od čistě digitálních produktů k produktům fyzickým.

Jak jste tehdy řešili reklamu, marketing a podobně? Jak vaše firma získala první klienty?
Měli jsme to štěstí, že si nás klienti našli sami nebo na nás dostali doporučení od někoho, pro koho jsme pracovali. Aktivní vyhledávání klientů nebylo vůbec potřeba. Vzhledem k tomu, že se profesně věnujeme online marketingu, tak jsme online marketing dělali samozřejmě i sami pro sebe – především v podobě PPC reklamy, SEO, publikací odborných článků na blogu či formou newsletteru.

To zní poměrně jednoduše, ale začátky jsou vždycky těžké. Kolik hodin denně jste firmě musel na úplném začátku věnovat?
Na firmu jsem myslel v podstatě pořád – o ničem takovém jako pracovní doba se nedalo mluvit – takže zabírala drtivou většinu mého času. I dnes firmě věnuji velké množství času, ale snažím se v tom sám udržovat určitý řád, aby zbyl čas i na jiné věci.

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

Jak se vám to povedlo skloubit s osobním životem, rodinou?
Sám jsem se přesvědčil o tom, že vás firma nesmí pohltit. Ne vždy je období, kdy se všechno daří a funguje, jak má. Když se firmě zrovna nedaří podle plánů, bere vám to extrémní množství energie a nedává žádnou zpátky. Nutně pak potřebujete mít jiné aktivity, které vám energii dobijí – například tedy rodinu, koníčky apod. Pro mě osobně bylo toto skloubení velmi složité a stále je na čem pracovat. Pokud se vám to ale nepodaří, jednoho dne zjistíte, že je opravdu zle.  

Takže když má firma problémy, jdete třeba na volejbal? :-)
Ne, na badminton (smích). V takové situaci nemůžete vše ostatní odříznout – to je cesta do pekel. Firmám se chvilku daří lépe, chvilku hůře – to je úplně normální stav, takže je třeba ho jako normální brát a není to zásadní důvod, proč měnit volnočasové aktivity. Spíš je to o určité změně toho, do čeho investujete svůj čas v rámci pracovní doby.

Jak je ale vidět, investoval jste do firmy skutečně hodně. Nelitujete toho času, který jste mohl využít třeba i jinak?
Spokojený určitě jsem a rozhodně nelituji – naopak. S Dobrým webem mám spojenou téměř celou profesní kariéru. Od lidí v Dobrém webu a Internet Infu jsem se naučil obrovské množství věcí, dali mi příležitost, cenné zkušenosti a vydrželi to se mnou. Za to jim budu vždy velmi vděčný. Měl jsem možnost sám a podle svého dělat věci, které mě bavily a kterým jsem věřil. Vyzkoušel jsem si věci, na které bych sám nikdy neměl odvahu. Mockrát jsem si sice natloukl hubu (i k tomu nejprve musíte dostat příležitost), což ale s odstupem bylo vždy to, co mě dokázalo posunout dál.

Můžete uvést nějaký příklad, kdy jste si „natloukl hubu“?
Naše práce je o tom, že klientům prodáváme schopnosti svých lidí. Takže výběr vhodných lidí je klíčový. Například ve výběru jsem pár přehmatů pro poučení udělal – asi nejzajímavější byl ten, kdy jsme z našeho nového zaměstnance museli po 20 dnech od nástupu získávat pracovní notebook za spolupráce s policií.

Řada lidí si ráda plánuje alternativy, takové „plány B“. Měl jste nějaké? Připouštěl jste si možnost, že by firma neuspěla?
Nikdy jsem v tomto smyslu „plán B“ neměl. Vždy máte jiné alternativy, ale na ty má smysl se zaměřit, až když ta preferovaná cesta nevede dál.

A je alespoň něco, čím se v byznyse řídíte?
Asi jen to, že mě to musí bavit. Jinak to nemá smysl. A mě to baví.

Říkal jste, že jste aktivně klienty nevyhledávali, ale mezi referencemi máte například Českou televizi, Ministerstvo kultury, Vodafone, Zentivu a mnoho dalších. Jak se lze k takovým jménům dostat?
Musíte dělat něco, co ty firmy potřebují, musíte dosáhnout toho, aby vás oslovily, musíte pro ně být lepší volbou než konkurence a opakovaně těmto firmám dokazovat, že jste pro ně přínosem. To samozřejmě platí i pro jakoukoli další firmu.

To je jasné, ale poměrně obecné. Jak vaše firma dosáhla toho, aby ji tito klienti oslovili?
Myslím, že hlavní zásluhu na tom, že nás firmy oslovují, mají naše publikační aktivity, vystoupení na konferencích apod. Do tvorby odborných článků, odborných prezentací či školení investujeme velké množství času svých lidí. Tím se značka stává známou a potenciální klienti si ji dokážou vybavit, když řeší konkrétní problém, a osloví nás. Samozřejmě je důležité, aby si Dobrý web vybavili v pozitivním kontextu, k čemuž zase přispívá to, jak odvádíme naši práci u klientů, a to, že jsou s výsledky spolupráce spokojeni.

A jak pracujete na tom, abyste si klienty udrželi co nejdéle?
Jedna věc je, jaké jsou výsledky vaší práce. Druhou věcí jsou očekávání, která klienti mají. Můžete mít sebelepší výsledky, ale pokud klient očekává víc nebo něco jiného, pak nebude spokojen. Takže dlouhodobý vztah začíná už „výběrem“ klienta (ano, opravdu nepracujeme pro každého, kdo nás osloví) a pokračuje důkladným vysvětlením, jak bude spolupráce probíhat, co lze očekávat za výsledky, jakou součinnost potřebujeme od klienta – prostě je třeba nastavit správná a realistická očekávání. To je z mého pohledu cesta, jak si klienty dlouho udržet.

Stane se vám někdy, že je nějaký klient nespokojený? Určitě i vám se občas nezadaří, jste také jen lidé. Jak to řešíte?
Jsou to výjimečné případy, ale samozřejmě se to stane. V takové situaci je třeba nejprve identifikovat, kde vznikl problém – velmi často naražíme právě na nesoulad očekávání klienta a našich. Není to chyba klienta. Je to odpovědnost našich lidí, aby k takovým situacím nedocházelo. Pokud jde problém vyřešit, vyřešíme ho a spolupráce funguje dál – ne nadarmo v marketingových příručkách najdete, že klient, který s vámi řešil problém, který se povedlo dobře vyřešit, je nakonec loajálnější, než klient, se kterým jste žádný problém nikdy neřešili. Pokud jsou očekávání klienta jiná, než dokážeme doručit, je třeba spolupráci rozumnou dohodou ukončit.

V roce 2010 zde již pět let působila firma H1.cz s.r.o. a určitě i další agentury, které byly pro vaši firmu méně či více konkurenční. Jak jste to vnímal? Jak se dnes stavíte ke své konkurenci?
Jak už jsem zmiňoval, Dobrý web letos slaví 10 let existence, takže je na trhu déle než například zmiňovaná H1.cz. Co se týče konkurence, tak musíte mít určitý přehled, co dělá. Ale mně osobně dává mnohem větší smysl věnovat svůj čas našim klientům a naší práci než konkurenci. Když budete sledovat konkurenci, budete vždy pozadu.

Takže konkurenci respektuji, se spoustou lidí se osobně dobře znám, ale zároveň jsem přesvědčený, že když u klienta odvedeme práci tak, jak ji odvádět chceme, konkurence nás nemusí zajímat.

Takže se s ní, jak se říká, neperete o klienty? Mezi řadou firem se to děje. Vy máte klientů dostatek? Jak někoho přesvědčíte, aby využil vaše služby, a ne služby konkurence, která má také skvělé reference, vynikající pověst a podobně?
Samozřejmě, že klienty potřebujeme a často s konkurencí o klienty „soupeříme“. My se ale snažíme komunikovat to, co můžeme klientovi nabídnout my, a ne komunikovat, co nemůže nabídnout konkurence. Skvělé reference vám ukáže většina firem, takže tam se obtížně odlišíte. Klient vždy potřebuje vyřešit nějaký problém, který se snaží zformulovat do více či méně srozumitelného požadavku. Identifikace tohoto problému a na míru připravený návrh spolupráce, která problém řeší, je cesta, jak se odlišit a získat klienta. Od potenciálního klienta vždy již ve fázi nabídky chceme velké množství informací o tom, jak funguje jeho byznys – tím zvyšujeme šanci, že dokážeme identifikovat skutečný problém, nabídnout smysluplnou spolupráci a klienta zaujmout.

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

V poslední době jsem narazil na několik diskuzí o tom, že agentury do budoucna zaniknou a firmy budou oslovovat spíše freelancery. Souhlasíte s tímto tvrzením a jak s ním pracujete?
Nesouhlasím. Stačí se podívat na jakékoli jiné obory (třeba i hodně vzdálené, jako jsou řemeslníci) – existují tam freelanceři i firmy. Obojí má své neoddiskutovatelné výhody. Za určité situace – např. když se orientujete na odborném trhu a potřebujete vyřešit dílčí věc, když se nebojíte situace, že se freelancerovi něco stane a nebudete za něj mít záskok, může dávat freelancer větší smysl než agentura. Ale na obrovské množství projektů potřebujete kombinaci znalostí z různých oborů či zastupitelnost a tam vám freelancer rozhodně nepomůže.

Proč by si podle vás měla firma objednat třeba copywriting, který také nabízíte, od nějaké agentury, když může oslovit přímo určitého copywritera? V čem je její přidaná hodnota?
Jak už jsem zmínil – zastupitelnost a komplexnost. Pokud zůstanu u příkladu copywritingu, tak tím, že máme specialisty na webovou analytiku a uživatelský výzkum, může náš copywriter dostat kvalitnější podklady a tím dosáhnout lepšího výsledku. Pokud se bavíme o textech, kde je důležitá optimalizace pro vyhledávače, má copywriter k dispozici tým specialistů na SEO a opět může být výstup o úroveň jinde, než když najdete copywritera, který umí „jen“ poutavě psát a takové zázemí za sebou nemá. Není to tedy pouze o kvalitě jednoho člověka – typicky řešíte mnohem komplexnější problémy.

Vzhledem k tomu, že jste minoritním společníkem ve firmě, kdo v ní má rozhodující slovo? Jste to vy z postu ředitele, nebo se zodpovídáte Internet Info, s.r.o.?
My o zásadních a strategických věcech vždy diskutujeme a dojdeme k nějakému společnému rozhodnutí. Není to tak, že bych já rozhodl a ostatní byli třeba proti. Jinak za chod firmy zodpovídám já.

Kolik vaše firma zaměstnává lidí?
Máme stálé zaměstnance, trvalé externí spolupracovníky i externisty, kteří pro nás pracují nárazově, takže se přesný počet lidí těžko vyčísluje. Ale když bych všechny sečetl, dostanu se na číslo kolem 30 lidí.

Podle jakých kritérií je vybíráte?
Obecně jsou kritéria výběru taková, že uchazeč musí mít dostatečně odborné know-how či předpoklady pro pozici, na kterou ho bereme. Jsme agentura, která pracuje pro klienty, takže člověk musí být nastaven proklientsky a být schopen dobře komunikovat.

Důležité je, aby byl lidsky kompatibilní s ostatními lidmi v týmu a měl chuť na sobě pracovat. My mu dokážeme pro jeho rozvoj vytvořit v našem oboru výborné podmínky, ale pak už záleží na každém, jak je využije.

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

Zdroj: Archiv Luboše Plotěného

Jak takové lidi hledáte? Máte poměrně hodně podmínek, které je mnohdy těžké spárovat…
Většinou dlouho. Někdy je třeba si takové lidi vychovat, protože na trhu dostupní nejsou.

Řada agentur časem řeší problém s odlivem svých mozků. Získají nové know-how, odborné zkušenosti, kontakty a další, až se jednoho dne rozhodnou, že i přes příjemné prostředí zkusí podnikat sami, případně pro jinou agenturu. Řešíte to nějak?
To je obecně problém agenturního byznysu a nejde tomu nijak zabránit. Samozřejmě, že se snažíme o to, aby lidi práce bavila, měli podmínky, jaké chtějí, a zároveň dělali na projektech, které jim umožňují posouvat se dál. Žádný zázračný recept však bohužel nemám.

Je něco, co byste vzkázal našim čtenářům, kteří třeba začínají podnikat a sní o podobné firmě, jakou máte vy? Co byste jim doporučil?
Jděte za něčím, co vás baví a co toužíte dělat. Přesvědčte se, že máte co nabídnout (prostě zkuste někoho přesvědčit, aby vám za to dobře zaplatil). Nezakládejte firmu proto, abyste jen vydělali peníze – k tomu existuje mnoho snazších cest.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 23 let. Podniká už od střední školy. Hned po ní založil svou první firmu. Nejvíce ho baví tvorba rozhovorů, kterými se snaží na internet přinášet více know-how a inspirace od českých profesionálů a podnikatelů. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 0

    Přidejte vlastní komentář