Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Petr Bechyně: Práce na kvalitním webu začíná daleko před grafikou a nikdy nekončí

petr-bechyne-velkyPetr Bechyně svým klientům pomáhá s přípravou zadání a následným výběrem vhodných dodavatelů pro tvorbu webových stránek. Dokonce spustil Webstory academy, která má za cíl klienty mimo jiné i v této oblasti vzdělávat. Je to velice zajímavé téma, a proto jsem Petra oslovil a požádal o rozhovor. Souhlasil, takže se nejspíš dozvíme, jak to udělat, abychom trefili na toho správného dodavatele.

Petře, kdo je vhodný dodavatel webových stránek?
To se dá bez bližší znalosti potřeb zadavatele jen velmi těžko říct. Záleží na tom, co od svého webu očekáváte a potřebujete. Jiné potřeby má truhlář z vedlejší vesnice, korporace nebo obrovský e-shop. Na základě toho, jak životně důležitý je pro firmu web, doporučuji okruh dodavatelů.

A kdo tím dodavatelem tedy je? Je to programátor, grafik, projektový manažer nebo někdo jiný?
Ideálně by to měl být někdo všestranný, protože jen grafika nebo jen programování už dnes nestačí. Práce na kvalitním webu začíná daleko před samotnou grafikou a vlastně nikdy nekončí. K tomu je třeba mnohem více profesí než jen grafik a programátor, samozřejmě vždy záleží na rozsahu webu a rozpočtu.

Měla by to tedy být firma, nebo živnostník?
Přidal bych ještě jednu možnost. Obecně si dodavatele rozděluji do tří kategorií a každý má své silné a slabé stránky. První kategorií je „student / šikovný známý“, druhou kategorií je „živnostník / freelancer“ a poslední kategorií je „agentura“.

Podle čeho si vybírat, koho z nich oslovit?
Jedním z hledisek je to, jak strategické jsou pro mě internetové stránky a také kolik na to mám peněz. Už na základě těchto dvou parametrů se mohu začít rozhodovat o okruhu budoucích dodavatelů.

Odráží tyto skupiny i velikost výsledných stránek, rozsáhlost celého projektu?
V ideálním světě by tomu tak opravdu bylo, ale často se setkávám s tím, že i opravdu velké projekty řeší jeden člověk. Což není zcela strategické a bezpečné rozhodnutí.

Co je tedy pro klienta lepší? Pro koho je vhodnější firma a pro koho jednotlivec?
Pokud se jedná o opravdu malé projekty, kde „nejde o život“ (weby typu jsme tady, tak nám můžete napsat nebo zavolat), může být vhodnou volbou „student / šikovný známý“. Výhodou je, že to většinou bude velmi levné, ale cena často odpovídá kvalitě. Také pozor na to, že ten člověk to má jako koníčka nebo vedlejší příjem a jednou ho to může přestat bavit a vám nebude mít kdo upravovat web.

Pro středně velké projekty (klasické firemní prezentace) může být dobrou volbou freelancer, který se tvorbou webů živí a často odvádí skvělou práci. Tady jen pozor na to, že tvorba internetových stránek je v dnešní době velmi složitá záležitost, kterou nemůže kvalitně zastat jeden člověk. Takže budete pravděpodobně pracovat s více dodavateli najednou. Jeden vám připraví grafický návrh, druhý šablonu webu, třetí to naprogramuje a další třeba připraví obsah webu.

Nevýhodou většiny živnostníků je to, že nejsou nahraditelní. Pokud ho přejede auto nebo odjede na půl roku do Indie, nemáte nikoho, kdo vám bude dělat na webu úpravy. Pokud vám podnikání stojí a padá na webu, není živnostník pro vás ta pravá volba.

Poslední možností je agentura, která by vám měla poskytnout nejkomplexnější služby. Pokud je vaše podnikání zásadním způsobem svázané s webem, měla by to pro vás být jediná relevantní volba. V agentuře by měla fungovat zastupitelnost jednotlivých lidí a mohou vám nabídnout i navazující služby a často větší odbornost. Za svou práci si ale nechávají náležitě zaplatit.

petr-bechyne-4

Petr Bechyně na školení. / Zdroj fotky: Archiv Petra Bechyně

Zmínil jste kvalitu. Podle čeho se posuzuje kvalita webu?
Jediným relevantním měřítkem kvality webu je jeho úspěšnost, to jestli dokáže plnit cíle, pro které byl postaven. Na což může mít mimo spousty dalších věcí vliv i jeho řemeslné zpracování, které zkušený odborník dokáže posoudit.

S jakými nejčastějšími chybami se při výběru dodavatelů setkáváte?
Mezi nejčastější chyby patří nedostatečně připravené zadání, rozhodování se jen na základě ceny a požadování grafického návrhu do výběrového řízení (samozřejmě bez skicovného).

U posledního bodu bych se rád na chvíli zastavil, protože to je věc, která se děje poměrně často. Celá věc pramení z toho, že tvorba grafického návrhu je zhruba v polovině procesu tvorby nových internetových stránek. Pokud po grafikovi chceme, aby nám zdarma připravil grafický návrh úvodní stránky webu, buď ho to bude stát velké množství času, nebo to bude odbyté.

Bohužel grafika často bývá jediná věc, podle které se zákazník rozhoduje. A ještě to bývá na subjektivní úrovni líbí/nelíbí, což často nerozhoduje o tom, jestli bude následně web úspěšný.

A co o tom rozhoduje?
Web je úspěšný, pokud plní cíle, pro které byl postavený, a to se liší podle typu internetových stránek. Jinak to bude u e-shopu nebo třeba prezentačních stránek firmy. Obecně o úspěchu rozhoduje, jestli umí stránky vyřešit problém, se kterým návštěvník na web přišel. Což znamená, že musím velmi dobře znát svou cílovou skupinu, jejich potřeby, problémy, touhy a vědět, jak jim v tom může můj web pomoci. Skvělé technické řešení už by v dnešní době mělo být samozřejmostí a to, co často rozhoduje o úspěchu, je obsah, protože to je věc, kvůli které návštěvník přišel na web.

Kdy by se tedy mělo přistoupit ke tvorbě grafického návrhu?
Grafika webu by měla vzniknout jako výstup poměrně dlouhého procesu návrhu webu. Ten velice ve zkratce zahrnuje: definici cílů webu, popis cílových skupin a jejich potřeby, se kterými jim může web pomoci. Na základě těchto informací hledáme funkcionality a obsah webu, který je potřebný k dokončení nadefinovaných cílů jak webu, tak návštěvníků. To vše se prioritizuje a slučuje do logických celků.

Jedním z výstupů takového návrhu je seznam a popis typových stránek webu. A až na základě takového výstupu může začít pracovat grafik. Díky předchozí práci většinou zjistíte, že vám nebude stačit grafický návrh úvodní stránky a jedné podstránky.

Mluvil jste i o zadání. Jak má klient zjistit, zda je zadání kompletní?
Tady hodně záleží na tom, jak moc je projekt rozsáhlý. U malého projektu si často vystačíte s pár stránkami, ale už jsem viděl zadání, která měla řádově desítky stránek.

Protože jak se říká: „Jaké zadání dáte, takový dostanete výsledek”.

Může mu s jeho sestavením někdo pomoci?
Pomoci může například zkušený konzultant. Ten s vámi projde vše potřebné, zeptá se na spoustu nepříjemných otázek, pokud bude potřeba, provede potřebné výzkumy a na základě všech dostupných informací sestaví zadání. S tím potom můžete uspořádat výběrové řízení nebo oslovit vybraného dodavatele.

Jak se v této oblasti dá vůbec radit? Popravdě mi přijde, že je to trochu i o štěstí. I dobře vypadající dodavatel s referencemi může odvést špatnou práci…
S tvorbou internetových stránek jsem začal v roce 1998 a za tu dobu jsem posbíral poměrně hodně zkušeností jak na straně agentury, tak na straně klienta a ty teď předávám dále. Vím, kde to v agenturách často skřípá a na co se potencionálního dodavatele zeptat.

Samozřejmě vždy budete spolupracovat s lidmi a je třeba, abyste si sedli. Protože pokud to nebude fungovat po lidské stránce, má projekt jen malou šanci na úspěch.

petr-bechyne-3

Zdroj fotky: Archiv Petra Bechyně

Co vše by si měl klient o dodavateli zjistit, než ho osloví?
Ideální případ je, když na dodavatele klient dostane osobní doporučení od někoho, komu důvěřuje. Pokud takové štěstí nemá, je dobré si projít webové stránky dodavatele a podívat se na několik referencí, které tam má, a ty si zkusit projít více do hloubky. Protože jen z úvodní stránky nepoznáte,  jestli je web jenom hezký, nebo se dá také dobře používat.

Také vždy zkouším třeba přes Google, Facebook a další on-line zdroje najít co nejvíce zmínek o daném dodavateli. V dnešní době se toho dá jen velmi málo utajit a po pár minutách máte skvělý přehled o aktivitách dodavatele.

Už z prvotního kontaktu s dodavatelem se dá poznat, jak bude fungovat. I když je někdo třeba výborný programátor a není schopný s vámi komunikovat, je to signál, který by vás měl varovat.

Jak si ale nalezené informace ověřit?
Jak jsem psal, komunikace dodavatele s vámi je první síto. Pokud se jedná o velký projekt, můžete požádat dodavatele, aby vám dal kontakty na některé zákazníky z referencí, a ty si u nich osobně ověřit.

Na jaké zásadní otázky se těchto zákazníků ptát? Co nás vůbec má zajímat?
První a nejzásadnější otázka by měla být, jestli vytvořené stránky plní účel, pro který byly vytvořené. Jinak řečeno, jestli plní cíle (například pokud by to byl e-shop, jak dobře prodává). Dále bych se ptal, jakým způsobem probíhala samotná tvorba webu, jak dodavatel komunikoval a jestli vše proběhlo tak, jak bylo domluveno.

Je tedy něco, co by dodavatelé na svých stránkách neměli zapomenout zveřejnit?
Rozhodně by neměli zapomenout zveřejnit reference a kontakt. To jsou dvě zásadní informace. Protože z pohledu zákazníka dodává většina agentur podobné/stejné služby, u kterých zákazník přesně neví, co znamenají.

Reference bývají to jediné, co firmy od sebe odlišuje. I když většina zákazníků je schopna je ohodnotit pouze líbí/nelíbí, což často nemusí nic vypovídat o jejich obchodní úspěšnosti.

Jak mohou dodavatelé podpořit svou důvěryhodnost a jak ji naopak mohou podlomit?
První důležitou věcí, kterou by dodavatel měl mít na webu, je kontakt. Pokud je na kontaktní stránce pouze e-mail, telefon a kontaktní formulář, nevypadá to příliš důvěryhodně. Také povídání o tom, že je ve firmě mladý, dynamický tým, moc důvěru nevzbuzuje.

Svou důvěryhodnost mohou dodavatelé naopak podpořit publikováním odborných článků, ať už na svém webu, nebo v médiích. Vystupováním na různých akcích, jako jsou konference a přednášky. To také hodně zvyšuje kredit dodavatele.

Teď to ale zkusme otočit. Představme si dodavatele, který dělá všechno to, co říkáte. Znamená to automaticky, že jeho práce bude kvalitní a my s ním budeme maximálně spokojeni?
Je to dobrým předpokladem, nikoliv však zárukou, že vše klapne, jak má. Protože vždy pracujeme s lidmi a primárně si musíte sednout, jinak se šance na úspěšné dokončení dost zásadně snižují.

Také je třeba říct, že ke spolupráci jsou vždy potřeba minimálně dva, a pokud se zákazník dostatečným způsobem do tvorby nových internetových stránek nezapojí, jen těžko bude výsledek kvalitní. Ať se jedná o přípravu podkladů, nebo třeba rychlé schvalovaní předložených návrhů.

Jak se tedy nenechat „ošálit prezentací“?
Poznat se to dá třeba už podle otázek, na které se vás dodavatel bude ptát na první schůzce. Pokud ho bude zajímat jen vaše logo, firemní barvy a počet položek v menu, nebude to úplně profesionál.

Tvůrce by se nejdříve měl snažit pochopit vaše podnikání, zákazníky a jejich motivace pro návštěvu webu, obor, ve kterém se pohybujete, a cíle budoucího webu. Teprve na základě pochopení všech souvislostí má cenu se pouštět do tvorby nových internetových stránek.

petr-bechyne-2

Petr Bechyně přednáší. / Zdroj fotky: Archiv Petra Bechyně

Řada firem v tomto oboru se často setkává s tím, že od nich odběratelé požadují více, než co mohou nabídnout. Jak v takové situaci postupovat?
Od dodavatele je férové přiznat, že něco neumí, a buď na danou věc doporučit někoho ze svého okolí, nebo navrhnout, že na danou část najmou externího odborníka a celý projekt zaštítí.

Tvorba internetových stránek je dnes tak rozsáhlý obor, že není ostuda přiznat, že něco neumím. Já třeba vůbec neřeším propagaci webu, tu radši nechám odborníkům.

Co vše by tedy měla klientovi nabídnout firma, u níž si objedná web?
Tady velice záleží na rozsahu webu a rozpočtu zákazníka. V ideálním případě by samotné tvorbě webu měla předcházet rozsáhlá analýza a výzkum, abychom co nejlépe poznali potřeby návštěvníků webu a firmy, pro kterou se stránky budou vytvářet.

Součástí tvorby by neměla být jen grafika a programování, ale také tvorba obsahu webu, protože ten bývá nejvíce zanedbanou součástí webu, i když většina návštěvníků jde na web primárně pro obsah.

Po spuštění by mělo následovat nasazení a především konfigurace analytického nástroje (standardně se používá Google analytics) a zapomenout by se nemělo na propagaci a servis nového webu. Jen tak může být nový web úspěšný.

Měly by tyto firmy být i v pozici jakéhosi projektového manažera?
Firma, která web vytváří, by měla být schopná projekt i uřídit a dotáhnout do konce. Často se však setkávám s tím, že to skřípe na straně zákazníka, který není připravený na to, co ho při tvorbě nového webu může všechno potkat, a neví, jak reagovat na odborné dotazy (protože je odborník ve svém oboru a ne na tvorbu internetových stránek).

Co tím koncem, kam to má firma dotáhnout, myslíte? Měla by tedy zajistit i propagaci?
V první fázi je tím myšleno web vůbec spustit. Viděl jsem spoustu projektů, které se ani do této fáze nedostaly. Tím, že web spustíme, se vlastně nic nestalo. Aby mohl být web úspěšný, je ještě třeba na něj přivést relevantní návštěvníky. Protože jinak to je, jako byste postavili dům uprostřed lesa. Dokud k němu nepostavíte cesty, nikdo k vám nepřijde a s webem je to úplně stejné.

Takže pokud je dodavatel stránek i odborníkem na propagaci na internetu, rozhodně by to měla být jedna z nabídnutých služeb a budoucí majitel webu by s touto položkou měl už od začátku počítat ve svém rozpočtu. Pokud dodavatel následnou propagaci nenabízí, bude třeba se podívat po někom, kdo vám s tím pomůže.

A jak pomoci tomu zákazníkovi, o kterém mluvíte?
Ideální stav je, když od začátku zákazník spolupracuje  s někým, kdo ho celým procesem tvorby internetových stránek provede a už ve fázi přípravy zadání upozorňuje na možná úskalí, jako je  například personální zajištění celého projektu. Často to bývá tak, že vytvořit nový web dostane na starosti člověk z IT, který skvěle rozumí technickým aspektům webu, ale nevyzná se v obchodní a marketingové části internetových stránek. A to je jedna z věcí, proč spousta webů nikdy neuspěje.

V jakých situacích by měl mezi klientem a dodavatelem stát skutečný projektový manažer?
Čím větší projekt je, tím důležitější bývá mít někoho, kdo na samotnou tvorbu dohlédne, a to už od přípravné fáze, kdy se teprve tvoří zadání a vybírá tvůrce. Protože jak se říká, jaké zadání dáte, takový dostanete výsledek.

Při samotné tvorbě je dohled ještě důležitější, protože většina klientů posuzuje kvalitu webu jen podle grafiky úvodní stránky, a to ještě na subjektivní úrovni líbí/nelíbí.

Jak by mělo vypadat zadání tvorby nového webu? Co vše by mělo obsahovat?
To je otázka, která by vydala na samostatný článek, nebo spíše knihu. V první řadě je třeba představit sebe a o obor, ve které se zákazník pohybuje, aby si tvůrce udělal obrázek, pro koho web bude vytvářet.

Dále popsat cíle webu a cílové publikum, pro které se stránky budou vytvářet. Samozřejmě také co by na webu mělo být a jak bude fungovat (prezentační web, e-shop, aplikace…).

Důležitý je také termín spuštění a přibližný rozpočet. Jen se prosím vyvarujte grafickému návrhu jako podmínky do výběrového řízení.

Co byste klientům poradil, aby dostali vše, za co si skutečně zaplatili?
Na začátku si s tvůrcem důkladně vyjasnit, co přesně za své peníze dostane a co už je nad rámec. Pokud si tím není jistý, najmout si konzultanta, který mu pomůže na celou tvorbu dohlédnout a koordinovat veškeré práce.

petr-bechyne-1

Zdroj fotky: Archiv Petra Bechyně

Vy klienty i vzděláváte. Co vše jim nabízíte?
Pro majitele a provozovatele webů jsem připravil Webstory academy, což jsou dva tříhodinové kurzy během jednoho dne. Na prvním kurzu „Vybudujte úspěšný firemní web“ probíráme, jak vybrat vhodného dodavatele,  nový web naplánovat, připravit, spustit, provozovat a propagovat. Vše z pohledu zadavatele webu.

V druhém kurzu „Ovládněte Google analytics“ ukazuji, jak tento analytický nástroj nastavit a následně používat pro zlepšení svého webu a měření efektivity reklamních kampaní.

S touto vzdělávací akcí postupně objíždím velká česká města.

Mimo to také v Plzni pořádám kurzy pro tvůrce stránek s lidmi, jako je Marek Prokop, Honza Tichý atd. Během letošního roku všemi těmito kurzy prošlo více jak 250 účastníků.

Společně s Petrem Doušou ještě v Plzni pořádáme UX monday, což jsou pravidelná setkání lidí se zájmem o UX a webdesign.

Proč to všechno děláte?
Má to několik důvodů. Kurzy pro tvůrce webů a UX monday v Plzni pořádám, protože jsem si řekl, že z Plzně vybuduji webdesignerskou velmoc. (smích) A to bez vzdělávání a sdílení know-how nepůjde.

Webstory academy zase vznikla, aby pomohla se základní orientací v oblasti tvorby internetových stránek každému, kdo toto téma ve firmě řeší a nemá čas na dlouhé studium knih a článků.

Pro jaké klienty pracujete?
Nejvíce klientů mám v Plzni, kde jsem navrhoval web města Plzně, Západočeské univerzity v Plzni, nebo třeba FC Viktoria Plzeň. Mimo to mám klienty v Austrálii, kde jsem navrhoval web pro australskou jedničku v implementaci Microsoft Dynamics. Jeden z posledních projektů je návrh webu Primalex, který se aktuálně tvoří, nebo série interních školení pro Fotbalovou asociaci.

Pokračujte ve čtení
Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 1

  1. Michal

    -

    Zajímavý rozhovor a výborné názory Petra, s tím se nedá než souhlasit

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Skrýt reklamu