Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Tím, že začnete podnikat, ztratíte všechny jistoty. Ale kdeže!

Jednou z nejčastěji citovaných nevýhod podnikání je nejistota. Podnikatel je závislý sám na sobě, svůj příjem si tvoří svépomocí a každý měsíc mu nepřijde nová výplata. Právě to je důvod, proč někteří lidé zavrhují podnikání samotné a dávají přednost klasickému zaměstnaneckému vztahu. Co kdybychom se ale zamysleli nad tím, zdali je tento mýtus pravdivý?

Podnikatel (ne)může ze dne na den zkrachovat

Podnikatel vlastně nedělá nic jiného, než že rozvíjí svá aktiva. Snaží se vydělat co nejvíce peněz. Někdo nabízí nějakou službu, někdo něco prodává, jiný provozuje webové stránky a vyžije z reklamy nebo třeba pronajímá svůj byt. Způsobů, jak vydělat peníze podnikáním, je mnoho. Otázkou je pouze to, v jakém oboru a jak dobře se uplatníte.

Oproti zaměstnání nenabízí podnikání žádné jistoty, a pokud ano, jsou to maximálně ty, že musíte včas zaplatit daně. Stát vám z vašeho výdělku vezme opravdu hodně, ale na druhou stranu vyděláváte jen tolik, kolik vydělávat zvládnete. Na vašem kontě tak může přistát peněz více, než kolik byste si vydělali v zaměstnání. Může tomu ale být i naopak. Jistotu v podnikání nenajdete, neboť přeci všichni můžete ze dne na den zkrachovat a peníze jsou fuč.

Tento pohled je běžný, ale trochu omezený. Kdo někdy zaslechl pojem diverzifikace, určitě přišel na řešení. Zkrachovat může projekt, firma, nikoliv samotný podnikatel, pokud není závislý jen na jednom zdroji příjmu. Diverzifikace podnikání spočívá jednoduše v tom, že vytváříte více zdrojů svého příjmu, takže v případě pádu jednoho z nich nemusíte skončit na mizině. I to je důvod, proč úspěšní podnikatelé investují do oborů, do kterých byste to možná neřekli. Pojistit se proti případným nesnázím je rozumné a i když bude ztráta největšího zdroje příjmu představovat velké omezení, nemusí vás vyhnat na pracák.

Zaměstnání je (ne)jistotou

Ačkoliv má Česká republika přibližně bezmála 10% nezaměstnanost, traduje se, že zaměstnáním získáte jistotu. Práci máte přeci jistou, každý měsíc obdržíte vypracované peníze a nemusíte toho příliš řešit. Přesto jste ale závislí na vašem zaměstnavateli, který vás může ze dne na den propustit. Není to sice tak snadné a zákon se snaží zaměstnance chránit, ale jak se říká – kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Každý zaměstnavatel najde způsob, jak zaměstnance propustit. Ať už je to snižování stavu nebo něco jiného.

Ke konci loňského roku vyšla studie Manpower Index trhu práce, do níž se zapojilo přibližně 750 firem. Výsledkem bylo zjištění, že až 11 % zaměstnavatelů očekává v prvním čtvrtletí roku 2013 propouštění svých zaměstnanců, což je poměrně velké číslo. 85 % zaměstnavatelů sice neočekává žádné změny, ale pouze zbylá 3 % předpovídají přijímání nových posil. Dokazuje tedy tento průzkum, že je zaměstnání jistotou?

Nejspíš ne. Je to poměrně pesimistický průzkum, dokonce nejpesimističtější od roku 2008. Pro zajímavost můžeme uvést, že v tomto roce se nezaměstnanost v Čechách pohybovala někde kolem 5 %, už v roce 2009 se však dostala až na 9,2 % a v lednu 2010 dosáhla maxima za posledních pět let, přesněji 9,9 %. Dnes se podle Kurzy.cz drží opět vysoko, v prosinci 2012 se vyšplhala na 9,4 %.

Propouštění zaměstnanců je levné

Pokud vám tyto informace nezkazily náladu, možná to dožene fakt, že propuštění zaměstnance je pro firmu vcelku levné. Je dokonce minimálně o polovinu levnější, než na kolik to vyjde firmy ze Západu. S tímto zjištěním přišla studie evropské sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal, která průzkum provedla ve 25 státech světa.

Podmínky pro propuštění zaměstnance jsou přitom v Čechách o něco přísnější. Zaměstnavatel jej může „vyhodit“ okamžitým zrušením pracovního poměru, v průběhu zkušební doby či výpovědí s výpovědní dobou, což podle průzkumu nemá v EU obdoby. Největší náklady na propuštění zaměstnance musí platit v Itálii, Belgii, Švédsku a Norsku. I zde se ale připravují reformy, které mají náklady snížit, jelikož v tuto chvíli je mohou vyjít až na desetinásobek toho, co u nás, a celkově neprospívají státní ekonomii.

Podnikatelé sice žádné jistoty nemají a i je čeká mnoho problémů, které musí zvládnout. Tvrzení, že zaměstnání představuje jistotu, už však dávno není pravdivé.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 7

  1. Josef Kroupa

    -

    Jirko, je to jak píšeš v článku. „Jistota“ v zaměstnání je sice hezká věc, ale ten pocit svobody, když člověk může pracovat na svém písečku a rozvíjet vlastní podnikání…

    Odpovědět
  2. Michal

    -

    Já bych zaměstnavatelům prouštět zakázal. Propuštění by musel konzultovat s úřadem práce a najít zaměstnanci jinou práci a předložit mu novou pracovní smlouvu s konkurenčním zaměstnavtelem za stejných nebo lepších podmínek..

    Odpovědět
    • snoblondrei

      -

      Michale to je absurdní. Přestav si, že jako zaměstnavatel, který v regionu s největší nezaměstnaností v republice zaměstnáváš např 400 lidí, kteří vyrábí důlní nástroje na těžbu ruského uhlí. Všechno jde jako po drátkách, ale naráz se zakázky na 8 měsíců úplně zmrazí(ochabla poptávka po uhlí a ruští těžaři tak nemají potřebu kupovat nová těžební zařízení) a ty stojíš před dilematem – tak buď teďka 100 lidí propustím ihned a až je zase budu potřebovat, tak si je najdu(tudíž 300 lidí bude mít pořád práci) anebo půjdu na 8 měsíců do brutálního kontokorentu 20 miliónů a pokud se situace po 8 měsících opět nezlepší do půl roku jsem s celým podnikem v insolvenci a o práci přijdou všichni… Myslím, že rozumný člověk pochopí co jsem chtěl článkem říci. Zkus začít podnikat a otevřou se ti nové obzory vnímání reality, než Pepíka z Horní Dolní;)

      Odpovědět
    • Jiří Rostecký

      -

      Michale, nezlobte se, ale to je dost hloupost. Z jednoho pohledu je určitě samozřejmé, že se zaměstnavatelé ne vždy chovají ke svým zaměstnancům tak, jak by asi měli, ale na druhou stranu ani všichni zaměstnanci neprojevují přístup, který je správný. Pokud jste někdy zaměstnával lidi nebo jste s někým, kdo to dělá, přišel do styku, určitě nemůžete Váš komentář myslet vážně. A neberte to prosím zle…

      Odpovědět
    • WaQueRe

      -

      Michale, udělejme spolu dohodu. Když Vy vytvoříte pracovní místo pro jednoho člověka, já vytvořím pro dva. Když Vy vytvoříte pracovní místa pro 10 lidí, tak já pro 20.
      Pak nebudeme muset nikomu nic zakazovat.
      Souhlasíte?
      Jdete do toho?

      Odpovědět
  3. Martin

    -

    Jiří, závidím Vám Váš elán a pozitivní postoj, ale obávám se, že brzy vystřízlivíte – i když bych byl raději, pokud bych svá slova mohl vzít zpět… Hlavní problém vidím hned ve Vašem úvodu „Podnikatel je závislý sám na sobě, svůj příjem si tvoří svépomocí…“ – bohužel morálka a tím nemám na mysli pouze morálku podnikatelů dosáhla v ČR takového „dna“, že dnes mi Vaše věta přijde spíše k smíchu… 1. Podnikatel není ani náhodou závislý sám na sobě – je plně v područí těch, kdo si ho „najímají“ a pokud člověk nemá žaludek na to podbízet se nebo ještě hůře – akceptovat žádost o úplatek, popř. sám úplatek nabízet, nemá šanci na dlouhodobé přežití, jelikož v každé branži se najde alespoň jeden „bezobratlý“, který se k něčemu takovému uchýlí… 2. Svůj příjem si tvoří svépomocí – slyšel jste někdy o druhotné platební neschopnosti??? Byl bych velmi rád, pokud by ony „hrozby“ v úvodu platily pro podnikání v ČR – sám jsem si na vlastní kůži ověřil, že nikoliv. A tak jsem se z korporátního světa, kde jsem měl na starosti 2/30 lidí (přímo/nepřímo) a obrat cca 100 mio. CZK přes 3-letou anabázi s podnikáním opět vrátil do korporátního světa a s 12/50 lidmi v týmu kontroluji +/- 13 miliard EUR… Sice špatně spím, pracuji 12-14 hodin denně, ale nemusím mít starost o to, že bych neuživil 4-člennou rodinu… Vám každopádně přeji, ať Vám optimismus vydrží!

    Odpovědět
    • WaQueRe

      -

      Martine, víte, mám tyto zkušenosti ze svého života:

      1. Lidi, kteří šli po škole hned pracovat do korporátní sféry se mi v podnikání nikdy neosvědčili. Nevím čím to je, prostě na to nemají. Tak nějak jsem vypozoroval, že mají velká očekávání, přitom nejsou flexibilní, jsou líní a nechápou, že je potřeba pracovat. Nic osobního, pouze konstatování.

      2. Dělám v IT. Je to obor, kde se dá dělat bez korupce a bez neplatičů. Neříkám, že tak podniká každý. To ne. Neplatíš? Tak Ti vypnu SW, službu, účet, … a nazdar. Velké firmy živené na státních zakázkách jsou zkorumpované. Je to ale jediný obor kde se dá dělat bez korupce? Věřím, že není. V ostatních oborech se nevyznám a ani je nechci řešit, nemám na to čas. Problém korupce začíná ne u politiků, ale od rodičů. Buď rodiče vychovají spratka již od dětství, nebo slušného člověka. Takže proč má český národ špatné rodiče? Potažmo voliče?

      3. Pracovat hodně ještě neznamená pracovat efektivně nebo chytře.

      4. A ty miliardy EUR co tady píšete? O čem to má jako vypovídat? Naši testeři kontrolují aplikační SW bank, ve kterých teče o několik řádů více peněz. A co má jako bejt? :-) Pracují 8 hodin denně a vydělávají kolem 80.000,-
      Jak říkám, být rádoby vysokoškolák, u rádoby velké korporace, pracovat rádoby hodně … absolutně nevypovídá o tom, že všechno ostatní je špatně.

      Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Skrýt reklamu