Michal Švihnos: Byl mezi prvními dovozci elektronických cigaret a dnes prodává knihu o dovozu z Číny

Michal Švihnos je podnikatel s širokým polem působnosti. Má vlastní bezpečnostní agenturu, pracuje jako manažer Dominiky Myslivcové, získal cenné zkušenosti při provozu internetových eshopů a kromě mnoha dalšího před pár dny vydal vlastní knihu Dovoz zboží z Číny. Neváhali jsme a položili mu několik otázek, které mohou nejen zájemcům o čínský trh pomoci.

Inzerce

Jaké jsou nejčastější překážky pro podnikatele při dovozu z Číny?
Překážek je více, motivace je však čím dál silnější. Každý už má dost nevýdělečných a nicneříkajících projektů a e-shopů se stále stejným zbožím či službami, které se v ČR hojně nabízejí k prodeji. Proto se čím dál více podnikatelů zaměřuje právě na import zboží ze zahraničního trhu, v tomto případě z Číny.

Než dojdu k překážkám… Spousta podnikatelů, zejména těch začínajících, vůbec neví, co kupovat, dovážet a prodávat. Často jsou to různé cetky, doplňky k mobilním telefonům, oblečení, tablety, různé gadgety a podobně. Setkávám se se spoustou zájemců o dovoz a jsou mezi nimi i tací, kteří mají jasno. Po rozebrání konkrétního případu se ale dostaneme k tomu, že ceny již tolik zajímavé nejsou v návaznosti na drahou přepravu nebo poskytování následného servisu. Spousta potenciálních dovozců si ani neuvědomuje, co mohou dovážet a co naopak nesmí. Setkal jsem se i s kuriózními požadavky na výrobu, ale to zde zmiňovat nechci.

Protože se ve skutečnosti veškeré informace objevují v knize Dovoz zboží z Číny, zmíním tu jen pár informací.

Úvodní překážkou je jistě strach o to, že podnikatel může na takovou vzdálenost přijít o peníze v rámci podvodného jednání. Objedná zboží, pošle peníze a „dodavatel“ přestane komunikovat. Já to však tak černě nevidím. Jsou určité bezpečnostní zásady a postupy, které když podnikatel dodrží, toto riziko minimalizují.

Vy jste nikdy podveden nebyl?
To nemohu říci, ale mám zkušenosti i s podvodem na českém Aukru, kdy jsem byl jako spotřebitel podveden o více než pět tisíc korun. A to je český „dodavatel“ od vás vzdálen třeba 30 km. Číňan 8000 km. I přesto, že podvedených bylo stovky, Policie ČR případ odložila. Podnikání je risk a v porovnání s jinými případy se stále jedná o přijatelné riziko.

Kde tedy hledat solidního dodavatele?
Jednoznačná odpověď je taková, aby podnikatel za svým dodavatelem do Číny vycestoval. Příležitostmi je jistě nespočet konaných veletrhů v Hongkongu a Číně. Pokud podnikatel nemá na cestu finance nebo čas, lze vyhledání provést na internetu. Tam je ale potřeba být obezřetný. Vyhledání na b2b portálech není nic složitého, avšak podnikatel musí dodržovat určité postupy.

Jak lze následně ověřit, zda je dodavatel výrobce či dealer?
U drobných dovozců je to podle mne jedno. Pokud si nechají zaslat 50kilový balíček kurýrem, může jim být jedno, zda jeho dodavatel je výrobce, nebo překupník. Kolikrát mají překupníci lepší ceny než sám výrobce. A o servisu ani nemluvě.

Mohou nastat nějaké problémy při následné komunikaci? A jak vůbec komunikovat?
Problémem může být určitá jazyková bariéra. A to nejen ze strany českého podnikatele, ale i z čínské strany. Ne každý je v anglické technické terminologii vzdělaný a v případě řešení rozhodných detailů může vzniknout problém. Tím spíše po emailové komunikaci bez možnosti výrobek vyzkoušet a otestovat. Mně angličtina také nikdy moc nešla, ale domluvil jsem se.

Na jaké platební metodě se s dodavatelem domluvit?
Platebních metod je více a každá je vhodná pro jiný případ a fázi spolupráce. Existují i platební metody, které mohou do jisté míry kupujícího ochránit před podvody, ale ne každý dodavatel na ně přistupuje a problematika je obecně složitější. Jen kniha o nich pojednává na dvaceti stranách.

Jak je to s daněmi a se clem? Jak je vypočítat?
Pro výpočet cla posouží jedna z metod, která je uvedena na mém fóru importservis.cz. Na otázku kdy a v jaké výši se bude platit daň z přidané hodnoty, je v podstatě jednoduchá odpověď. Vždy nad celkovou hodnotu zásilky 22EUR (mezi soukromými osobami nad 45EUR). Procesně však rozlišujeme plátce a neplátce DPH. Problém ale dělají ti podnikatelé, kteří chtějí ušetřit každou korunu na daních a vymýšlejí, jak by si nechávali zasílat nízkohodnotové nebo podhodnocené zásilky. Tímto tématem se ani nezabývám.

Jak se řeší případné reklamace?
K této otázce řeknu jen fakta: České právo hovoří o poskytování záruky 24 měsíců. Číňané dávají 12 měsíců. Náklady na přepravu drahé, popřípadě zdlouhavé, často se nestihne zákonná lhůta pro vyřízení reklamace. Dá se říci, že dovozce bude celý reklamační proces dotovat. Východiskem je bezporuchové zboží, nebo levně nakupovat a draze prodávat.

Co když se stane nějaká mimořádná situace v souvislosti s mým výrobkem?
Každý výrobek může mít poruchu přijatelnou, nebezpečnou, ale i majetek a život ohrožující. Pokud dovezete nabíječku k telefonu a ta shoří společně s celým bytem, zaplatí to ten, kdo výrobek uvedl na trh. Pro tyto případy je vhodné podnikatelské pojištění.

Co vše je pro dovážení zboží z Číny nutné zařídit?
Především je důležité mít elán s určitou dávkou trpělivosti. Povinností je mnoho a vždy závisí na konkrétním obchodním případu. Od přidělení EORI čísla na celním úřadě, přes zajištění technické dokumentace, posouzení shody s technickými normami, vyhotovení ES prohlášení o shodě, umístění zákonných označení, tvorbu návodů v úředním jazyce země uvedení na trh, registraci a odvádění recyklačních a autorských poplatků až po pojištění. V tomto ohledu též kniha pomůže.

Je to snazší, nebo složitější než dovoz např. z USA?
O praktickém importu z USA toho vím jen málo. Nicméně v rámci povinností se právní předpisy vztahují na třetí země, což je Čína i USA bez rozdílu. I přesto, že čínské výrobky ovládají USA stejně jako EU, s výrobky vyrobené v USA je menší potíž. A to zejména v otázkách bezpečnosti a kvality. Navíc obchodníci z USA jsou nám rozhodně mentalitou blíže než obchodníci z Číny. Lze se tedy lépe a výhodněji dohodnout.

Jaké máte vlastní zkušenosti s dovozem z Číny?
V prvním ročníku na vysoké škole jsem začal podnikat. Rok jsem úspěšně vedl úklidovou firmu, ale neustále mě lákala práce doma a e-shopy. Protože jsem se rád odlišoval od ostatních podnikatelů, kteří podnikání vedou jinak, než bych ho vedl já, potřeboval jsem něco, co tu není, co bych uvedl jako „jednička“, kompletně bych vytvořil strategii a když to půjde, dostavil by se úspěch.

Jako student jsem tehdy měl prostředky na hosting a pár korun na první zboží. Ač to všechno pro mě byla jen taková hračka ve volném čase mimo studium, opravdu se povedlo vytvořit několik větších a ziskových e-shopů. Dovážel jsem mnoho produktů. Nejúspěšnější však byly koncem roku 2007 elektronické cigarety. Nikdo nevěděl, co to je. Dnes, když přijdu do baru a všichni je tam kouří, rád dělám neznalého a nechávám lidi vysvětlovat mi, co to vůbec je. (smích)

Celý proces podnikání byl hodně o kreativitě a o odlišení od ostatních podnikatelů. Z původního vkladu do podnikání 5 000 Kč, jsem za dva roky měl statisícové zisky, vlastní prodejnu a dokonce e-shop v Německu. Poté jsem měl ještě další e-shopy, též s výrobky z Číny, které jsem však s koncem studia odprodával.

Proč jste knihu napsal a komu je určena?
Zaplnil jsem v podstatě díru na trhu a odpověděl na nejasné otázky všem, kteří chtějí do dovozu jít. Zjednodušeně jsem shrnul do jedné publikace to, co jsem se celá ta léta učil.

Stojí 999 Kč. Nezdá se vám to na knihu příliš mnoho?
Mně osobně ne, i když někomu určitě ano. Mé výrobky a služby nikdy nebyly levné. Naopak se řadily spíše k nejdražším na trhu. Řeknu však to, že kdyby zde taková kniha byla před 6 lety, kdy jsem import s Čínou začínal, koupil bych si ji i za dva tisíce. Ze zkušeností vím, že jedna návštěva ČOI stojí 10 000 Kč. To se mi zdá příliš mnoho.

Podnikáte v Číně?
Už ne. Styk s Čínou a partnery si do jisté míry uchovávám, ale s Čínou již neobchoduji. Je to o dalším jedinečném nápadu, který se mi už dlouho nedostal. Pověsil jsem to na hřebík. Navíc mě to přestalo bavit. Tím ovšem ostatní zájemce o dovoz neodrazuji. Jen jsem člověk, který nechce dovážet vše, co mu cvrnkne přes nos. Podnikání nebylo mým celoživotním snem, jen se mi prostě podařilo pár dobrých akcí. Chtěl jsem si v klidu a s penězi dodělat VŠ a najít zaměstnání v oboru.

Sled ekonomických událostí státu to ale nedovolil, a tak s praxí hledám v soukromé sféře. Paradoxně s tím mám však problém. Nikdo by ani nevěřil, kolik zaměstnavatelů nechce lidi s vlastními nápady a kreativitou. Inzeráty se hemží požadavky na cílevědomost, kreativitu a samostatnost a přitom chtějí roboty na předem definované úkoly a na kreativitu a strategii si nesmyslně najímají externisty. Je to ale vina HR procesů ve firmách… Jak může personalista v uchazeči objevit něco, co strategický majitel firmy v duchu potřebuje?

Takže se nyní starám o prodej knihy, píši další o strategii podnikání a e-shopech, pomáhám při různých projektech těm, co potřebují, chodím po pohovorech a s úsměvem přijímám odmítání. V září bych rád uspořádal masivní přednášku o importu z Číny, a to zejména pro studenty. Zatím hledám organizátora.

Těm, kdo však mají nějaký kvalitní byznys plán a vědí objem případného dovozu, jsem schopen přes jednoho z partnerů v jejich obchodním případě pomoci s kompletním zajištěním importu.