Karel Janeček: Nejdůležitější je si uvědomit, že nic není zadarmo

Karla Janečka není nutno představovat. Populární český čtyřicetiletý miliardář z Plzně se proslavil nejen jako podnikatel, ale i jako geniální matematik, bojovník proti korupci a prosazovatel nového volebního systému. My jsme dostali možnost položit mu několik otázek, které by mohly nejen motivovat začínající podnikatele, ale třeba je i přivést na zajímavé myšlenky.

Inzerce

V kolika letech jste začal podnikat, v čem a co vás k tomu tehdy vedlo? Jak na vaše podnikatelské začátky reagovalo vaše okolí, rodina?
V rámci studia MBA ve financích v roce 1995 jsem se během studijního pobytu v USA rozhodl napsat software pro Monte Carlo simulace hry blackjack, abych si ověřil informaci od kamaráda, že počítáním karet v blackjacku je možné systematicky vyhrávat v kasinech. S velkým překvapením jsem zjistil, že můj program je asi 9x rychlejší než software, který v té době používali profesionální hráči. Začal jsem tedy svůj program prodávat a byl jsem velmi úspěšný. Moji rodiče pro mé aktivity týkající se blackjacku neměli tehdy porozumění, což mě ovšem nijak neovlivnilo.

Společnost RSJ jsem založil v létě v roce 1995 ve 22 letech. Přiměl mě k tomu zájem o kapitálový trh. Usoudil jsem, že obchodník s cennými papíry může v budoucnu představovat velmi hodnotnou firmu.

Jaké byly vaše začátky? Mezi naše čtenáře patří podnikatelé, co teprve začínají. Co byste jim doporučil a kdybyste dnes mohl začít znovu, co byste udělal jinak?
Své první významnější peníze jsem vydělal prodejem svého softwaru Statistical Blackjack Analyzer. Po ukončení studia na MFF UK v roce 1998 jsem do roku 2000 pracoval jako matematik pro úspěšný hedge fond a od roku 2000 jsem začal studovat PhD in Mathematical Finance na Carnegie Mellon University.

Firma RSJ začala být velmi zajímavá až od roku 2002, kdy jsme začali dělat tvůrce trhu na londýnské derivátové burze LIFFE. V srpnu 2004 jsme kvůli matematické chybě prodělali během jednoho odpoledne veškerý kapitál, tehdy cca 400 tisíc Euro. Naštěstí jsme měli důvěru investora a mohli jsme pokračovat. V srpnu 2007, rok před finanční krizí, jsme z důvodu extrémních pohybů na trzích úrokových měr (které byly předzvěstí vzniku finanční krize o rok později) měli extrémní ztrátu téměř 50 % kapitálu, což tehdy činilo cca 4 miliony Euro.

Obecně mohu doporučit, že je potřeba umět nést rizika a v případě ztrát vytrvat, sledovat svoji vizi a být psychicky odolný. Je asi trochu zavádějící říkat, co by „člověk udělal jinak“. Samozřejmě, když už známe chybu, tak bychom se jí zpětně vyvarovali, ale to se nemůže počítat. Dnes bych někdy jednal jinak, protože mám více zkušeností a znalostí. Určitě bych dnes v mnoha případech poslechl intuici, například právě v krizovém srpnu 2004, kdy držené pozice vypadaly hodně vysoké. V principu bych se nicméně jinak nechoval.

Měl jste někdy obavy z neúspěchu? Jak se s ním lze v podnikání vyrovnat?
Riziko k podnikání patří. Lokální neúspěch je realizace rizika, kterou by člověk měl umět překonat. Když přijde neúspěch, je důležité nezačít šílet a hazardovat, ale udržet emoce na uzdě. Myslím, že pro většinu mladých lidí má smysl jít do rizika. Je třeba mít odvahu a být psychicky připraven i na možnost krachu, tedy finálního neúspěchu. Uvažoval jsem vždy tak, že má smysl riziko podstoupit a v nejhorším případě, kdyby se to nepovedlo, tak prostě budu mít jiný styl života.

Co se vám v podnikání vyplatilo vůbec nejvíce a co jste naopak posléze vyhodnotil jako chybu?
Nejdůležitější je si uvědomit, že nic není zadarmo. Aby někdo něčeho dosáhl, musí být ochoten podstoupit i nějakou oběť. Věřím, že to, co jsme jako firma vydělali, jsme si zasloužili – prací, úsilím, chytrostí. Pro úspěch byla klíčová kvalitní vize, naše schopnost nést rizika, osobní nasazení a zodpovědnost. Z dnešního pohledu velká chyba byla právě situace v srpnu 2004, kdy jsem neposlechl intuici a matematická chyba kolegy způsobila ztrátu celého bankrollu.

Čím se v podnikání řídíte? Máte nějaké zásady, pravidla, postupy?
Klíčová zásada pro mě je, aby veškeré podnikatelské nebo investiční činnosti byly plně v souladu s etickými hodnotami a společensky prospěšné.

Je něco, co vás v podnikání nejvíce inspirovalo?
Inspirovala mě vize úspěchu na finančních trzích, což pro mě znamenalo spojení možného finančního úspěchu s pro mě velmi zajímavou činností. Velkou výzvou pro mě byla úspěšná aplikace matematických algoritmů, vývoj velmi kvalitního softwaru, zkrátka systematický analytický přístup, který se ukázal být hodně úspěšný a efektivní.

Málokdo si dokáže představit, jaké to je vybudovat firmu od nuly až k miliardovým ziskům. Uměl jste si tehdy na začátku představit, jak úspěšný jednou budete?  A jak se na to vše díváte dnes?
Uměl jsem si představit, že budeme velmi úspěšní, a to až tak, že kolegové mou vizi stát se jedním z významných světových obchodníků považovali za nereálnou. Skutečnost naprosto předčila mé očekávání. Úspěchu si velmi vážím a získané prostředky a možnosti se snažím využít efektivně a prospěšně pro celou společnost. Je známým faktem, že pocit štěstí roste s množstvím peněz jen do určité míry. Klíčovým faktorem kvality života je nalezení osobního poslání, tedy činnosti, kterou člověk dělá s radostí a láskou a často se těší na pondělí do práce.

Jak vybudovat úspěšnou firmu? Asi neexistuje konkrétní návod, ale co byste na základě svých zkušeností mohl doporučit?
Kromě doporučení výše bych zdůraznil, že klíčové je být obklopen lidmi, na které se může člověk spolehnout, což v RSJ bylo splněno snad perfektně.

Můžete nám popsat svůj klasický den? V kolik vstáváte, kolik hodin denně pracujete, v kolik jdete spát…
Vstávám obvykle v 6:40 až 8:20, spát chodím po půlnoci a někdy později.

Přes týden mám většinou několik schůzek a jednání, večer pak někdy přednáším a občas navštěvuji společenské akce. RSJ se ale věnuji už velmi málo. Většinu svého pracovního času nyní věnuji debatám s akademiky, politiky a odbornou veřejností o novém volebním systému Demokracie 2.1., který jsem vymyslel a který má – odvažuji se říct – fenomenální vlastnosti. Jeho klíčová vlastnost je tzv. efekt více hlasů. Princip spočívá v tom, že volič má více hlasů, než je mandátů. Navržené jsou dvoumandátové obvody, přičemž každý volič má ne dva, ale čtyři hlasy.

Dvoumandátové obvody implikují, že žádná politická strana nebude dávat na kandidátku více než dva kandidáty, jinak by si tito zbytečně konkurovali. Volič „nedemokratické“ části politického spektra, obvykle extremistické nebo populistické strany, ze svého pohledu efektivně využije pouze dva hlasy, kdežto volič demokratické části využije efektivně všechny čtyři. Fungování systému podrobně popisuji na www.demokracie21.cz.

Kromě práce hodně sportuji – skáču padákem nebo chodím po slacklině – a samozřejmě se věnuji rodině, svým dvěma dcerkám.

Řada podnikatelů přikládá velkou důležitost svým návykům, jako je třeba brzké vstávání, zvyšování své pracovní výkonnosti a podobně. Máte i vy nějaké vlastní návyky? Co vás motivuje k práci?
Žádné vědomé návyky nemám. Pracovní výkonnost a celkovou životní energii se snažím racionálně optimalizovat. Velkou důležitost přikládám například sportu. K práci mě motivuje vědomí zodpovědnosti a radost z toho, co se daří a hlavně inspirace níže.

Jste fanouškem různých motivačních knih či knih o podnikání?
Ne.

Existuje nějaká kniha, která vám do podnikání dala nejvíce?
Ne.

Vedete obrovskou společnost. Jakým jste lídrem a jak by se správný vůdce měl chovat?
Společnost RSJ již neřídím. Jaký jsem lídr, by asi měli posoudit jiní. Domnívám se, že klíčovou vlastností vůdce je umět inspirovat ostatní k tomu, aby byli schopni najít v sobě svůj talent, plně jej rozvinout a najít co nejlepší pracovní i životní naplnění.

Jaké máte plány, sny či vize do budoucna? Kde chcete být za 10 let?
Mým snem je co nejvíce přispět k přechodu k pozitivně fungující společnosti a její dosažení v poměrně blízké budoucnosti, kdy lidé žijí v pravdě a vzájemné lásce, přátelství a respektu.