Jiří Najman o freelancingu po padesátce: Není to o „starém“ věku, je to o „mladém“ přístupu

Jiří Najman je marketingový poradce se specializací na malé a střední firmy. Ve svém oboru ale nepatří mezi nejmladší, má za sebou více než 20 let praxe, ale dnes podniká na volné noze. Jak se mu v jeho jednapadesáti letech daří?

Inzerce

Jiří, jak dlouho jste na volné noze?
Živnostenský list mám již dlouho. Aktivně ale podnikám 1,5 roku.

Co jste dělal předtím?
To je dlouhé povídání. Nejdříve konstruktéra ve výzkumném ústavu, ale od roku 1992 trochu prodej a především marketing. Pár let malá reklamní agentura, kterou jsem měl s dalšími společníky. Nakonec jsme ji ale vedli společně s manželkou. Po nějaké době jsme se dohodli, že se nemusíme vidět 25 hodin denně, a šli jsme oba do zaměstnání.

Od roku 1998 jsem byl marketing manager ve firmě XERTEC (distributor kancelářské techniky). Po odchodu z firmy jsem se následně chvíli hledal a aktivoval si ŽL a od roku 2013 jsem OSVČ na plný úvazek.

Počkejte, takže jste původně dělal konstruktéra a z něj přešel do marketingu? Kde jste tehdy získal potřebnou kvalifikaci?
K marketingu mě to táhlo již na základní škole, jenom jsem o tom nevěděl. Začalo to fotografickým kroužkem a organizováním různých akcí. Mohl bych vlastně prohlásit, že již za mlada jsem dělal, moderně řečeno, různé eventy.

Chuť k organizování akcí a zájem o fotografii se ve mně skloubil s technickým vzděláním strojaře. Dokážu se na věc dívat očima organizátora, grafika i analytika. Právě tyto tři pohledy se mi v marketingu dost hodí.

Doba po revoluci byla dost svérázná, a tak mi marketingové vzdělání vlastně ani nechybělo. Bylo ale jasné, že dlouho to tak nevydrží. Investoval jsem do sebe pár desítek tisíc a vrhl se na marketingové studium CIMA.

Po jeho dokončení jsem cítil, že vzdělání CIMA je sice fajn, ale pro praxi nestačí. Zvláště ne pro webové znalosti. Dále jsem se průběžně vzdělával formou účasti na různých seminářích a školeních. Nejvíce mě asi zaujaly kurzy od Dobrého webu, ty jsem absolvoval snad všechny.

Pro kvalifikaci je důležité vědět, že vzdělávání nikdy nekončí. Stále je třeba sledovat novinky a dění v oboru.

Proč jste se pro podnikání na volné noze rozhodl?
Nerozhodl, dostal jsem po 13 letech výpověď. Nic dramatického, celkem standardní situace. Firma se reorganizovala a skončilo to výměnou téměř celého managementu. Nikdy jsem tomu moc nevěřil, ale opravdu se po padesátce hledá místo velmi těžce, tak byla OSVČ jasná volba.

Takže je po padesátce snadnější se uživit na volné noze než jako zaměstnanec?
Tak to určitě ne. Je ale náročné sehnat dobrou práci. Nejsem typ, který by seděl doma na podpoře. Když nebylo po ruce žádné zaměstnání, byl po ruce živnostenský úřad. Snadné rozhodnutí s nesnadnými následky. (smích)

Co všechno se pro vás změnilo? Jaké změny oproti zaměstnání vám to přineslo?
V zaměstnání jsem měl všechno pěkně zařízené, automatizované, nalinkované… Prostě po 13 letech bylo vše pěkně vyladěné. Měl jsem spoustu času na svého velkého koníčka – kajak. Aktivně jsem pádloval po celé Evropě, o víkendech „zájmově podnikal“ jako vedoucí kajakářské školy, organizoval zájezdy pro kamarády a provozoval web www.kajakar.cz.

Udělal jsem si velmi dobrý osobní brand jako kajakář organizátor, vedoucí kajakářské školy a propagátor bezpečného pobytu na divoké vodě.

Pak se to změnilo?
Se vším byl konec. Přestal jsem pádlovat. Šel na operaci s kýlou (po dvou letech se teprve dávám celkem do pořádku), do toho začaly zdravotní problémy rodičů, které se táhly několik posledních let. Vyčerpání, nervozita, nejvyšší čas jít do důchodu.

Jsem ale fanda do internetu a do všeho nového. Pustil jsem se do intenzivního rozšiřování znalostí o internetovém marketingu, dodělal si marketingové vzdělání CIMA C. Podařilo se mi získat certifikát s pořadovým číslem 13, tak nevím, jestli mám být pověrčivý, či ne. (smích)

A vzdělání vám nijak nepomohlo?
Vzdělání bylo super, ale chyběl mi osobní profesionální brand. Kajakářský je sice fajn, ale moc mi profesně nepomáhal. Takže jsem před rokem založil www.bezpoucek.cz, zaregistroval se na www.navolnenoze.cz a začal budovat profesionální brand v zásadě od nuly.

I když pravda, od nuly to až tak nebylo. Hodně mi pomohly zkušenosti se získáváním kajakářského brandu, marketingové znalosti, dřívější zkušenosti s podnikáním, ale především optimizmus a vytrvalost. I když pochybnosti samozřejmě byly.

Nelitujete třeba, že jste se k tomu odhodlal až tak pozdě?
Ano i ne. Kdybych začal dříve, byl bych teď někde jinde. Určitě bych se ale nemohl 10 let intenzivně věnovat kajaku a cestování po kaňonech Evropy.

Volnonožcem jste se stal po padesátce. Není to pozdě?
Hmmm, pro unaveného a znechuceného člověka těšícího se na důchod to není. Člověk musí zapomenout na „jistoty“ zaměstnání a najednou je vše jinak. Volnonožci jsou často mladí lidé, a tak se člověk musí alespoň cítit mladým.

Z druhé strany si čas plánuji dle svých potřeb. Pracuji sice 2x více než v práci, ale v časech, které mi vyhovují. Takže jsem spokojen a do zaměstnání se nechystám.

Ptám se proto, že řada lidí váhá, zda nejsou na takovou změnu už staří. Omezuje vás nějak váš věk?
Jak jsem již řekl. Chce to životní optimizmus, chuť do práce a do vzdělávání. Bez přijímání všeho nového by to asi moc nešlo. O „starém“ věku to není, je to o „mladém“ přístupu k životu.

Jak se vůbec na podobné předsudky díváte? Je vždy čas na to, vydat se na volnou nohu?
Ano, čas na to je vždy. Ale doporučuji do volnonožství neskákat po hlavě, z osobní zkušenosti vidím, že to chce minimálně rok, raději dva důkladné přípravy. Především práce na osobním brandu. Znalosti (či kvalitní produkt) jsou k ničemu, když o nich nikdo neví, nikomu je neprodáte.

Jak tedy vypadala vaše příprava?
Určitě ne tak, jak doporučuji. Chvíli jsem se doma díval v bačkorách na televizi a pak si řekl, že takhle to dál nejde. Sebral se a šel zařídit vše potřebné na úřady. Když zapomenu na předchozí vzdělání a praxi, příprava nebyla žádná. Osobní brand jsem začal řešit až následně.

Někdo ale může namítnout, že i ten rok, dva musí z něčeho žít. Co na to odpovíte? Jak jste se živil vy?
Za prvé je ideální připravit se na odchod na volnou nohu již v zaměstnání. Chce to blogovat, seznamovat se, publikovat. Prostě nebýt zakuklený ve své kanceláři.

Za druhé to chce mít připravený finanční polštář, který vás zajistí po nezbytně dlouhou dobu. Doporučil bych minimálně šestiměsíční plat, raději 2x více. Prostě tak, aby člověk vydržel tak dlouho, než začnou přicházet zakázky. Čím menší osobní brand, tím je třeba větší finanční rezerva.

Než jste to rozhodnutí udělal vy, co jste zvažoval a nad čím jste přemýšlel?
Mimo věku (pro zaměstnání problém) jsem měl problém s překvalifikovaností. Na vedoucí pozice chtěli mladší. Na juniorské pozice jsem byl zase překvalifikován. Přemýšlel jsem jak z toho. Jestli degradovat životopis a jít dělat v zásadě cokoli. Nebo se držet dosažených znalostí a schopností. Nakonec zvítězilo to druhé.

Neměl jste obavy, že pro vás třeba bude těžké shánět nové klienty a podobně?
Neměl, věděl jsem, že to bude těžké.

A bylo? Jak dnes klienty získáváte?
To víte, že bylo. Dnes již za mnou ale chodí sami. Nejvíce mi pomáhá bezplatné rozdávání profesních informací formou blogu a e-booku. Zákazníci tak zjistí, co nabízím, a vědí, co po mně mohou chtít a co ne.

Samo o sobě to ale nestačí. Přidávám k tomu trochu PR, trochu PPC reklamy a reklamy na sociálních sítích, trochu kvalitních vzájemných odkazů a i trochu obchodování. Nedá se spolehnout pouze na internetové techniky. Každý zákazník je jiný a na každého se musí jinak.

Čemu se tedy dnes věnujete?
Věnuji se marketingu pro malé a střední firmy. Mojí specialitou je zaměření na jednoduché a praktické postupy. Vše se snažím vysvětlovat tak, aby zákazník všemu rozuměl. Nezabýval se zbytečnostmi a vydával peníze na správném místě.

Jak všude říkám: „Jak na marketing? Především prakticky a jednoduše! Žádná složitá analýza vám totiž v podnikání nepomůže, pokud ji nevyužijete v praxi.“ Moje profesní motto je: „Používám hlavu místo pouček.“ Proto i web www.bezpoucek.cz.

Jak to myslíte, že používáte hlavu místo pouček, a kdo to podle vás dělá opačně?
Web je plný teorií a pouček od velkých myslitelů a profesionálů. Velmi často jsou ale tyto poučky nepoužitelné pro malé a střední firmy. Čím menší firma, tím hůře použitelné. Podnikatel je musí přefiltrovat zdravým selským rozumem, aby nedělal hromadu zbytečné práce, kterou v praxi nakonec nevyužije.

Kdo to dělá opačně? Ten, kdo má plný šuplík tlustých a drahých analýz, které si možná jednou přečetl, ale nikdy nevyužil. Analýzy jsou třeba, ale ve správné míře.

A jak se dá dělat zrovna marketing jednoduše?
Jako cokoli jiného. Nevymýšlet žádné složitosti. Jít k jádru věci a řešit pouze to nejdůležitější. Vybírat řešení, která splňují požadavky, ale nedávají prostor k zamotání se do zbytečného balastu.

Když mám například problém, že obchodní a marketingové oddělení nekomunikuje pořádně se zákazníkem, protože nemá přehled o tom, co kdo a kdy dělal, je zdánlivě jednoduchým řešením nasadit CRM. Jenže v praxi to většinou znamená velkou investici a výsledek žádný.

Jestliže eviduji o zákaznících pár údajů, nepotřebuji CRM za milion, ale vystačím si s cloudovým řešením za stokoruny na měsíc. Ušetřím a navíc získám to, co jsem potřeboval, jednoduchý a praktický nástroj, který zbytečně nezatěžuje, ale pomáhá.

Jaké máte v tomto oboru zkušenosti?
Zkušenosti mám více jak 20 let. Marketing používám jak v profesionální praxi, tak v zájmové činnosti.

Není pro vás právě tato praxe i určitou výhodou oproti třeba mladším konkurentům? Nebo ani zde na věku nezáleží?
Výhoda to určitě je. Z druhé strany je ale celkem jedno, jestli máte praxi 10 nebo 20 let. Důležitá je schopnost stále přijímat nové poznatky. Marketing poslední dobou udělal hned několik kotrmelců. Kdo se tomu nepřizpůsobil, v branži dlouho nevydrží.

Už jste to naznačil na začátku, pro volnonožce je důležitý i jejich osobní brand. Jak se svou značkou pracujete vy?
Konkrétně bloguji, intenzivně využívám sociální sítě, e-mail marketing, snažím se být v kontaktu s ostatními profesionály v oboru díky různým setkáním a školením. Pracuji ale i zdarma pro neziskovky. Prostě snažím se být všude vidět.

Občas je to těžké. Je třeba správně vyvážit snahu o osobní brand a čas na vlastní práci. Hezké jméno mě nenakrmí a bez jména nebude práce. Takže všeho tak akorát.

V jaké sféře lidí či firem se snažíte zpropagovat?
Nemám rád velké firmy s jejich nalinkovaným prostředím a taháním za nitky ze zahraniční centrály. Proto se zaměřuji na malé a střední dynamické firmy. Zde je hned ve všem jasno. Buď si rozumíme, nebo ne. Nebojím se odříci práci, pokud vidím, že si nepadneme do noty.

U malých firem je ale určitě problém s kapitálem. Nesetkáváte se s tím, že na vaše služby jednoduše nemají?
To se stává. Jsem ale schopen minimalizovat náklady, a tím i cenu. Hodně využívám různé cloudové nástroje, které jsou často zdarma. Nejezdím sem a tam autem, ale komunikuji on-line. Mimo to, že ušetřím já, ušetří i zákazníci. Navíc jsem takto schopen nabízet své služby po celé republice ve stejném čase, kvalitě i ceně. Také nabízím různé balíčky, které jsou cenově zvýhodněné.

Není to ale o tom, že bych pouze snižoval svoji cenu. Vždy je to něco za něco. Domluvená spolupráce musí být výhodná pro obě strany. Pokud není, dlouho nevydrží.

Setkal jsem se s názorem, že se starší konzultanti nedokážou tak dobře přizpůsobovat novým trendům a jejich práce proto nemusí být tak efektivní jako ta od jejich mladších konkurentů. Myslíte si, že to je pravda?
Ano, to někdy bývá pravda. Pokud se ale přizpůsobit dokážou a přidají životní zkušenosti, vyjdou z toho naopak velmi dobře.

Jak se vzděláváte dnes vy?
Jak? Stále. Sleduji blogy, odborné weby, profesionály v oboru, chodím na semináře. Každý den zjistím něco nového.

Koho například sledujete?
To je dlouhý seznam. Pokusím se vybrat jenom pár ukázkových: CIMA.cz, Marketingový institut, Madla Čevelová, Daniel Nitra, Karel Novotný, Markeťákov, Radim Hasalík, je toho hodně.

Vždy je velmi zajímavé sledovat kolegy z oboru, kteří jsou trochu jinak zaměřeni a mají jiný pohled na věc. Hodně mě to inspiruje.

Teď se možná zeptám až příliš troufale. Říká se, že ve vašem věku už učení není tak snadné. Že to nejde do hlavy tak jako za mlada. Je to pravda, nebo je to jen fáma? Je pro vás dnes těžké se učit?
Ano, mladý člověk je naprogramovaný na učení. Ale z druhé strany se v zásadě vše učí od nuly. Zkušený profesionál má pro změnu na čem stavět. Pokud vás profese baví, nevidím v učení problém.

Problém vidím v tom, když člověk zatuhne a zpohodlní. Nechce se mu pak vůbec nic a pasivně čeká na zázrak. Běžně ale kolem sebe vidím zatuhlé třicátníky a i mladší. Takže to asi až tak o věku nebude, spíše o způsobu života.

Jakým směrem se budete chtít ubírat do budoucna? Všiml jsem si vašeho e-booku, školení…
Připravit další materiály, které pomohou podnikatelům v pochopení marketingu. Předpokládám, že opět budou k dispozici zdarma. Zatím je ale předčasné říkat, kdy to bude hotové. Aktuálně skládám podklady do digitálního šuplíku.

Ve vlastním podnikání jdu cestou rozdělení rizika. Od velkých zakázek směřuji k většímu množství menších. Chci dosáhnout stavu, kdy žádný zákazník nebude představovat více jak 20 % aktuálního příjmu.

Proč?
Na začátku jsem s nadšením získal velké zakázky, které mě vytěžovaly na 100 % vždy na dlouhou dobu. Problém těchto zakázek ale je, že jste vlastně zase v zaměstnání. Především pak nemáte čas na nic jiného, a když zakázka končí, začínáte zase od nuly.

Jako ideální řešení vidím pracovat pro několik zákazníků z různých oborů. Získám tak oborové pohledy na marketing, a když některý zákazník nečekaně vypadne, v zásadě se nic nestane.