Kde se berou a jak fungují peníze? A existují vůbec?

Jedná se o naprosto jednoduchou a zdánlivě neškodnou otázku, ale jen velmi málo lidí zná odpověď. Dokonce ani většina zaměstnanců banky ji nedokáže zodpovědět, přestože by to člověk očekával. Ekonomové často odpovídají na tuto otázku velmi složitě, pravda je však naopak velmi jednoduchá.

Inzerce

Trocha historie

V dávných dobách, kdy ještě neexistovaly peníze, se prostě měnilo zboží a služby. Později začali lidé používat určité speciální druhy zboží jako platidlo. Nejznámější jsou například měděné, stříbrné a zlaté mince. Podobná platidla musela splňovat řadu kritérií, jako například omezenou dostupnost a přibližně stálý poměr ceny mezi platidlem a zbožím.

Po určité době napadlo obchodníky používat šeky, které byly pouze bezpečnou směnkou za platidlo a obchodník si za jejich použití účtoval drobný poplatek. Krást šek nemělo smysl, protože je za platidlo mohl směnit pouze právoplatný majitel, a proto byly šeky velmi výhodné. Ovšem obchodníkům, kteří se postupně změnili v bankéře, bylo poskytování šeků za drobný poplatek málo a začali půjčovat a postupně se začaly šířit nekryté šeky. Bankéř prostě spoléhal na to, že se nikdy nestane, aby všichni zákazníci banky přišli najednou vybrat veškeré úspory. A zde nastal problém, protože se v oběhu objevila první nekrytá měna.

Současný stav

Po rozvoji různých bank a měn se nakonec podařilo ve 20. století uspět s tzv. fiat měnami. Jedná se o měnu vnucenou, tedy měnu, o které se stát rozhodne, že měnou bude. Ekonomové nás samozřejmě zahrnují grafy, složitými vazbami a modely ekonomiky. Pravda je však velmi jednoduchá a vše další jsou jen drobné úpravy systému.

V současnosti není většina měn na světě krytá naprosto ničím, jejich hodnota je dána pouze vírou uživatelů v jejich cenu. Státy se navíc pojišťují tím, že jakákoliv alternativní platidla zákazují a v případě nutnosti i omezují vlastnictví například drahých kovů.

Jak tedy vznikají a zanikají peníze?

Peníze jsou dnes vytvářeny obchodními bankami, což jsou soukromé instituce. Většina lidí se domnívá, že když si někdo od banky půjčí peníze, banka mu půjčí ze svých rezerv a počítá si za to poplatek (úrok). Jenže banka ty peníze nepůjčuje z rezerv, ona je prostě vytvoří.

Peníze pro bankovní obchody či pro platby zaměstnancům a dodavatelům bank mohou také vznikat tímto způsobem, ale drtivá většina peněz vzniká jako půjčka (dluh). Naopak splácením půjček peníze zanikají. Stát kontroluje rychlost vznikání a zanikání peněz pomocí centrální banky, kde musí mít všechny obchodní banky určitý vklad jako povinnou rezervu.

Centrální banka pomocí obchodů a půjček částečně kontroluje množství peněz v oběhu. Pokud je peněz příliš, začne je stahovat z oběhu například výměnou za bezrizikové cenné papíry, naopak v případě nedostatku peníze na velmi nízký úrok půjčuje. Ani centrální banka však nemá úplný přehled o skutečném množství peněz v oběhu a v případě větších krizí zpravidla reaguje příliš pozdě.

A v čem je potíž?

Problém je v tom, že v současném systému by téměř všechny nebo všechny peníze zanikly, pokud bychom splatili veškeré dluhy. To ale banky samozřejmě nechtějí, protože na tvobě peněz velice bohatnou. Souhrnný dluh se tak neustále zvyšuje a problémy s předlužením se místo splácení řeší ještě větším zadlužením. Vláda a banky také díky nekrytým penězům systematicky ožebračují produktivní občany ve svůj prospěch.

Peníze jsou navíc chápany jako zboží samy o sobě a mohou se obchodovat na burze, přestože se jedná jen o potištěné papírky, které nemají žádnou skutečnou vazbu na zboží. Ekonom určitě namítne, že je to zjednodušení a že takto to nefunguje. Ale ono to tak funguje. Na burzách se obchodují v podobě obcí a future kontraktů kvanta surovin a plodin, která se ještě nevytěžila a nevyrostla. Obchoduje se mnohonásobně víc zboží a surovin, než kolik na světě existuje a za tyto „obchody“ se platí obrovské marže, úroky a poplatky.

Přitom ve skutečnosti se pouze obchodují nekryté papírky za jiné nekryté papírky. Země je uzavřený systém s konečným množstvím zdrojů, suroviny z vesmíru nedovážíme a nemůžeme proto všichni neustále bohatnout.

A co z toho všeho plyne?

Při jakýchkoliv investicích mějte na paměti jednu věc: Peníze (ani cenné papíry) nemají žádnou hodnotu! Skutečnou cenu má pouze fyzicky vlastněný majetek, suroviny, zboží, pozemky, nemovitosti atd. Měny v minulosti mnohokrát zanikly, změnily se kurzy a státy zbankrotovaly. Finančníka s množstvím cenných papírů to může zruinovat, ale nezadlužený majetek je vždy postižen jen dočasným výkyvem kurzu a svoji skutečnou hodnotu si zachová.