Ekonomická krize: Kteří podnikatelé by se měli bát?

Všude okolo nás se to začíná hemžit termíny, jako je krize, recese, ekonomické zpomalení apod. Téměř na každé schůzce se mě klienti ptají: „Přijde krize? A pokud ano, tak kdy nastane?“ Kdekdo by mohl začít být nervózní – ať už jste podnikatel na volné noze, startup, středně velká firma či velká korporace.

Inzerce

Současný stav

Zatím není třeba panikařit (pokud tedy zrovna nejste výrobce plastových autodílů s vysokým podílem manuální práce – tam je nervozita zcela jistě na místě). Česká ekonomika si v roce 2019 nadále vedla velmi dobře – vykázala solidní růst, máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, v porovnání s ostatními zeměmi i relativně nízký veřejný dluh (i když by to mohlo být lepší).

Daří se firmám i podnikatelům, řada z nich vykázala lepší výsledky než sama očekávala, pro nemalou část to dokonce byl rekordní rok. S tím jde ruku v ruce i růst mezd zaměstnanců (a tedy i jejich spotřeba).

Shrnuto podtrženo, máme se velmi dobře.

Faktem zároveň je, ze nejlepší časy máme pro tento ekonomický cyklus zřejmě již za sebou. První trhliny se už objevují – nedostatek pracovní síly (a tím pádem růst mzdových nákladů), útlum automobilového průmyslu či nejistota ohledně vývoje ekonomiky Německa (které je na hraně recese).

Navíc není možné do nekonečna jen růst. A je proto přirozené, že nás pravděpodobně čeká „konec zlatých časů“. Zajímavý článek o budoucnosti ekonomik zemí střední Evropy vyšel zde (paywall).

Bude krize?

To, jestli dojde pouze ke zpomalení růstu, nebo ekonomika spadne do recese (což by jí jedině prospělo), či dokonce nastane krize podobná té v roce 2009, to se neodvažuji odhadovat. Ono to totiž dopředu předpovědět ani moc nejde. Záleží na celé řadě faktorů, z nichž minimálně dva jsou extrémně nepředvídatelné – a sice psychologický faktor (myšleno obecně nálada na trzích) a chování politiků. Ani jeden z nich se nedá dost dobře předpovědět, a přitom mají velký dopad.

Faktem je, že potenciálních problémů je v globální ekonomice spousta – namátkou Brexit (který je po nedávných volbách v Británii potvrzený), geopolitická rizika (např. situace v Turecku, Hongkongu), obchodní spory nejen mezi USA a Čínou, ale i mezi USA a EU (riziko uvalení cel na dovoz aut) atd.

Nehledě na to, že centrální banky nemají tak velký prostor na podporu ekonomik, jako měly například v roce 2009 (sazby jsou na historických minimech).

Těch nejistot je celá řada, a přestože bych si osobně tipnul, že to vypadá spíše na zpomalení a následnou recesi, dopředu nelze vyloučit prakticky nic.

Co s tím?

Z toho všeho vyplývá, že v nejbližší době mohou podnikatelé a firmy čelit nejrůznějším výzvám. Můj názor je, že nemá příliš velký smysl hluboce analyzovat a bádat nad tím, kdy a co nastane (jestli přijde jen recese, nebo rovnou krize, a kdy se tak stane). Stejně to nikdo z nás nemůže ovlivnit.

Daleko lepší a smysluplnější je věnovat se tomu, co ovlivnit mohu, a sice se koncepčně připravovat na to, že se mému podnikání nemusí v budoucnosti dařit tak, jako v uplynulých letech – bez ohledu na to, jestli jsem velká korporace, střední firma, e-shop či freelancer.

Kdo je nejohroženější?

Většina středních a velkých firem v rámci finančního řízení více či méně sleduje vývoj svého hospodaření a v případě negativního vývoje mají určité možnosti, jak na nastalou situaci reagovat (např. snížit náklady propuštěním zaměstnanců, diskutovat změnu platebních podmínek s dodavateli apod.).

Naopak tomu může být mezi podnikateli na volné noze. Jednak jejich finanční (sebe)řízení nebývá nejsilnější stránkou – především v oblasti (ne)řízení cash-flow a finančního plánování.

Řada z nich také nemusí mít zkušenosti s vývojem svého podnikání během ekonomického ochlazení. Když k tomu připočtu fakt, že zcela určitě nemají tak široké možnosti, jak se vyrovnat s případným negativním vývojem jako větší firmy, pak mohou být právě freelanceři obecně „nejohroženější“ skupinou. A o to větší důraz by měli klást na přípravu.

Teprve se ukáže, jak jsou podnikatelé připraveni na ekonomické ochlazení, nicméně správná příprava pomůže celou řadu potenciálních problémů zmenšit či zcela eliminovat. A pokud už nějaký nastane, bude daleko větší šance, že se ho podaří vyřešit za kratší dobu a s výrazně menšími náklady.

Byť jsou období recese či krize obecně vnímány negativně, přesto přináší i nové příležitosti – např. spustit nový produkt (třeba technologická společnost Uber byla založena během poslední krize v roce 2008-2009), posílit tým o nové zaměstnance, navázat nové formy spolupráce apod.

Tak jako v jiných oblastech života, i tady platí jednoduché pořekadlo – štěstí přeje připraveným.