3 věci, které změní budoucnost dopravy

Mobilita patří k neodmyslitelným součástem dnešního světa. Dennodenně se většina z nás přepravuje do práce, školy, obchodních center nebo výletních destinací. Volíme z poměrně široké nabídky více i méně tradičních dopravních prostředků. Budeme se ale stejným způsobem dopravovat i za deset let? A jak se budou dopravovat naše děti a vnoučata? Podívejte se s námi na několik trendů v alternativní dopravě, které dost možná způsobí revoluci.

Inzerce

# 1 Auta bez řidičů přivážejí mnoho otazníků

Jak název napovídá, samořiditelná auta jsou vozidla schopná samostatné jízdy bez kontroly lidského řidiče. Tato auta řídí pokročilý kontrolní systém, který se orientuje pomocí radaru, GPS nebo laserových paprsků.

Na silnicích se však s plně automatizovanými auty zatím nesetkáváme. I ta vozidla, která v sobě mají zabudované prvky automatického řízení, totiž vyžadují přítomnost lidského řidiče. Důvodem je mimo jiné i chybějící legislativní rámec ve většině zemí.

Výhody samořiditelných aut se zdají být zřejmé. Mnoha lidem, doposud při dojíždění a cestování plně zaměstnaným volantem a řadící pákou, by se najednou uvolnily ruce. Bývalí řidiči by tak mohli využít čas na cestě k plnění pracovních úkolů na počítači, ke sebevzdělávání s knihou v ruce nebo ke kochání se krajinou v okolí dálnice. Také by se zřejmě snížil počet nehod způsobených selháním lidského faktoru. Navigačním systémům nehrozí únava, mikrospánek ani náhlá ztráta pozornosti.

Kritikové samořiditelných aut jsou naopak skeptičtí k možnostem „řidiče-počítače“. Chaotický provoz, nepředvídatelné chování ostatních účastníků provozu (například chodců nebo cyklistů) i nepřesnost satelitních map mohou pro automat za volantem znamenat nepřekonatelný problém, který může snadno skončit katastrofou. Nemluvě o známých morálních dilematech při vyhodnocování hodnot případných obětí dopravní nehody.

# 2 Elektomobily znamenají konec vůně benzínu

Je jen otázkou času, kdy lidstvo vyčerpá zásoby fosilních paliv. S postupným úbytkem ložisek ropy, uhlí a zemního plynu pak poroste i cena těchto surovin. Nehledě na citelné nežádoucí ekologické dopady, které tyto zdroje energie způsobují už dnes. Značná část fosilních paliv je spotřebována spalovacími motory dopravních prostředků. Proto je nejvyšší čas začít hledat alternativní způsoby dopravy.

Naději do budoucnosti dává v tomto ohledu především vývoj elektromobilů, protože elektrický motor nevypouští do ovzduší prakticky žádné zplodiny. Tento typ vozidla však není ničím novým pod sluncem, první elektromobil byl dokonce zkonstruován dávno před prvním automobilem na spalovací pohon. Důvodem následného úspěchu spalovacích motorů byla jejich vyšší spolehlivost, dojezd i nižší pořizovací cena.

Náklady na pořízení elektromobilu jsou i nadále jednou z překážek jeho masivnějšího rozšíření. Oproti konvenčním benzínovým automobilům je to přece jenom nákladnější investice. Pokud ale vezmeme v úvahu, kolik stojí nejlevnější elektromobil, rozdíl nemusí být natolik závratný.

Dalšími důvody stěžujícími širší rozšíření elektromobilů jsou krátký dojezd i dostupnost a délka dobíjení. S obojím pak souvisí výdrž baterie. Všechny tři obtíže se však daří postupně řešit. Síť dobíjecích stanic houstne – jen v České republice je jich už víc než 50.

# 3 Hyperloop – z Prahy do Brna za 20 minut?

Nejvýraznější značkou elektromobilů je v současnosti americká firma Tesla Motors podnikatele Elona Muska. Ten však neskončil jen u aut na elektrický pohon, ale vrhnul se i do dobývání vesmíru s projektem Space X nebo navrhl vysokorychlostní způsob přepravy hyperloop.

Hyperloop se sestává z nízkotlaké trubice s kabinami. Ty jsou dopravovány při nízkých i vysokých otáčkách po celé délce této trubice. Kabiny jsou položeny na vzduchovém polštáři ze stlačeného vzduchu, který působí aerodynamický vztlak. Kabiny jsou urychlovány pomocí magnetického lineárního urychlovače připevněného na různých stanicích v nízkotlaké trubici a rotory obsaženými v každé kabině. Cestující mohou nastupovat a vystupovat do a z hyperloopu na stanicích umístěných buď na koncích trubice, nebo podél délky trubice.

Hyperloop se jeví jako extrémně rychlý způsob dopravy, předpokládá přepravu cestujících při rychlostech kolem 970 km/h. Toto číslo se už blíží rychlosti vzduchu. Při troše štěstí se hyperloopu dočkáme i v našich končinách, firma HTT (Hyperloop Transportation Technologies) už totiž získala povolení k prozkoumání možností trasy Bratislava-Brno-Praha. Tak se nechme překvapit.