Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Čeští programátoři snesou srovnání s těmi nejlepšími na světě

Komerční sděleníRozhovor

michal-hatak-webMichal Haták vede už pět let vývoj zakázkových webových a mobilních aplikací v INIZIu. V posledních dvou letech se ale se svým týmem převážně věnuje práci na projektu v Kanadě, kde pro investora ve Vancouveru na míru vyvíjí software, který usnadňuje život severoamerickým realitním investorům. Jak se česká firma prosadí na západoamerickém pobřeží v blízkosti města Seattle, kde sídlí společnost Microsoft a další technologičtí giganti?

Moc si neumím představit, jak budějovická parta kluků dostane práci v Kanadě. Jak se taková zakázka získává?

Nefunguje to tak, že by vám zničehonic napsali, že chtějí cenovou nabídku. Převážně do vývoje velkých projektů se téměř nikdo nepouští bez nějakých doporučení na konkrétní firmu nebo tým. My jsme se do Kanady probíjeli několik let přes Německo. Před lety jsme začali pracovat pro softwarovou firmu ze Stuttgartu, pro kterou jsme léta vyráběli převážně malé weby. Oni v nás pak získali důvěru, a protože dělali softwarové konzultanty pro jednu kanadskou společnost, doporučili INIZIO jako dodavatele pro vývoj nové aplikace, kterou měli ti Kanaďani v hlavách.

Proč se poohlíželi po zahraniční firmě? Ve Vancouveru působí stovky technologických společností, mezi kterými jsou i absolutní špičky jako Microsoft nebo Electronics Arts.
Ze dvou důvodů. Díky našemu HDP máme stále ještě určitou konkurenční výhodu, co se ceny naší práce týče. A za druhé, právě kvůli tomu, že zde sídlí tolik gigantů, je místní pracovní trh s vývojáři absolutně vysušený. Takže získat zde práci na zajímavém projektu je reálné i pro zahraniční firmu. Samozřejmě do Kanady musíme také pravidelně létat, protože takový projekt nejde realizovat stoprocentně pro Skypu, ale ta spolupráce je reálná, pokud tedy máte co nabídnout. Česká republika totiž z pohledu IT už zdaleka nepatří k nejlevnějším. Když chtějí Američané prostě jen ušetřit na vývoji webu, zavolají si spíše do Indie, kde jsou programátorů miliony a pracují za jednotky dolarů na hodinu. Proto musíte umět něco navíc, co vám každý Ind „nespíchne“. Musíte na jednu stranu vyvážit to, že nejste nejlevnější a ještě k tomu jim nejste fyzicky po ruce ani v jejich časovém pásmu. Prostě musíte mít tu přidanou hodnotu.

inizio

Co znamená přidanou hodnotu?

My jsme si dříve taky mysleli, že půjdeme s čímkoliv do zahraničí na západ a oni nám utrhají ruce, protože jsme levní. To tak vůbec nefunguje. Němci nebo Britové mají trojnásobné výplaty oproti českým webařům. Takže naše představa byla: vlítneme tam, nabídneme lepší ceny a oni si z nás sednou na zadek. Nedošla nám ale jedna věc. Ta dražší práce tamní firmy dotlačila k relativně velké efektivitě a kvalitě. Nakonec jsme zjistili, že namísto tendencí naučit západní trhy nakupovat vývoj webů a software na východě bychom se měli vrátit zpět k rýsovacím prknům a začít se nejprve učit dělat práci v jejich kvalitě. Tak jsme sedli, udělali si domácí úkoly a zkusili jsme to znovu.

O ono to vyšlo.

Vůbec ne. Nejdřív jsme to asi desetkrát nebo dvacetkrát zkazili, než to konečně vyšlo (smích).

V čem se liší práce pro kanadského investora ve srovnání s tím českým?

Člověk musí vystoupit ze své komfortní zóny a všechno řešit v angličtině, s časovým posunem a někdy i bez ohledu na české svátky. S angličtinou jsem zpočátku bojoval, ale Kanaďani jsou velmi přátelští a trpěliví. Pro všechny z nás je práce pro ně výzva, kdy si můžeme zdokonalit angličtinu, zároveň děláme na velmi zajímavém produktu a na služební cesty do Vancouveru se vždy těšíme. Investor je to ale jako každý jiný a za své peníze chce co nejlepší výsledek.

Je ti teprve 26 let. Jak se člověk v tak mladém věku dostane do čela vývoje mezinárodního projektu?

Programovaní pro mě bylo od malička víc než koníčkem. To, co mě na tom nejvíc naplňuje, je posouvat hranice dál. At už těch svých nebo lidí okolo mě. Díky přístupu vedeni, jsem mel moznost učit se novým věcem a zároveň dostal hodně volnou ruku v tom, co dělám. Po různých menších nebo větších projektech se naskytla tato příležitost a pro mě to byla další výzva.

Jak probíhá Tvůj běžný pracovní den? Vzhledem k časovému posunu do Kanady musíš mít asi posunutý spánkový cyklus.

Rozdíl v čase znát určitě je. Když máme u nás 5 odpoledne, tak v Kanadě teprve začíná jejich pracovní den. Je hodně lidí, kterým se dobře pracuje večer nebo v noci, protože se jim dostává větší klid a líp se soustředí. Jelikož to funguje stejně i u mě, tak mi situace vlastně příliš nevadí. Každopádně je to věc, se kterou je třeba počítat. Většinou vstávám někdy kolem desáté až jedenácte ráno a můj pracovní den konči kolem sedmé. Nicméně nejvíc pracuji mezi osmou večer a práci překlenuji přes půlnoc. Spát chodím mezi druhou a třetí ráno.

Kdyby mi znovu bylo 18 a rozhodoval jsem se, co mám dělat, doporučil bys mi, abych se naučil programovat?

Závisí asi na nátuře. Pokud se dokážeš delší dobu soustředit a nevadí ti úplně počty nebo logické uvažování, je programování rozhodně cestou k dobrým pracovním příležitostem. A to po celém světě. V České republice je navíc opravdu velké množství šikovných lidí, od kterých se lze učit. Čeští vývojáři patří ve světě mezi špičku. Když tento trend bude pokračovat, možná by se jednou mohlo mluvit o českém zdrojovém kódu stejně jako o českém skle nebo pivě. „Zlatý český kód“ – to by byl náš slogan.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: inzerce

Publikujeme každý den, což nás něco stojí. Označený reklamní článek zde můžete mít i vy!