Uživatelské testování zadarmo? Udělejte si ho sami!

O uživatelském testování se mluví stále častěji. A má to důvod. Výsledky z něj totiž mohou zvýšit tržby internetových obchodů, orientaci návštěvníků na webových stránkách a odhalit zjištění, která by samotné tvůrce webů nenapadla. Jenomže je to drahé, a tak jsme se pokusili zjistit, jak si takové testování udělat sám a nejlépe zadarmo.

Inzerce

Jedno velké klišé

Asi vám nemusím povídat, že nejste schopni předem odhadnout, jak se uživatelé vašich stránek budou chovat. Možná se jim pokusíte vyjít co nejvíce vstříc, takže uděláte maximum pro to, aby se na webu neztráceli, nebyli z něj zmateni a snadno mohli docílit toho, proč na něj vůbec přišli.

Nemusíte se za to stydět. Odhadnout to nedokáže ani zkušený webdesignér, jak upozorňuje UX konzultant Adam Fendrych. „I ten nejlepší designér na světě ví, že design nedělá pro sebe a že lidé, kteří budou s produktem pracovat, jsou jiní než on sám. Pokud by design tvořil jen podle svých preferencí, bude vyhovovat jemu, ale ne ostatním.“

Testování totiž může poukázat na spoustu nedostatků, kvůli nimž můžete každý den přicházet o zákazníky. Provést ho za vás může profesionální agentura a určitě to bude i lepší. Nicméně je to nákladné a řada živnostníků a menších firem si to nemůže dovolit nebo nechce tolik investovat. Častým omylem je ale už jen to, že testování může provést pouze a jedině externí agentura.

Testovat zvládne každý

Říká to i Adam Fendrych, který pracuje pro Dobrý web a pořádá pro něj i školení základů uživatelského testování, kterým jsem sám prošel a sepsal o něm report. Podle Fendrycha je testování webů naprostou nezbytností a každá firma by si jej měla dělat interně. „Je třeba jej zahrnout do vlastních procesů. Agentura vám může pomoci na začátku, když si nejste jisti, jak s testováním začít. Ale není se čeho bát, zvládne to s trochou cviku každý.“

Testování samotné není o ničem jiném než o sledování chování jeho uživatelů. „Stačí posadit k webu cizího člověka a sledovat, jak s ním pracuje. Dobré je poprosit ho, aby nahlas komentoval, co zrovna dělá. Zkuste mu zadat úkoly podobné tomu, co lidé na vašem webu běžně dělají, například, že má vybrat a objednat plakát, který se mu bude líbit,“ navrhuje Fendrych.

Před svůj web ale nemůžete posadit jen tak někoho. Vy sami jej pravděpodobně budete používat a orientovat se v něm velmi dobře. Stejně tak to nebude dělat problém vašim kolegům. Pro kvalitní výsledky proto zkuste sehnat respondenty z vaší cílové skupiny, tedy lidi, kteří mají zájem o služby, jež web nabízí. Dohromady stačí třeba 4 respondenti. „Obecně je dobré testovat spíše s méně respondenty a opakovaně. Já osobně bych doporučil 4 až 6 respondentů. Při větším počtu totiž zjistíte, že lidé narážejí na stále stejné chyby a nedozvídáte se nic nového. Proto je lepší udělat test s méně lidmi, chyby opravit a testovat znovu,“ doporučuje Fendrych.

Moderujte, ale nenechte se unést

Na výsledky testování nemají vliv jen samotní respondenti, ale i vy v roli moderátora. „Začátečnickou chybou je tendence během sezení příliš mluvit. Člověk, který komunikuje s respondentem, by měl většinu času mlčet a nechat mluvit respondenta,“ líčí svoji zkušenost Fendrych.

Pokud se respondent na něco zeptá, doporučuje Fendrych obrátit otázku proti němu. Zajímá-li ho tedy, jak například nějaké tlačítko funguje, neříkejte mu to. Místo toho se zeptejte, co by očekával on sám.

Ovlivnit výsledky můžete i špatnou volbou slov, například se nedoporučuje volit slova, která se vyskytují přímo na stránce. „Pokud je na stránce sekce ‘Produkty’ a zadám ‘najděte vhodný produkt’, respondent se přirozeně vydá do této sekce. Pokud však řeknu ‘najděte řešení, které vám pomůže’, mohu třeba zjistit, že respondent neví, zda se vydat do sekce ‘Produkty’ nebo ‘Služby’,“ dodává Fendrych.

Nezajímejte se ani o názory respondentů. Neptejte se jich, co by chtěli a co by jim vyhovovalo. Místo toho jim pokládejte jasné úkoly a chtějte, aby je splnili. Lidé nevědí, co chtějí, dokud jim to sami neukážete.

Usnadněte si práci

Ačkoliv pro základní testování potřebujete jen notebook, může vám pomoci nespočet zajímavých nástrojů. Jedním z nich je Morae, které zaznamenává průběh testování do videa. Spoléhat ale jen na získané záznamy není vhodné. „Záznam je dobrý spíš pro jistotu. V praxi se na záznamy nikdo nikdy nekouká. Hlavní a zcela klíčový výstup z testování je sledovat respondenta rovnou v přímém přenosu. To je nenahraditelná zkušenost,“ říká Fendrych a doporučuje ihned po testování veškeré poznatky sepsat a vybrat několik, které se zrealizují prioritně.

Otestovat byste neměli jen desktopovou verzi, ale i tu mobilní. K tomu může posloužit pan Tappy. A pokud chcete otestovat jen strukturu stránek, vyzkoušejte Treejack. Struktura je totiž na celém webu to nejdůležitější. „Jak rozdělíte informace do sekcí a jak je nazvete, rozhodne o tom, zda je lidé najdou. Testovat samotnou strukturu je výhodné v tom, že nemusíte mít hotový ani kousek designu. Když zjistíte, že je struktura špatná, předěláte jen strukturu samotnou a nemusíte zahazovat design,“ vysvětluje Fendrych.

Treejack, který si v jeho demo verzi můžete vyzkoušet zadarmo, funguje velmi jednoduše. Vložíte do něj strukturu vašeho webu a zadáte úkoly, které chcete, aby respondenti splnili (např. že mají něco najít). Nástroj vám vygeneruje URl adresu a tu můžete rozeslat svým respondentům. Jakmile test absolvují, obdržíte agregované a vizualizované výsledky, podle nichž poznáte, kudy lidé po webu v průběhu testování chodili a které odkazy je například zavedly na špatnou cestu.

Jaké nástroje, techniky a postupy aplikujete při uživatelském testování vy? A zkoušeli jste už někdy testovat svůj web?