Ray Kroc, podnikatel, jehož byznysem byly reality a hamburgery

Jistě jsme každý již navštívili jídelní řetězec McDonald’s. Tato značka je celosvětově proslavena, má restaurace ve více jak sto zemích a denně obslouží několik miliónů zákazníků. Málokdo ale ví, že se za touto firmou skrývá příběh neobyčejného muže.

Syn českých emigrantů

Ray Kroc se narodil v roce 1902 v Oak Park v Chicagu. Jeho rodiče byly čeští emigranti. Ve čtrnácti letech odešel ze školy a přihlásil se do armády. Aby mohl bojovat v první světové válce, musel zfalšovat údaje o svém věku. Byl vycvičen jako řidič sanitky, ale zrovna, když měl odjet do Francie, válka skončila.

Krátce potom se oženil a našel si práci obchodníka ve firmě vyrábějící papírové šálky. Zde projevil svůj obrovský obchodnický cit a po firemním žebříčku stoupal výš a výš. Kvůli ztrátě motivace a problémům s vedením ale odešel a stal zástupcem firmy propagující mixéry na výrobu mléčných koktejlů. Díky této práci se seznámil s bratry McDonaldovými, od kterých koupil licenci na provozování restaurací. Toto podnikání založil na principu, že všechny nově otevřené restaurace jsou prakticky identické. Díky Rayovu úžasnému smyslu i pro ty nejmenší detaily proměnil tuto podnikatelskou příležitost v jednu z největších firem na světě.

Reklamy na McDonald’s se už o hodně zlepšily. Takto vypadala reklama v roce 1991.

Inzerce

Věřím v McDonalda

Ray Kroc byl schopen pracovat téměř až do úmoru, řekl: „Moje tajemství spočívá v maximálním využití každé minuty odpočinku. Myslím, že bych nedokázal spát v noci déle než šest hodin. Mnohokrát to byly jenom čtyři hodiny nebo méně. Spal jsem však stejně tvrdě jako jsem pracoval. Nenáviděl jsem zahálku, i kdyby trvala jen minutu.“

Také říkal: „Mysli na malé věci a zůstaneš malý. Kde není riziko, tam není hrdost na to, co děláte. Nemůže v tom tedy být ani žádné štěstí.“

Mezi jeden z jeho nejznámějších výroků patří: „Věřím v Boha, v rodinu a v McDonalda, ale v práci je pořadí opačné.“

Když ho ke konci života někdo nařknul, že je pro něj snadné mluvit o úspěchu, protože si někam ulil pár miliónů dolarů, odvětil: „No a co?! Pořád mohu nosit jen jedny boty najednou.“