Paušální náklady – konec evidence výdajových položek?

Podnikatel má povinnost evidovat a daňově přiznávat veškeré své příjmy, který mu náleží na základě jeho podnikatelské činnosti. U nákladů je to však jiné, má pouze právo přiznávat své náklady.

Tyto výdaje jsou důležité, protože snižují základ pro daňovou povinnost, plátce platí díky nim nižší daň. Tyto paušální položky však nejsou jednotné, závisí na druhu podnikatelské činnosti.

Subjekty podnikající v zemědělské a řemeslné sféře jsou z tohoto hlediska nevíce podporovány, mohou si uplatnit výdajový paušál celých 80%.

Výrazně hůře na tom jsou podnikatelé pracující na základě autorského zákona, dle zvláštních právních předpisů apod. Ti si mohou paušálně přiznat “pouze” 40% jakožto nákladovou položku.

Inzerce

Příjmy z pronájmu majetku pak mají ještě méně, paušál činí 30%.

Na ostatní podnikatelské činnost nespadající do těchto oblastí, například obchod, služby v ICT apod., kterých je zřejmě nejvíce, je stanovený paušální poplatek snižující základ daně ve výši rovných 60%.

Pokud tedy podnikající subjekt minimálně pořizuje nové vybavení k uskutečňování své ekonomické činnosti, má minimum nákladů, určitě se mu vyplatí vykazovat své výdaje/náklady paušálně.

Pokud naopak podnikatel začíná a má v daném roce velké investice do podnikatelského kapitálu, proč vykazovat třeba jen 60% nákladů, když jich má daleko více?

Výhodou je i ten fakt, že se každý člověk podávající daňové přiznání může třeba až na konci roku rozhodnout, zda bude své náklady vykazovat paušálně nebo dle doložitelných dokladů. Toto své rozhodnutí může měnit každý rok.