Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Michaela Bugrisová: Asie za 300 Kč na den a travel blog i bez vlastního webu

Rozhovor
backpacklady-web

Zdroj: Facebook BackPackLady

Setkávání s fanoušky Mladého podnikatele mě moc baví. Vždy totiž narazím na šikovné lidi se zajímavými příběhy. Ten svůj mi vyprávěla i Michaela Bugrisová, která procestovala jihovýchodní Asii za 300 Kč na den a ještě k tomu rozjela vlastní travel blog BackPackLady. Přečtěte si její příběh i vy.

Blog bez blogu

Míšo, není už dneska travel blogerů hodně?
Ano, je nás hodně. Dá se říci, že skoro každý, kdo v dnešní době cestuje, píše travel blog.

V čem si myslíš, že jsi jiná, než ostatní?
To je hodně těžká otázka, protože odlišit se je cílem snad každého blogera. Osobně si myslím, že jsem velmi nadšená pro věc. Cestuji intenzivně zhruba od roku 2008 a pořád mě to nepřestává bavit.

Můj blog je, dalo by se říci, reportážní. Ke každému psanému textu sedí i tématická fotografie. Píšu s notnou dávkou humoru a nadhledu, často si ze sebe dělám legraci. Při focení se hodně zaměřuji na detail, takže většinou fotím momenty, lidi nebo předměty a objekty, které mohou jinému oku uniknout. Jeden kamarád mi řekl, že mou fotografii vždy pozná.

Během svých cest se také snažím ukazovat zákulisí, tedy místa, kde spím, co jím a kolik jsem za to všechno zaplatila. To moc blogerů nedělá. A v neposlední řadě hodně cestuji po České republice na ne příliš známá místa; za jídlem i tradicemi.

backpacklady-4

Michaela skloubila 2 věci, které miluje. Cestování a psaní. Jo a ještě jídlo! | Zdroj fotky: Facebook BackPackLady

Proč jsi zvolila zrovna tuhle strategii? Vidíš, že něco takového u nás chybí?
Neberu to jako strategii, prostě cestuji tak, jak mě to baví. Cestování po České republice do méně známých míst či dokonce za tradicemi se žádný z travel blogerů intenzivně nevěnuje, nebo o takovém alespoň nevím. Všechny mé cesty vedou také za jídlem. V letošním roce plánuji vytvořit seznam míst, která navštívím obohacené o tipy na jídlo, ať už regionální, chuťově, cenově či jinak zajímavé.

Zaujalo mě, že tě najdu na Facebooku a na Instagramu, ale na vlastním webu pracuješ teprve po několika měsících, co to děláš. Proč až tak pozdě?
Za to si sypu popel na hlavu. Webové stránky jsem chtěla mít hotové už v minulém roce, ale protože jsem docela perfekcionista, tak jsem si nevěděla rady s tím, jak do nich všechny ty své nápady a myšlenky usměrním.

Nyní si uvědomuji, že je nejdůležitější začít a pak stránky mohu postupně rozvíjet. Jsem přesvědčená, že mám za sebou bohaté, zajímavé a také nevšední cestovatelské zkušenosti. Na Facebooku jsou zpětně špatně dohledatelné a navíc nedají čtenáři ucelený pohled na věc. Proto cítím, že webové stránky potřebuji. Chci prostřednictvím nich sdílet kvalitní a praktické informace.

Takže pro tebe je dnes – v době sociálních sítí – vlastní web důležitý…
Dříve jsem to tak necítila, ale teď to vidím jinak, a to právě z důvodu, který jsem řekla. Lidé se mě často ptají na ty samé informace. Takto je mohu rozpracovat do textu, který bude lehce dohledatelný a navíc je mohu obohatit i něčím navíc.

Pracuješ s fotkami, videem i textem. Jaký formát tě baví nejvíc a proč?
Baví mě vše, ale ze všeho nejvíce asi psaní. Líbí se mi hraní se slovy a humor, který do textu mohu vložit. Videa dělám spontánně, takže jim ten humor z textu občas může chybět. Při psaní mám čas si vše dobře promyslet. Videa zatím neumím stříhat, což samo o sobě není na škodu, protože jsou autentická. V Asii jsem si pustila kameru a vyrazila do ulic. Nikdy jsem pořádně nevěděla, co se stane, a o to to bylo zajímavější. Fanouškům jsem pak naservírovala vše bez jediného střihu.

backpacklady-5

Přímo na ulici kdesi v Asii začala Michaela smažit placky Bánh Xéo, které jsou specialitou jižního a středního Vietnamu. | Zdroj fotky: Facebook BackPackLady

A který z těch formátů ti nejlépe funguje z hlediska zájmu tvých fanoušků?
Mám pozitivní ohlasy na všechno – texty, fotografie i videa. Mnoho z nich si ale pamatuje právě ta autentická videa, kterým se moc nevěnuju. (smích) A to se chystám změnit.

Jak to všechno zpeněžuješ?
Můj blog mi přímo peníze negeneruje. Spíše slouží jako nástroj pro navázání externí spolupráce. Když bych to měla konkretizovat, tak jsem díky němu začala psát např. pro magazín Českých drah ČD pro vás. A další možnosti spolupráce se neustále nabízejí.

Vidíš do budoucna nějaké zdroje příjmů?
Chtěla bych se více věnovat přednášení na veřejnosti. V polovině března např. vystoupím podruhé v řadě na největším cestovatelském festivalu v Česku s názvem Kolem světa. Ráda bych se i nadále zaměřovala na psaní cestovatelských článků a plánuji napsat knihu. Navíc mě hodně baví práce rukama, jako je např. vaření, malování či jiná kreativní tvorba. Takže do budoucna nemohu vyloučit vlastní byznys.

Odchod ze zaměstnání

Ty jsi předtím měla dobře placené zaměstnání. Proč jsi ho opustila?
Protože jsem měla velké sny a potřebu vybočit ze zajetých kolejí. Odjela jsem na půl roku cestovat do jihovýchodní Asie pouze s malým batohem na zádech, kde jsem se naučila žít hodně skromně. Ale hlavně jsem tam zažila nekonečnou svobodu, kterou si snažím stále držet.

backpacklady-2

Z každé cesty i Michaela přiveze alespoň jeden pohled. Doma jich má už spoustu. | Zdroj fotky: Facebook BackPackLady

Dnes se věnuješ naplno blogu BackPackLady, která ti zatím moc nevydělává. Jak se živíš?
Dalo by se říci, že „na volné noze“ jsem teprve od začátku letošního roku a teprve se rozkoukávám. Živím se prací s textem. Blogu BackPackLady jsem se věnovala naplno vždy, ale brala jsem to spíše jako koníček. Teď se na blog dívám trošku jiným pohledem. Tři roky jsem mu věnovala úsilí a teď bych chtěla, aby mi alespoň něco málo z toho vrátil.

Do toho zvládáš hodně cestovat. Kolik máš ročně výletů?
Cestování je můj koníček, který můj život naplňuje štěstím a díky němu mohu také tvořit obsah na mém blogu.

A kolik mám ročně výletů? To by mě také zajímalo! Já už jsem to dávno přestala počítat. Ale pro představu to zkusím. V roce 2015 jsem navštívila 14 zahraničních destinací a do toho jsem absolvovala nesčetně moc výletů po České republice. Koncem roku 2015 jsem opustila zaměstnání v korporátu a hned na to v lednu odletěla na půl roku do jihovýchodní Asie, kde jsem velmi intenzivně procestovala 8 zemí, ale zároveň se naučila cestovat pomalu a mnohdy i žít jako místní.

backpacklady-1

Michaela není další blogerka, která cestuje po celé světě. Vedle toho totiž ukazuje i krásy České republiky. Na fotce je v dosud nevyužitých prostorách budovy mateřské školky v Provodově ve Zlínském kraji. | Zdroj fotky: Facebook BackPackLady

Jak tohle financuješ?
Já jsem během studií aktivně brigádničila a na všechny cesty si vydělala sama (cestuji od roku 2008). Po škole jsem si v zaměstnání sáhla na holku z malého města na slušné peníze, a tak jsem mohla svůj koníček financovat dál.

Zjistila jsem, že pokud budu do zahraničí jezdit několikrát ročně, musím uvažovat jinak. Přestala jsem využívat služeb cestovních kanceláří a naopak začala jezdit na divoko. Jako první jsem jezdívala na jednodenní víkendové výlety do zahraničí autobusem. Poté jsem už plánovala sama, kupovala letenky do méně známých destinací nebo naopak jsem ve známých destinacích navštívila ne tolik turisticky profláknutá místa, která byla levnější. Líbilo se mi, že tu zemi zažiju jinak.

Jela jsem také s úplně cizími lidmi z cestovatelské seznamky na lowcost cestu na Balkán, kde jsme spali pod širákem. A tak to šlo dál až k jihovýchodní Asii, kterou jsem projela s 300 Kč na den.

Naučila jsem se tedy cestovat s málem, a přitom jsem zažívala hodně. Přišlo mi důležitější potkávat lidi žijící v odlišné kultuře a užívat si přítomný okamžik, než běhat po turistických atrakcích.

Takže abych odpověděla, finance jsem měla díky zaměstnání, ale za ty samé peníze, co si jiný užije jednu či dvě parádní dovolené ročně, jsem projela někdy i desítku zemí. A samozřejmě jsem v každodením životě neutrácela za nesmysly a téměř veškeré svoje peníze investovala do svého hobby.

backpacklady-3

Poznat místní lidi. Jeden z cílů, které si Michaela při cestování dala. | Zdroj fotky: Facebook BackPackLady

Co ti nejvíce vadilo na předchozím zaměstnání?
Že musím sedět každý den v kanceláří, přitom mi tam venku utíkal život.

Kdy tě podle tebe BackPackLady uživí?
To si netroufám odhadnout, jestli to tak vůbec někdy bude. Mým cílem je ale žít život tak, abych si nemusela odpírat a dělala, co mě opravdu baví a naplňuje.

jirkaChcete taky zajít na kafe?

Každý týden chodím na kafe s několika fanoušky Mladého podnikatele. Chci poznat osobně i vás a poslechnout si váš příběh. Třeba ho předáme ostatním podobně jako s Míšou. Napište mi.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 2

  1. Petr

    -

    Ta holka mi je sympatická, i svým projevem, není taková cáklá jak někteří děcka, ale je naivní si myslet, že tímto se dá živit. Trh už je přesycen blogerama. Jedině změnit styl cestování, třeba cestovat v plavkách nebo nahatá (pokud je atraktivní). Pak bych to i sledoval ;-)

    Odpovědět
    • Jakub

      -

      Ahoj máš pravdu trh je nasycen blogerama, ale neznám u nás nikoho kdo to dělá ve velkým, třeba se ji podaří z toho udělat velký projekt. Mě se líbí, že navštěvuje místa, která nejsou turisticky „profláknutá“, ale opravdu netuším jak to dostat mezi většinovou populaci, aby to vidělo hodně lidí a řeklo si: „hele to je místo, který neznám a zajímá mě to, tam pojedu“. Možná bych z toho udělal spíše videa na youtube, ale musela by zaujmout nějakým originálním nápadem v každý destinaci. (třeba nahatá :D). S těma projektama je to tak, že dokud je to malý, tak máš dost omezený možnosti, ale když seš velkej, tak se ti příležitosti jenom hrnou. Nejtěžší je podle mě, stát se velkým :D Každopádně ji držím palce, v podstatě držím palce každému, který si vybere svoji cestu, která se liší od klasického stereotypu práce a domů :) Já na to koule nemám :D

      Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Skrýt reklamu