Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Martin Matějka o svém e-shopu: Chtěl jsem mít vlastní projekt, na kterém bych mohl zkoušet SEO kouzla

martin-matejka-velkyMartina Matějku zná většina lidí jako SEO konzultanta. Sám jsem s ním vytvořil už jeden rozhovor, ve kterém jsme si povídali o životě na volné noze. Martin ale rozhodně není jen teoretik, jak se řadě konzultantů zazlívá. Má vlastní e-shop SmallCars.cz, který je velmi úspěšný a obratově se pohybuje kolem 12 milionů korun ročně. To je rozhodně zajímavé téma na další rozhovor.

Martine, jak se člověk jako ty dostane k tvorbě vlastního e-shopu?
Já se k tomu dostal vlastně náhodou. Ne vážně, první záměr vůbec nebyl stavět e-shop. S myšlenkou prodávat autíčka přišel můj tehdejší klient David, který přes internet prodával parfémy a já mu s tím pomáhal jako konzultant. S bráchou, se kterým podnikal, přišli s nápadem na modely.

Tehdy se mi to nezamlouvalo, udělal jsem si stručný průzkum trhu a nikdo to moc nehledal, konkurence silná (některé shopy od roku 1990), takže jsem to zavrhl. No a po čase se mi to rozleželo v hlavě a začalo se mi to docela zamlouvat.

Co tě k tomu tehdy vedlo?
Fungoval jsem jako konzultant už nějaký ten pátek a chtěl jsem mít nějaký svůj vlastní projekt, na kterém bych si mohl zkoušet různá SEO kouzla a tak podobně. Nic moc víc v tom nebylo.

Takže žádný byznys záměr? Věděli o tom kolegové?
Ano, věděli. V první chvíli jsme do toho šli spíše proto, že jsme to chtěli zkusit. Já měl svou motivaci v tom, že si budu experimentovat, a kolegové to prostě chtěli zkusit. Alespoň takhle si to vybavuju.

Kdy jsi e-shop začal tvořit?
Se stavbou e-shopu jsme začali na podzim 2009. První verze byla hotová a připravená ke spuštění na konci ledna 2010.

Stavěli jste si to od nuly, nebo jste využili něčí systémové řešení?
První verzi jsme stavěli na míru s mým kamarádem programátorem Jirkou Novákem. Tehdy nás první verze vyšla na 30 tisíc korun.

Jaké to pro tebe bylo spouštět vlastní e-shop? Předpokládám, že do té doby jsi žádný neměl. Věděl jsi, do čeho jdeš?
Ano, byl to můj první e-shop. Bylo to obrovské dobrodružství. Žil jsem tím, pracoval jsem na tom ve dne v noci, bavilo mě to (a baví mě to pořád). Myslím, že jsme všichni cítili obrovské vzrušení z toho, jak se blížilo spuštění. A pak se to ještě znásobilo, když se web opravdu spustil a byl první dny online. Byly to krásné časy.

Proč zrovna autíčka?
Jak jsem říkal, nebyl v tom přímo záměr, že bych si ten sortiment vybral. Kolega s tím přišel a mně se autíčka líbila, přece jenom jsem chlap a který chlap není zároveň kluk a s auty si jako malý nehrál…

Takže mi to přišlo docela sympatické. Tehdy jsem v tom neviděl například to, že je to takový „milý“ sortiment, který se sdílí docela sám a lidé ho mají tak nějak rádi sami od sebe.

A mají? Mají autíčka nějaká další specifika?
Obecně je to velmi unikátní sortiment. Autíčka nejsou ledničky, parfémy nebo jiné běžné zboží denní spotřeby. Jsou to sběratelské kousky, které lidé nepotřebují, ale kupují je, protože je chtějí. Spousta sběratelů má ke svým modelům, až bych tak řekl, citový vztah.

Praktické využití v marketingu je pak hlavně v tom, že modely se dobře propagují. Každý rád sdílí hezké věci, každý o nich rád mluví, hodně se o nich píše. Je to prostě takový „milý“ sortiment.

smallcars-1

Sklad SmallCars.cz. / Zdroj fotky: Archiv Martina Matějky

Jak jste to tehdy řešili právně?
V prapůvodu jsme jeli na Davidovo IČO, ani jsme tehdy nezakládali s. r. o.

Z toho, co vím, jste se ale později rozrostli. Kdo se přidal?
Po zhruba prvním roce provozu jsme se zalíbili německé firmě prodávající modely po celém světě. Oslovili jsme je s návrhem na spolupráci, ale úplně jinou, než jsme nakonec získali.

Asi čtrnáct dnů jsme si mailovali, pak jsme jeli na návštěvu do Frankfurtu a po dvoudenním vysilujícím jednání jsme odjížděli s tím, že zakládáme společnou firmu.

Až po cestě domů nám vlastně došlo, že jsme se právě domluvili s největším prodejcem modelů aut na světě.

Dvoudenní jednání? Co jste tam řešili?
Úplně všechno! První den byl hlavně o tom se seznámit, povykládat si o tom, co chceme, jak funguje náš trh s modely, jak fungujeme my. Cílem prvního dne bylo upoutat pozornost našich partnerů.

Večer byl o tom poznat se i po té osobní stránce. Nešlo už o byznys, ale nad skleničkou vína a panákem kořalky jsme si vykládali různé historky, ať už z dětství, z cest a tak dál.

Druhý den už pak byl o konkrétnějších představách spolupráce. O tom, co konkrétně nám oni nabízejí a co od nás očekávají. Také jsme stanovovali alespoň rámcový plán obratu a časový harmonogram. A taky jsme museli naplánovat další kroky, jako založení firmy a podobně.

Tohle bylo tuším v listopadu, v prosinci se zakládala firma.

Jak jste někoho takového získali?
Řekl bych, že v tom bylo dost drzosti se na to vůbec zeptat, pak tvrdá práce, kterou jsme na e-shopu za ten rok odvedli, a asi i troška štěstí.

Klaus (majitel německé firmy) je opravdu výjimečný člověk a schopný byznysmen. Má dlouhodobé plány, kouká se hodně dopředu, předvídá, prostě takový ten člověk, se kterým zkrátka rádi spolupracujete a věříte mu. Svoji firmu, která dnes prodává modely do celého světa, také začal doma v garáži. Fakt, vyprávěl nám o tom! (smích)

Takže jste tu firmu oslovili sami?
Ano. Odebírali jsme od nich nějaké modely už déle, ale chtěli jsme navázat jinou formu spolupráce.

Jakou? Hledali jste takového partnera?
Ani nás nenapadlo, že se nakonec dohodneme na tomhle. Původně jsme chtěli převzít část jejich sortimentu „do komise“ – prostě rozšířit sortiment se spolehlivým dodavatelem.

Co vám to přineslo?
Spojení s MCW nás nakoplo raketovým způsobem. Dostali jsme k dispozici sortiment, který tu v Čechách nebyl dostupný, a když, tak velmi komplikovaně.

Z počátku nás sběratelská veřejnost měla za podvodníky, ale s postupem času pochopili, že to myslíme vážně, a zvykli si na nás. Dnes nás považují za stálici trhu s modely aut. Myslím, že se nám daří plnit naše předsevzetí – být synonymem pro modely aut v ČR.

Proč vás považovali za podvodníky a jak jste to pociťovali?
Sběratelé, kteří se modely zabývají opravdu dlouho, pochopitelně umějí nakupovat v zahraničí. A taky to hodně z nich dělalo, a tak tedy znali web našeho německého partnera.

Když se pak v ČR objevil shop s totožným sortimentem, považovali nás za nějaké študáky, co se rozhodli okopírovat sortiment MCW.

Pociťovali jsme to zejména v diskuzních fórech. Byly tam příspěvky typu „hele, koukněte se na smallcars.cz, nějaký *** kradou sortiment z MCW a chtějí tu s tím udělat díru do světa“.

Chvíli trvalo, než si na nás zvykli, ale myslím, že i díky časté a upřímné komunikaci s nimi se nám povedlo je přesvědčit, že to myslíme vážně.

Jak dnes spolupracujete? Jezdíš často do Německa?
Většinu věcí vyřešíme online. Ať už přímo s majitelem, nebo s někým z jeho lidí – podle toho, co je potřeba řešit. Vidíme se jednou dvakrát za rok, někdy jedu já k nim, někdy jedou oni k nám do Prahy.

Pamatuješ si na první den se SmallCars.cz? Jaký byl?
První den, kdy e-shop běžel, jsem skoro nic do práce neudělal. Seděl jsem u administrace a pořád refreshoval okno a čekal na objednávku. Ta ten první den nepřišla. Přišla až ten druhý. (smích)

Ale vážně – první den, kdy e-shop běžel, jsem kontaktoval několik lidí aktivních v diskuzních fórech o modelech a poslal jim zprávu, že jsme tu noví a ať nás vyzkouší.

Mělo to efekt?
Jasně. Dozvěděla se tak o nás naše dnešní hlavní cílovka. Přišli nás vyzkoušet a ověřili si, že to funguje. S některými jsme v kontaktu vlastně neustále. Dávají nám zpětnou vazbu ohledně shopu, ohledně sortimentu, obsahu a tak dále.

Co bys udělal dnes jinak, kdybys SmallCars.cz spouštěl od nuly?
Dával bych si větší pozor na peníze a byl bych obezřetnější u zahraničních zásilek. Jinak asi nic, zastávám názor, že chybami se člověk učí, a ze všech chyb, co jsme kdy udělali, jsme si odnesli potřebnou školu.

smallcars-2

Sklad SmallCars.cz. / Zdroj fotky: Archiv Martina Matějky

Měli jste velkou konkurenci?
Ano, konkurence tu je, to každopádně. Naše výhoda je v tom, že máme dobře zpracovaný e-shop. Většina konkurenčních e-shopů je docela pozadu, zejména po stránce použitelnosti, ovládání, technologie.

Na druhou stranu nevýhoda je, že konkurence tu působí řádově déle než my.

Trošku škodolibě mě těší, že konkurentům ležíme v žaludku. Nevím, jestli to s tím souvisí, ale navštívila nás už spousta kontrol z různých úřadů a státních institucí.

Co pro vás tyto spory znamenaly?
V zásadě nic moc, máme vše v pořádku, takže to akorát bylo nepříjemné v tom, že jsme se museli úředníkům věnovat a dohledávat různé podklady a tak podobně. Ale v zásadě nic hrozného, měli jsme asi kliku na rozumné úředníky.

Jak dnes s konkurencí bojujete?
Jako předtím. Neřešíme ji. Víme, že tu je, respektujeme ji, ale snažíme se dělat věci po svém a příliš se na konkurenty neohlížíme.

Ale pobavilo mě, když jsme začali být trošku víc vidět, jak konkurenti začali zakládat facebookové profily a tak dál. Začali nás kopírovat v mnoha ohledech.

Co jsou vaše největší konkurenční výhody?
Zcela určitě sklad. Modely, které jsme schopni dodat, většina jiných obchodů nemá. Pak je to určitě web, který se snažíme pořád zlepšovat a vychytávat. A v neposlední řadě zákaznický servis – tam kluci odvádějí skvělou práci a o zákazníky se starají vážně na jedničku.

Všiml jsem si, že nemáte poštovné zdarma, neděláte slevy apod. To už je dnes v podstatě povinností. Proč to neděláte? Není to pro vás mínus?
Osobně nejsem zastáncem slev. Nedávám je, ani je extra nevyžaduju. Věřím, že každá služba má svou hodnotu. Ať je to nějaká analýza, nebo doprava modelu autíčka.

Další věc je fakt, že dáváme zákazníkům něco navíc právě v tom, jaký sortiment a novinky sem dovážíme. A to je naše přidaná hodnota, ne sleva 80 korun na poštovném.

Kdo je vůbec vaším typickým zákazníkem?
Asi tě nepřekvapí, že hlavně muži. Věk plus minus 40+, zajištění, lidé, co už mají vyřešené bydlení, rodinu a mají prostředky, které utrácí za modely.

Pak samozřejmě ženy, které nakupují modely jako dárky, pak určitě část mladších sběratelů… Ale obratově jsou nejzajímavější právě ti první – ti opravdoví sběratelé.

A jak je oslovujete?
Snažíme se různými cestami, ať už pomocí SEO, PPC reklamy, sociálních sítí, mailingem a tak dál. Ale všechny naše aktivity se snažíme dělat nenásilně, nevnucujeme se. Asi je to z části i tím, že máme opravdu unikátní sortiment. Často si nás zákazníci najdou sami.

Jak se vám obecně povedlo na trhu prosadit? Vím, že jste už zavedená značka…
Trvalo to dlouho. A dlouho jsem si ani nechtěl připustit, že jsme tu jednička. Došlo mi to ve chvíli, kdy mi začali různě lidi volat, jestli už jsem viděl, v čem nás zas ten či onen konkurent zkopíroval, když nám začalo chodit extrémně mnoho nabídek na velkoobchodní prodej, když jsem si všiml, že všude na internetu, kde se mluví o modelech, se zároveň v jedné větě mluví i o nás.

A jak se to povedlo, to je dobrá otázka. Kombinace skvělého sortimentu a velkého úsilí celého týmu. Ať už péče o zákazníky, řešení reklamací, prostě všechny tyhle drobnosti dokreslují celkový obraz e-shopu.

Na kolika trzích působíte?
V současnosti na třech. V ČR, na Slovensku a v Polsku.

Kolik lidí se dnes na webu podílí?
Vašek řeší expedici a komunikaci se zákazníky, David hlavně komunikaci se zákazníky i s některými dodavateli (hlavně přepravní firmy a tak), Andrea se stará o účetnictví a pohledávky, Gábina má na starosti komunikaci v polštině, Mirek vede technickou realizaci a umožňuje nám, že to všechno funguje, a pak máme ještě externího grafika. Takže je nás nyní pět plus já. Jo a ještě Petra nám řeší PPC reklamu.

Máte všechny kolegy zaměstnané?
Jasně.

Fungoval váš tým už od začátku?
To ani náhodou. Řešili jsme v průběhu času všechny možné i nemožné potíže. Prostě jsme se učili za pochodu a to občas drhlo. Co si vzpomínám, problémy jsme měli v komunikaci se zákazníky, občas se jim poslalo jiné zboží, než mělo, nikdo jim o tom neřekl a tak dál.

Řešili jsme různé situace, kdy si zákazníci stěžovali, byli naštvaní, hanili nás na Heuréce a tak dál…

Myslím ale, že se nám to všechno povedlo zvládnout, a dnes už tyhle věci řešíme minimálně. Celý tým se už dost sehrál a problémů výrazně ubylo.

Z části asi i tím, že se snažím maximum procesů automatizovat a co nejvíc věcí necháváme dělat náš systém. Přece jen – eliminujeme chyby způsobené lidským faktorem.

smallcars-3

Sklad SmallCars.cz. / Zdroj fotky: Archiv Martina Matějky

Jak dlouho jste se sehrávali?
Řekl bych, že většinu karambolů, které jsme si mohli vybrat, jsme si vybrali během prvního roku. Tedy ještě před tím, než jsme se domluvili s Němci. Zaplať bůh. (smích)

Jakou máte měsíčně návštěvnost? Odkud nejčastěji proudí?
Český e-shop je nejnavštěvovanější a v průměru během roku se k nám přijde podívat okolo 37 tisíc lidí měsíčně. Zhruba polovina lidí chodí z vyhledávání (placeného i z fulltextu), zhruba 20 % chodí napřímo a o zbytek se dělí různá fóra, blogy, Facebook a e-mailing…

Pomáhá ti e-shop i v práci pro tvoje klienty? Experimentuješ na něm?
Teď už méně. Čím je e-shop víc vidět a je pro mě (a hlavně pro další lidi, kteří se na něm podílí) důležitější, tím méně ho chci ohrozit nějakými experimenty. Takže prvotní záměr už několik let neplní.

Myslíš si, že je pro tebe vlastní projekt, jako je tento, určitou konkurenční výhodou?
Určitě ano. Od klientů velmi často slýchám, že si mě našli kvůli tomu, že mám vlastní projekt, který funguje.

Měli by mít internetoví konzultanti vlastní projekty?
Nemyslím si, že je to nutně podmínkou, ale je to určitě výhodou. Já jsem se na e-shopu naučil spoustu věcí. Vidím celou situaci víc z pohledu klienta, umím si mnohem lépe představit, jak se člověk na druhé straně stolu cítí, když za ním přijde SEO agentura a mává grafy a čísly.

Mám mnohem lepší náhled do toho soukolí, co za e-shopem je, a díky tomu si myslím, že umím své klienty i lépe pochopit. A tím pádem jim lépe pomoct.

Co plánuješ dál? Kde se vidíš za pár let?
Plánů mám spoustu. Z části se chci určitě pořád věnovat konzultacím a školením, které dnes dělám – už jenom proto, že mě to prostě baví, ale na druhou stranu chci víc využít zázemí, které se SmallCars mám – tedy zejména skladové prostory, lidi v expedici, know-how na provoz shopu…

Před měsícem jsem převzal další e-shop (po roce provozu), takže tomu se teď věnuji asi nejvíc. No a na příští rok mám v plánu ještě něco, ale o tom budu zatím mlčet.

VIDEO: Jak mají dělat e-mailing malé e-shopy?

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 0

    Přidejte vlastní komentář

    Skrýt reklamu