Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Jan Řezáč: Webdesigner není v mém pojetí jednotlivec, ale tým lidí, který vytváří funkční weby

jan-rezac-velkyJan Řezáč je nejvlivnější blogger v ČR v oblasti webdesignu, konzultant webových projektů, který má právě teď rozepsanou knihu o webdesignu. Snaží se o edukaci v oboru webdesignu a často přednáší. Všem doporučuji jeho přednášku Úvod do webdesignu.

Honzu jsem měl možnost potkat již několikrát na různých konferencích a jsem moc rád, že souhlasil s rozhovorem.

Ahoj Honzo, je o tobě známo, že se snažíš lidi vzdělávat v oblasti webdesignu. Přednášíš na školách a budeš vydávat knihu. Na jaké úrovni je podle tebe webdesign v ČR a proč si myslíš, že tomu tak je?
Webdesignerem je dnes každý, kdo dokáže splodit web. Což znamená, že se jím stanete za cca 2 hodiny práce ve Wordu (umí exportovat HTML stránky). :-) Na světě je pár míst, kde se řeší webdesign na špičkové úrovni – některé části USA či Londýn – ale ve většině světa je webdesign něco, co dělá syn vašeho kolegy jako přivýdělek na střední škole a vlastně to tak nějak dokáže každý.

V České republice už funguje několik týmů, které dělají webdesign na špičkové úrovni, takže na tom nejsme tak špatně. Na druhou stranu webdesign je mentálně stále na úrovni finančního poradenství – za 3 měsíce jste profík jak poleno. A proto mnoho webových projektů selhává. Tato situace potrvá do té doby, dokud se tohoto paradigmatu nezbavíme. Naštěstí už se to pomalu mění.

U nás v ČR si spousta lidí představí webdesignéra jako toho, kdo „maluje“ web a to je vše, což je mylná představa. Mohl bys prosím popsat, co vše práce webdesignéra opravdu obnáší?
Design je řešení problému. To znamená, že se nejdříve v daném problému důkladně zorientujete a pak navrhnete řešení prostřednictvím určitého procesu. Grafické rozhraní je často součástí řešení, ale v procesu návrhu profesionálního webdesignera se s ním setkáte až relativně pozdě – tedy když už je jasné, co vlastně děláme, pro koho to děláme a co od toho všeho budeme chtít. Právě zaměření se na přínosy projektu a na to, aby web nakonec fungoval a neměl jen hezkou hlavní stranu, je to, co dělí amatéry od profesionálů.

Již jsem zmínil, že píšeš knihu. Můžeš nám k ní dát bližší informace?
Píšu knihu pro webdesignery. Pracovní název je Webdesign pomalu a pořádně, protože nenabízím žádné rychlé a jednoduché řešení, které z vás obratem udělá webdesignera, ale předkládám tvrdou práci a léta odříkání. Muhehe. Dobrá – bez toho odříkání. V současné době neexistuje ucelený systém vzdělávání pro webdesignery, a proto je mým cílem vytvořit startovní bod pro ty, kteří chtějí být webdesignery a neví, kde začít. Webdesigner není v mém pojetí jednotlivec, ale tým lidí, který vytváří funkční weby. Tedy weby, které jsou přínosem pro vlastníky byznysu, protože jsou zároveň  přínosné pro jejich návštěvníky. Což nikdy nedocílíte ve vakuu dekorování hlavních stran či v horším případě wireframů načrtnutých člověkem, kterému přijde práce v grafickém programu příliš náročná, a tak píchá dokumentaci.

Bude kniha určena spíše pro začátečníky nebo i pro pokročilé?
Začátečník získá přehled o tom, co je webdesign, jak se k němu stavět a co všechno je potřeba se naučit. Pokročilý zjistí, co všechno ještě neví. Každý webdesigner je samouk a úroveň webdesignerů je kvůli tomu neskutečně proměnlivá. Moc pokročilých webdesignerů u nás ve skutečnosti není. Navíc i dobrý návrhář webových aplikací není často schopen vytvářet prezentace (prodejní weby) a naopak. Osobně si každý rok říkám, jak jsem o webdesignu před rokem vlastně nic moc nevěděl. Dělám to posledních 10 let, leč možná jsem z těch pomalejších, a už je to všechno dávno vyřešeno. Ale kde jsou potom všechny ty skvělé weby? :-)

Jaký byl ten hlavní důvod, který tě vedl k napsání knihy?
Důvodem je moje nasranost na Dunning-Kruger efekt. V jednu chvíli jsem si uvědomil, že webdesigneři tápou, jsou ochotni dělat kde co a formují tak očekávání trhu. Rozhodl jsem se to změnit, a tak píšu knihu a směřuji ji na webdesignery, aby pak mohli edukovat své klienty (kteří mají na práci jiné věci, než číst knihy o webdesignu).

Jsi výtečný speaker a často přednášíš. Kde tě můžeme vidět příště?
Zatím nemám domluvené další konference, hodně abstraktně jsme se bavili s Vaškem Stoupou o přednášce na příštím WebExpu, ale tam je to zatím ve hvězdách :-). Jinak mám v plánu, že se něčeho určitě zúčastním na jaře, ale ještě nemám vybrané konkrétní akce. Pravděpodobně budu na brněnském barcampu.

Je o tobě známo, že jsi člověk, který má stále úsměv na tváři. Jak si udržuješ takový elán? Ještě jsem tě snad neviděl zamračeného.
Muhehe. Já už jsem se viděl zamračeného mockrát :-) … Ale většinou mě to nepotkává na barcampech a konferencích. A koneckonců ani na Twitteru. :-)

Chtěl jsem se zeptat, jak vznikla tvá přezdívka filosof?
Jsem skaut od svých 6 let a přezdívka vznikla na skautském táboře. Proti všem předpokladům nemám vystudovanou filosofii, ale informatiku.

Mohl bys našim čtenářům doporučit zdroje, které mají sledovat, pokud se chtějí v této oblasti zlepšovat?
Začněte číst knihy. Anglické knihy o webdesignu, psychologii, typografii a interakčním designu. Z českých zdrojů nedoporučuji žádný. Dokonce ani svůj blog ne – blogy nedávají ucelený přehled, ale názor – velmi často vyseknutý na základě aktuálního kontextu blogera. Mohou vám tedy pomoci s konkrétními tématy ve chvíli, kdy už máte nějaký základ. Ze zahraničních zkuste do začátku A List Apart. Ale raději knihy.

Na závěr, co by jsi vzkázal všem začínajícím webdesignérům?
Jaký máte pocit ze své práce? Jste fakt dobří? Přesně to jsem si myslel taky.

Webdesign je dnes free, cool, in a vašim kamarádům se líbí screeny hlavních stránek vašich prvních projektů, ale reálně o webdesignu zatím nic moc nevíte. Od toho je slovo začátečník. Učeň. Newbie. Takže pro vás mám nevyžádanou radu, pokud máte koule na to, stát se webdesignerem. Jediný způsob, jak se posunout dál, je neustále se vzdělávat a uplatňovat své znalosti v praxi tím, že tvoříte weby. Raději si za ně zatím nenechte platit – dělejte weby pro neziskovky, kamarády či své vlastní projekty. Spolkněte své ego a připusťte si, že máte před sebou ještě dlouhou cestu, než začnete dělat skvělé weby. A zase se učte. Teoreticky i prakticky. Bojujte denně proti svému dékáčku, jinak na to dojedete vy i vaši klienti. Po stovce webů a stovce knih se otočte a PAK mi napište, zda měla moje rada smysl.

Webdesign je obor, který potřebuje svou vlastní vysokou školu, ale nikdo ji v nejbližším desetiletí nezaloží, protože je příliš mezioborový, příliš mladý a vlastně je to řemeslo. To druhé a třetí jsou mýty. Webdesign je složen z oborů, které jsou tu několik desetiletí (HCI, marketing…), některé staletí (typografie, psychologie…). Akorát ho chápe v širším kontextu příliš málo lidí, takže je zjednodušován a osekáván. Takže spousta webdesignerů pak dělá nefunkční weby a v lepším případě jsou šokováni tím, že super řemeslné HTML nestačí. V horším případě si toho zatím nevšimli.

Moc děkuji za rozhovor a doufám, že se ti bude i nadále dařit.
I já děkuji :-).

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Ing. Jan Kvasnička

Svou pracovní činnost soustředí na UX, použitelnost, zvyšování konverzních poměrů, návrh, tvorbu a testování webových aplikací. Spolupracuje s předními společnostmi především v oblasti ecommerce. Je zastánce a propagátor myšlenky "Nenuťte uživatele přemýšlet". Aktivní blogger, blázen do sportu a stálého vzdělávání.

Komentáře čtenářů: 2

  1. Martinl.

    -

    Rád bych začal číst anglickou literaturu, ale nevím co si jako začátečník mám vybrat, můžete něco doporučit? Jinak Vás obdivuju, moc Vám fandím.

    Odpovědět
  2. Jan Řezáč

    -

    Napiš mi email, probereme to.

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Skrýt reklamu