Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Jak (ne)vyhořet v marketingu

Sponzorováno

Kolik hodin jste v posledním týdnu věnovali svým koníčkům? Přináší vám práce stejné potěšení jako před půlrokem? Nebo vás poslední dobou spíš vyčerpává a nervuje? To jsou jen některé otázky, které napovědí, že se problémy blíží. V extrémním případě pak mohou přerůst až v syndrom vyhoření, kterým prý trpí každý 5. Čech. Proč jsou mezi zasaženou pětinou často i marketéři a co v takové situaci dělat?

Z výzkumu Psychiatrické kliniky, která tuto nemoc sleduje od roku 2015, vyplývá, že intenzivnější symptomy můžeme pozorovat přibližně u 20 % populace. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom vrcholoví manažeři, řídicí pracovníci s velkou odpovědností a střední a nižší manažeři. Regály knihkupectví, které se prohýbají pod tíhou publikací „jak být ještě úspěšnější“ a „jak toho stihnout co nejvíce“ tak pomalu doplňují i tituly, které doporučují zvolnit a pomáhají se zvládáním stresu.

Proč postihuje syndrom vyhoření marketéry, manažery a podnikatele

Podle výzkumu zažilo symptomy syndromu vyhoření až 53 % manažerů v Česku. Začíná to často nevině. Člověk se pouští do nové práce plný nadšení, chce se před ostatními dobře uvést a nabalující se úkoly bere jako výzvu. Postupně toho řeší víc a víc, roste jeho zodpovědnost a spolu s ní i pracovní nasazení. Pokud nechce nebo nezvládá některé činnosti delegovat, nepěstuje mimopracovní zájmy, neudržuje kontakty s lidmi kromě svých kolegů a nemyslí na odpočinek, může to být přesně ta chvíle, kdy se všechno zlomí.

Nemoc se ale mnohdy rozvíjí plíživě. Lidé ani nezaznamenají, kdy přesně nastal zlom a oni namísto příjemné rozjařenosti začali pociťovat stres a napětí. Kdy se jim víkendy zaplnily prací a večerní četbu nahradilo promýšlení plánů na další den.

Marketéři, podnikatelé a manažeři jsou často vystaveni dlouhodobému působení stresujících podnětů, které mohou vést až k pocitu vyhoření. Jejich profese navíc zahrnuje práci s lidmi a jejich úspěch se mnohdy odvíjí od hodnocení druhých. To jsou další faktory, které hrají do karet syndromu vyhoření. Rizikové jsou totiž především ty profese, ve kterých musejí lidé jednat s dalšími lidmi, zvládat vypjaté situace a poradit si často se silnými lidskými emocemi. Ne vždy je navíc jejich úsilí dostatečně oceněno – a to jak v rovině finanční, tak i emoční.

Jak poznáte, že se syndrom vyhoření blíží

Syndrom vyhoření častěji postihuje ambiciózní jedince, perfekcionisty a lidi, kteří jsou obětaví, empatičtí a citliví. Mnohdy jsou v práci označováni za „srdcaře“, kteří by se pro firmu rozkrájeli. Vídáte je v kanceláři ráno i večer, takže jim často chybí čas na vlastní zájmy, rodinu a přátele. Podle čeho pak například poznáte, že se možná blíží jejich krize?

Varovné signály

  • klesající pracovní tempo
  • větší chybovost
  • nižší kvalita práce
  • únava
  • podrážděné či vzteklé reakce
  • větší sklon k plačtivosti
  • větší zájem o alkoholu nebo návykové látky, pří. sklony k přejídání

Pokud vašeho kolegu vystihuje hned několik bodů, ukažte, že si o něho děláte starost, proberte s ním jeho práci a nabídněte pomocnou ruku. Pokud chcete vědět, jak si stojíte vy sami, můžete vyzkoušet také některý z dotazníků. Jeden vytvořil přímo Freudenberger – otec myšlenky vyhoření – s dalším přišla jeho pokračovatelka Christina Maslachová. Na internetu pak najdete i mnoho dalších, méně či více spolehlivých diagnostických testů, které vám poskytnou alespoň základní obrázek o tom, jak si stojíte.

Stokrát omleté pravidlo platí – nejlepší je myslet na prevenci

Velkou roli hraje, jaké pracovní podmínky pro vás zaměstnavatel vytvoří. Ideální je, když vám naslouchá a rozvíjí ve firmě prostředí, kde je možné otevřeně mluvit o problémech a kde se dbá na rozumnou míru zatížení jednotlivců. To ale nemůžete vždy zcela ovlivnit. Co ale rozhodně můžete:

  • Dbejte na kvalitní odpočinek – Základem je především vydatný spánek. Ve večerních hodinách se vyhýbejte modrému světlu obrazovek a na spaní si vyčleňte dostatek času. Vědci z Harvardovy univerzity například zjistili, že náchylnější k různým onemocněním začínáme být už po 15 dnech nedostatečného spánku.
  • Pěstujte si i jiné než pracovní zájmy – Věnujte se aktivitám, které nijak nesouvisejí s vaší prací. Oprašte staré koníčky, nebo vyzkoušejte něco nového. Je to jedna ze spolehlivých cest, jak na chvíli vypnout, zapomenout na starosti a z dlouhodobého hlediska snížit míru stresu, kterou zatěžujete svůj organismus.
  • Najděte si čas na rodinu a přátele – Pečujte o svoji offlinovou sociální síť. Opora ostatních je pro naši duševní rovnováhu zásadní. Neříkejte, že na své blízké nemáte čas, ale aktivně si ho vyblokujte v kalendáři, podobně jako byste si plánovali třeba pracovní schůzku.
  • Neduste emoce v sobě – Sdílejte své pocity s ostatními a klidně si občas od plic zanadávejte (to ideálně v soukromí). Hněv a slovně vyjádřená agrese má totiž prokazatelně protibolestivý účinek. Dokazuje to už klasická studie, při které měli respondenti mít co nejdéle ruku v ledové vodě. Ti, kteří si mohli ulevovat nadávkami a vulgarismy, ji vydrželi mít ponořenou mnohem déle.
  • Smějte se – Pěstujte vztahy a vyhledávejte aktivity, které vám přinášejí radost a často vás rozesmějí. Srdečný smích má na nás výrazně pozitivní vliv. Snižuje koncentraci stresových hormonů a naše srdeční aktivita po 1 minutě smíchu odpovídá 10 minutám ostré jízdy na rotopedu.
Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: inzerce

Publikujeme každý den, což nás něco stojí. Označený reklamní článek zde můžete mít i vy!



Skrýt reklamu