Myšlenkové mapy skrývají ohromný potenciál, který může být využit každým z nás. Jde o nástroj, který myšlenky nejen zachytí, ale také motivuje jejich tvorbu. Není to schéma; mapa zachycuje proces a má „kouzelnou“ moc – je srozumitelná bez ohledu na věk, jazyk nebo kulturní prostředí. Jak mapy využívat ve svém podnikání? Právě to vám poradí tento článek.
Na začátek je nutné říct, že k vytvoření myšlenkové mapy vůbec nepotřebujete počítač. Mnoho lidí se cítí svobodněji, když si vezmou velký bílý papír, barevné pastelky či fixy a začnou tvořit. Ostatně tak to doporučuje Tony Buzan, velký propagátor myšmap, ve své knize Myšlenkové mapy. Jenže pak jsou lidé, kteří to s pastelkami neumí, ale také chtějí být tvořiví. Těm pak pomohou softwarové aplikace, které si představíme.
„Správná“ myšlenková mapa není organizačním schématem, nýbrž – na rozdíl od schématu – zachycuje proces a výsledek myšlení. Vychází přitom z ústřední myšlenky, k níž autor pomocí větví (či chapadel) připojuje další nápady. Ty přitom vzájemně souvisejí (více či méně), rozvíjejí se, třepí, odkazují na sebe, „obalují“ hlavní téma nebo se od něj zcela odpoutají. Mapa je nástrojem, jak zachytit různé myšlenky a nerezignovat přitom na strukturu, kterou máme podvědomě zafixovanou jako nutnost. Není to nutnost – proto je možné větve různě přesouvat a „strukturu“ tak měnit.
Slovo „struktura“ ale není přesné, protože přínos map spočívá v tom, že je žádná struktura neomezuje. Jde spíše o nezbytně minimální organizaci informací, jež odpovídá přírodnímu principu větví, kořenů či končetin. Je natolik srozumitelná a funkční, že je použitelnější než umělé struktury (schémata, seznamy, výčty). Pokud během svých zápisků vytvoříte seznam, zpětně do něj moc informací už nepřipíšete – nebudete mít dostatek místa. Pokud místo mít budete (elektronický dokument), seznam bude za chvíli nepřehledný. Text se také přirozeně shromažďuje v levé části dokumentu. Tomu mapa odolává – vždy je ještě možné najít místo, kam lze přidat další větev, a vždy to bude srozumitelné.
Praktické know-how pro řízení vašeho byznysu. Rady a tipy TOP podnikatelů a manažerů. Podrobné videorozhovory a podcasty.
Autor článku považuje XMind za nejlepší program, který zatím vyzkoušel. Výsledné mapy vypadají profesionálně a mají určitou estetiku – dobře se na ně dívá. Novou větev založíte stiskem klávesy Ins, smažete ji klávesou Del. Větve mohou být označeny pomocí ikon s významem (markers). Lze tak stanovit průběh činnosti, prioritu, vzájemně je odlišit (hvězdičky, vlajky), přidat výzvu k akci či hodnocení (telefon, vykřičník, bombu, žárovku, tiskárnu apod.).
Do políčka větve lze přidat obrázky, soubory, v placené verzi i zvukové poznámky. Větve lze ohraničovat (boundary), sdružovat (summary) či vzájemně propojovat (šipka relationship). Samozřejmostí je formátování vzhledu – parametrů písma, větví i dalších prvků. Práce s programem je kreativní, aplikace neklade uživateli odpor a mapu lze vytvořit velmi rychle.
Vytvoření nové myšlenkové mapy v XMind
Import dat zřejmě postačí, pokud jej vůbec uživatelé ve větší míře potřebují – lze načíst dokumenty z programů FreeMind a MindJet, které patří v oboru mezi ty známé. Lze také načítat vlastní sady ikon (markers) nebo si je vytvořit. Viz článek Add your own markers and share marker package na blogu vývojářů. Na webu Xmind.net běží služba Library pro sdílení map. Prohlížeč mapy lze vložit (embedovat) do webové stránky, nicméně bohužel jde jen o prohlížení obrázku, mapa není interaktivní.
Poměrně nedostačující jsou ovšem exportní možnosti – zatím neexistuje způsob, jak mapu v její interaktivní podobě dostat na webové stránky. Aplikace dokáže exportovat PDF a obrázek (což je de facto totéž), textovou osnovu nebo hypertextovou osnovu. Propojení hypertextu a atraktivního vzhledu (třeba na bázi HTML5 a CSS3) zatím chybí – nicméně je to open source, takže kdokoliv má možnost takovou aplikaci vytvořit. Sympaticky jednoduché je zkopírování celé mapy do schránky pomocí Ctrl-c a její vložení v textové struktuře do jiného programu (Ctrl-v).
Program ze stáhnout bezplatně, patří mezi open-source aplikace. Existují i placené verze, které obsahují mj. více možností pro export a import dokumentů, Ganttův diagram, sledování úkolů a použití mapy v prezentačním režimu. Ale i v případě základní verze jde o skvělý nástroj pro každého studenta, neřkuli podnikatele.
Open-source software patří do tzv. svobodného softwaru (anglicky free software, nezaměňovat s freeware). Svobodný software je vydáván s licencemi, které uživateli umožňují volné šíření softwaru, jeho prodávání, úpravy a přispívání do vývoje. Předpokladem je dostupný zdrojový kód, který se označuje právě pojmem open source. V důsledku to znamená, že uživatel může software, včetně zdrojových kódů, získat zdarma a legálně.
XMind zaujal autora článku, ale není pochopitelně jedinou aplikací. Mezi velmi známé, volně šiřitelné programy patří také FreeMind a jeho klon FreePlane. Oba mají velké množství funkcí a pro ukládání rozšíření používají formát .mm (dokáže s ním pracovat také výše uvedený XMind). Nicméně pro začátečníka mohou být nepřehledné a příliš těžkopádné. Na druhou stranu poskytují možnosti, kterými jiné aplikace nedisponují, např. exportovat dokážou také ve formě appletů pro webové stránky. Existuje pro ně množství hotových map, doplňkových nástrojů nebo podpora v různých aplikacích (namátkou Moodle).
Myšlenkové mapy se staly mým důležitým pomocníkem. Už si bez nich nedokážu představit přípravu dokumentů, prezentací, článků nebo vyhodnocování myšlenek. Nechte se tedy inspirovat nápady k využití myšlenkových map. (A to jsme zatím zcela minuli mobilní platformu, kde mají své místo také.)
Chystáte-li se na důležitou schůzku, která bude probíhat podle itineráře, vytvořte si myšlenkovou mapu, do níž budete průběh a výsledky zaznamenávat. Zapisovat budete úkoly plynoucí z jednání, faktické informace a subjektivní postřehy. Získáte tak skvělý záznam schůzky, který můžete později vzhledově vylepšit a s mapou dále pracovat (např. vyexportovat si jen úkoly). V průběhu schůzky máte před očima její osnovu, kterou se můžete řídit a na nic nezapomenete.
Ideální je mapa pro zachycení myšlenek v rámci brainstormingu.
Navrhněte nový web s využitím myšlenkových map. Jednu použijte pro návrhy vzhledu a jeho prvků (hlavní nabídka, vzhled tlačítek, typologie stránek apod.), druhou pro strukturu (strom a struktura obsahu), další pro funkce či použité moduly (newsletter, stahování souborů, statistiky apod.) Pracujte s mapami postupně, později je zkuste „myšlenkově propojit“ (např. typovou stránku vzhledu se strukturou). K tomuto účelu lze v XMindu používat listy v rámci jednoho dokumentu.
Mapu můžete využít pro vytvoření životopisu
Spojení myšlenkové mapy a SWOT analýzy se jeví jako ideální. Myšmapa vás nebude omezovat nějakými políčky či kvadranty. Pravidla pro vytvoření SWOT analýzy na nich ovšem nelpí. Vytvořte čtyři větve; během práce jen pohlídejte, aby dodržely pořadí podle písmen SWOT. V rámci každé větve můžete přidávat tolik nápadů, kolik chcete. Ve výsledku záleží na interpretaci analýzy a realizaci konkrétních kroků.
Mapy lze využít pro základní stupeň projektového řízení. Asi nepůjde o nic složitého, protože k tomu mapy nejsou určeny, ale i minimální vizualizace povinností, zodpovědnosti, priorit a termínů může značně přispět k úspěchu společné práce (a třeba vyvolá potřebu používat nástroj jako Redmine). V tomto případě velmi pomohou různé obrázky a ikony, které programy právě za tímto účelem obsahují.
Mapu používám také pro osobní agendu a organizaci času. Vytvořím větve s názvy jako Napsat (článek, e-mail komu), Přečíst, Zavolat, Pracovat na projektu apod. K nim přiřazuji úkoly, jejichž plnění průběžně značím. Před každý úkol přidávám prioritu, kterou se řídím. Po splnění úkoly mažu, protože věci jsou hotové tehdy, když žádné nevidím. :-)
Nerad používám slajdové prezentace – nerad je chystám, nerad je pouštím. Poslední dobou už jsem přešel na myšlenkové mapy (ostatně prezentační nástroj Prezi, který vzbudil před časem rozruch svou originalitou, je „vyladěná“ myšlenková mapa), viz moje přednáška o Darktable na konferenci LinuxAlt. Podobně, než začnu psát článek, začnu nejprve tvořit mapu – myšlenky se objevují samy a samotné psaní je pak už jen zachycení myšlenek stojících ve frontě.
K myšlenkovým mapám je třeba zaujmout racionální vztah. Ať už mají jakoukoliv formu, jsou pouze jedním z nástrojů, které používáme za účelem dosažení nějakých komplexních cílů – podobně jako e-mail ke komunikaci. Na druhou stranu bych vám chtěl doporučit trochu emocí – zamilujte si je, bez nich není vaše podnikání kompletní!
Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu zde.
Před 2 dny
Před 2 dny
Před 3 týdny
Před 3 týdny
Před 1 měsíc
Před 1 měsíc
Před 2 měsíce
Před 2 měsíce
Jan Hromek
Před 10 roky
Děkuji za tip, již jsem mentálně zamapoval :)
Odpovědět »
PetrV
Před 10 roky
Hm, to je zvláštní, na http://www.xmind.net/ je uvedeno, že je to OS, ale v About je copyright… něčemu nerozumím?
Odpovědět »
Vita
Před 9 roky
V naší malé agentuře jsou mindmapy jedním ze základních nástrojů, hlavně když se zasekneme při tvorbě kreativ, jsou nepostradatelné. Druhým zásadním nástrojem je komplexní systém Izio http://www.izio.cz, který hodně pomáhá s přiřazováním nákladů a hlavně rozklíčování času stráveného na zakázkách. Takže se nám už zdaleka ne tak často stává, že bychom pracovali za cenu pod hodnotou nákladů.
Odpovědět »
neboztik
Před 9 roky
Clanek byl napsat uz skoro pred rokem, nestalo by za to uvest, co je noveho, jak program pokrocil? Napr. v tech exportech.Thx.
Odpovědět »
Michal Compel
Před 6 roky
Zaujímavá je aj história myšlienkových máp. Siahá do 3. storočia. Mapy používali aj veľké historické osobnosti ako Da Vinci, Newton, Einstein. Mapy spopularizoval v 70. rokoch britský psychológ a spisovateľ Tony Buzan. Prvý, o kom doložiteľne vieme, že mapy používal bol Porfyrios z Tyru. Bol to novoplatónsky filozof. Používali ich aj mnohí iní učenci, vrátane tých arabských. Dnes sú bežnou súčasťou života tisícov študentov, manažérov a podnikateľov po celom svete. Obstáli v skúške času. Aj ja ich používam na hocičo v podstate.
Viac o histórií myšlienkových máp tu:
http://bezbolestneucenie.sk/historia-myslienkovych-map/
Odpovědět »