Inzerce: Jaké pojištění by v podnikání nemělo chybět?

Mezi nejběžnější a nejznámější typy pojištění patří bez pochyby pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody. Rozsah pojistné ochrany je však velmi variabilní a měl by vždy reflektovat rizika, která pojištěného skutečně ohrožují.

Inzerce

Pokud budeme mluvit o pojištění pro firmy, tak v pojištění majetku může být sjednána pojistná ochrana od krytí základních živelních rizik v rozsahu flexa (požár, výbuch, úder blesku, pád letadla) až po krytí ALL RISKS (kdy je pojištěna jakákoliv hmotná škoda na pojištěném majetku, která není pojistnými podmínkami výslovně vyloučena). Mezi těmito dvěma „mantinely“ je možné sjednat téměř jakékoliv krytí doplňkových živelních rizik (například vichřice, krupobití, záplava, povodeň, náraz dopravního prostředku, a mnoho dalších), odcizení (krádež, loupež), vandalismus, speciální pojištění skel nebo případy, kdy škoda vznikne elektronickou nebo technickou závadou na pojištěném zařízení.

Každý podnikatel však ví, že často daleko větší finanční ztráty než na vlastním majetku mohou být způsobeny škodou vůči třetím osobám, kterou má povinnost nahradit. Pro tyto případy je tady pojištění odpovědnosti za škody. Kromě základní odpovědnosti za škody, tzv. obecné provozní odpovědnosti, je zde k dispozici celá řada speciálních odpovědnostních pojištění, která se zaměřují na krytí rizik souvisejících se specifikou různých druhů činností. Tyto druhy pojištění obecná odpovědnost obvykle nezahrnuje a je nutné je připojistit.

Sem patří například pojištění odpovědnosti za škody způsobené vadou výrobku. Na první pohled by se mohlo zdát, že toto pojištění se týká pouze výrobních společností. Legislativa však výrobce a pojem výrobek pojímá mnohem komplexněji. Odpovědnost za škody způsobené vadou výrobku řeší v ČR Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku č. 59 / 1998 Sb. (škody způsobené fyzickým osobám – finálnímu spotřebiteli) nebo Obchodní zákoník (škody způsobené právnickým osobám – subdodavateli komponent nebo finálnímu výrobci).

Pokud zaostříme na finálního spotřebitele, zjistíme, že Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku definuje výrobce jako:

1.  toho, kdo výrobek vyrobí nebo na výrobku uvede své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak.

2.  toho, kdo výrobek doveze za účelem prodeje, nájmu nebo jiné formy užití v rámci své obchodní činnosti.

 3. každého dodavatele výrobku za podmínky, že nemůže být určen výrobce podle odstavce 1, pokud ve lhůtě jednoho měsíce od uplatnění nároku na náhradu škody nesdělí poškozenému totožnost výrobce; totéž platí v případě dovozu, pokud není znám výrobce dle odstavce 2, i když je jméno výrobce dle odstavce 1 známo.

Výrobcem ve vztahu ke spotřebiteli a potenciálnímu poškozenému může být tedy za určitých okolností i dovozce nebo dodavatel výrobku.

Zákon dále říká, že výrobkem se rozumí „jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh. Výrobkem jsou rovněž příslušenství i součásti věci movité i nemovité. Za výrobek se považuje například i elektřina.

Vadný výrobek může způsobit škodu na zdraví, usmrcením nebo škodu na jiné věci a z těchto škod následně vyplývající škody. Finanční následky těchto škod mohou mít na odpovědné osoby fatální dopady. Koho se tedy ale toto pojištění týká? Jak zákon uvádí, pojem „výrobce“ má mnohem širší záběr než omezení pouze na klasické výrobní společnosti. Uveďme si tedy pár praktických příkladů, kde by pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku nemělo chybět.

Restaurace, hotely, stravovací zařízení –  výrobkem jsou ve smyslu zákona i potraviny a nápoje a může dojít ke škodám na zdraví nebo životě – například otrava, nakažení infekční nemocí (salmonela) apod.

Nemocnice, sanatoria, lázeňská a jiná zdravotnická zařízení – výrobkem se rozumí např. také léčivé přípravky, zdravotnické pomůcky nebo strava podávaná v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Jedinečným a typickým výrobkem pro zdravotnictví jsou i krevní deriváty a lidské tkáně (např. oční rohovka), které pojištěný odebírá, zpracovává, uskladňuje a následně „dodává“ např. jiným nemocnicím.

Společnost dovážející elektronické přístroje, které sama neprodává – dle legislativy je za výrobce považován i ten, kdo výrobek doveze za účelem prodeje, nájmu nebo jiné formy užití v rámci své obchodní činnosti.

Společnost, která prodává v České republice dovážené lékařské přístroje, i když je sama nedováží – dle legislativy je za výrobce považován i každý (sub)dodavatel výrobku za podmínky, že nemůže být určen výrobce (zákon tuto podmínku specifikuje ještě pregnantněji).

Správné nastavení rozsahu krytí a pojistné částky pro pojištění odpovědnosti za škody, včetně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, je zásadní a není dobré tuto problematiku podceňovat. Vyznat se však v legislativě a v pojištění zároveň není pro laika zcela jednoduchou záležitostí. Zorientovat se v těchto vodách může pomoci například i pojišťovací makléř, který se v problematice vyzná; navíc je nezávislý na pojišťovnách, takže může zajistit pro svého klienta výběrové řízení včetně vyhodnocení nabídek, doporučení a upozornění na rozdíly v pojistném krytí jednotlivých pojišťoven.