Inzerce: Inovujete? Plaťte nižší daně

Dle zákona o daních z příjmu má každý podnik realizující vývoj svých produktů, procesů či služeb nárok na slevu dani. Většina podniků však této odpory nevyužívá.

Inzerce

V České republice je registrováno necelých 350 000 podniků. Jen velmi malé procento z nich však ví, že česká legislativa umožňuje v rámci vývojové činnosti podniku uplatňovat odčitatelnou položku na náklady spojené s výzkumem a vývojem. Slevu na dani přitom mohou čerpat podniky všech velikostí, tedy i podniky spadající svou velikostí do kategorie těch malých a středních. Zejména ty tuto snadno dosažitelnou úsporu téměř nevyužívají. ,,Řada podniků, zejména těch menších, se tak trochu zalekne pojmu výzkum a vývoj, přičemž si ho spojí spíše s akademickou sférou či se sofistikovanou činností specializovaných vývojových podnikových týmů,“ vysvětluje Milan Struna, specialista na daňové odpočty ze společnosti eNovation. Bohužel, díky této zkreslené představě o podmínkách čerpání daňové slevy na inovační činnosti se řada podniků jednoduše připravuje o peníze.  Odpočet se totiž vztahuje i na firemní výzkum a vývoj, který slouží pro potřeby společnosti a jehož předmětem je práce na inovacích jakéhokoliv výrobku.

Vezměme si například typický český průmyslový podnik, který vytváří vlastní strojírenskou produkci v oblasti přesných součástek pro automobilový průmysl. Firma dostala za úkol vyvinout novou součástku těsnění v oblasti motorového prostoru a následně do dvou let zahájit hromadnou výrobu v počtu 500 000 ks ročně. Vzhledem k nastaveným technickým parametrům výrobku ze strany odběratele  –  automobilového koncernu, musela společnost vyřešit problém vhodně zvolené kombinace a poměru zastoupených materiálů a zároveň si poradit s konstrukčními otázkami nové součástky. V neposlední řadě musela reorganizovat příslušný výrobní proces a technologie, aby mohla novou součástku vůbec sériově vyrábět. ,,Výše zmíněné činnosti jako jsou konstrukční práce na výrobku se změněnými parametry či řešení materiálového složení přesně splňují definiční znaky Vývoje. Firma si tak může daňový základ snížit o náklady spojené s těmito činnostmi,“ vysvětluje Milan Struna.

Zmíněný podnik realizoval vývojový projekt na uvedenou součástku po dobu dvou let a každý rok ho vývoj stál cca 4 mil. Kč. Do této sumy podnik dle podmínek zákona zahrnul mzdové náklady na dva členy svého konstrukčního oddělení, část mzdových nákladů na technologa, který se podílel na vývoji nového výrobního procesu a také částečně mzdové náklady některých zaměstnanců dělnických profesí, kteří pomáhali s fyzickými pracemi jako manipulace s materiálem, seřizování přístrojů, atp. Dále do nákladů byly zahrnuty daňové odpisy majetku, konkrétně strojů, PC, SW aplikací a to dílem, kterým byly z časového hlediska využity pro práce na vývoji nové součástky. Podnik také využil zákonných podmínek a do nákladů tak mohl plně zahrnout cenu spotřebovaného materiálu a elektrické energie, spotřebované strojním zařízením pro výrobu průběžných a finálních funkčních vzorků nové součástky.

Tyto daňově uznatelné náklady si následně podnik ještě jednou odečetl od základu daně a získat tak faktickou podporu ve výši 19 % z celkové sumy těchto nákladů za každý rok.

Jediné, co podnik musí před uplatněním odpočtu udělat, je sepsat písemný Projekt, který doloží, že daná činnost splňuje definiční znaky pro vývoj a výzkum kladené zákonem. V rámci Projektu je také nutné vést oddělenou evidenci nákladů. ,,Jestliže firma nemá s uplatněním odpočtu zkušenosti, je možné využít externích poradců, kteří písemný Projekt zpracují a nastaví metodiku administrace a evidence nákladů,“ radí Milan Struna.

Firma také obstála při namátkové kontrole finančního úřadu, protože byla schopna díky pečlivé evidenci doložit správné a zákonné využití nákladů na vývoj pro účely odpočtu.
,,V případě zpracování Projektu externí společností je dobré si pohlídat, že zpracovatel přebírá finanční záruku za případné způsobené chyby včetně uhrazení penále,“ dodává Struna.

Díky daňovým odpočtům na výzkum a vývoj společnost zaplatila na daních každý rok o cca 800 tis. Kč méně, což představuje zhruba 35 % její obvyklé daňové povinnosti. Administrativní náklady na uplatnění odpočtu také výslednou úsporu nijak nesnížily. ,,Naše společnost si za kompletní zpracování Projektu, nastavení evidence nákladů a garanci správnosti zpracování v případě kontroly finančním úřadem účtuje poplatek v rámci jednotek procent z výsledné úspory,“ popisuje Milan Struna.

Nutno také zmínit, že firmy si mohou odpočty uplatnit i tehdy, pokud jejich výzkumné aktivity nemají reálný přínos do praxe, tedy i tehdy, pokud je výzkum a vývoj neúspěšný. Firmy také mohou vést i více Projektů souběžně, jestliže má každý z nich odlišný předmět výzkumu
a vývoje. Daňové odpočty na výzkum a vývoj tak i přes své nízké uplatnění představují v České republice dlouhodobou možnost finanční úspory pro všechny typy podniků.