Henry Ford, průkopník automobilového průmyslu, který vytvořil zcela novou lidskou potřebu

Kdo by dnes neznal tohoto průkopníka automobilového průmyslu? Vždyť díky jemu se stalo auto dostupné pro všechny společenské vrstvy a vytvořil tak v podstatě novou lidskou potřebu. Pojďme se nyní na jeho život podívat blíže.

Inzerce

Buď a nebo

Henry Ford se narodil 30. července 1863 ve státě Michigan v USA. Díky náročné práci na otcově farmě si začal uvědomovat, že se dá spoustu věcí udělat rychleji a lépe s pomocí strojů.

Ve svých devětadvaceti letech pracoval jako inženýr ve společnosti Detroit Edison Company a po večerech sestavoval svůj první benzínový motor. Tento motor pak umístil do jednoduchého auta. Tato „buggy“, jak se jí přezdívalo, budila značný rozruch. Pokaždé se okolo něho shromáždil veliký dav zvědavých lidí. Dokonce se traduje, že když stroj nechal bez dozoru, našel se nějaký člověk, který ho chtěl sám uvést do chodu, proto Ford začal s sebou vozit řetěz, kterým auto připoutal k pouliční lampě. Za tento úspěch mu v Edison Company nabídli povýšení s jednou podmínkou – přestane se věnovat benzínovým motorům a začne pracovat na vývoji elektrického motoru, který byl tehdy vnímám jako jediný možný zdroj energie.

Henry Ford však tuto nabídku odmítnul a v roce 1899 dal výpověď. Věřil, že jeho benzínové motory budou jednou hlavní pohonnou jednotkou a že auto nebude jen výsadou vyvolených. Založil vlastní společnost Detroit Automobile Company a podařilo se mu přesvědčit několik investorů, aby mu pomohli. Mezi nimi však nastal rozkol, protože investoři chtěli vyrábět auta na zakázku, kdežto Ford měl zájem vytvořit automobil pro širokou veřejnost. Proto ze společnosti vystoupil.

Založil Ford Motor Company a s úspěchem konstruoval vlastní automobily. Jeho auta vyhrála několik závodů a zajistila mu tak publicitu. Produkce začala rapidně vzrůstat a od té doby se prakticky nezastavila. Největší úspěch mu přinesl jeho model T.

Nikdy nepřijímat rozkazy

Henryho Forda vždy zajímalo konstruování strojů. Vždy říkal: „Zajímavá práce je snadná a jsem si vždy jist jejím výsledkem.“

Když odcházel z Detroit Automobile Company kvůli neshodám se společníky, vyjádřil se: „Odstupuji, jsem odhodlán už nikdy více nepřijímat rozkazy.“

Později řekl: „Je hezké plánovat, že budete dělat práci jen v úředních hodinách, začnete pracovat ráno a přestanete večer a do příštího rána se nebudete o nic starat. Tak se to dá praktikovat, je-li člověk stavěn na celoživotní přijímání rozkazů, na to být zaměstnancem, možná zodpovědným zaměstnancem, ne však ředitelem nebo vedoucím.“

Ford sám cítil, že patří do té druhé kategorie. Proto si vždy tvrdě šel za svým, i když všem v jeho okolí připadaly jeho rozhodnutí jako čiré bláznovství. Vždy se ptal: „Proč tu věc nedělat lépe?“

Když dosáhl velkého úspěchu a výroba aut se rozjela ve velkém, mnozí lidé mu říkali, ať odejde na odpočinek. Co na to odvětil? „Zcela chápu přání skončit s aktivním životem a odejít na odpočinek. Sám jsem nikdy takové nutkání nepocítil, ale respektuji ho. Myslím si však, že ten, kdo odejde do důchodu, by měl skončit s podnikatelskou činností vůbec… Díval jsem se na náš úspěch pouze jako na výzvu udělat víc…“

Slovo „nemožné“ pro něj neexistovalo. „Odmítám připustit, že je něco nemožné. Nemohu přijmout názor, že by někdo věděl dost o všem na světě, aby mohl s jistotou říct, co je a co není možné… Jestliže někdo, kdo se sám považuje za autoritu, prohlásí, že se to nebo ono nedá udělat, pak začne horda nemyslících následovníků sborově přitakávat: Nedá se to udělat.“

Zdroj portrétu: Wikipedia