Dopis má duši

Ač se zdá, že v dnešní přetechnizované době není místo pro něco ručně vytvořeného, opak je pravdou. Objevil se totiž nový jedinečný projekt, který najdete na doméně s výstižným názvem Dopisuj.cz. Projekt založila internetová investiční firma INIZIO Internet Media s.r.o., která se věnuje mimo jiné vývoji webových řešení a stojí také za online supermarketem Plná taška.

Inzerce

„Posíláme za naše klienty krásně napsané obchodní či děkovné dopisy. Objednejte si jeden i Vy a dejte svému podnikání nový rozměr!“ – Karel Hladiš, provozovatel Dopisuj.cz

Pojďme se podívat blíže, proč má i dnes ručně psaná korespondence smysl. Vše, co je v dnešních dnech vyrobené ručně má mimo osobitého kouzla a času, jež dané věci autor věnoval, i kouzlo ojedinělosti. Jedinečnost a unikátnost rukodělné práce nedokáže nahradit žádný sebelepší stroj. Jde totiž také o to, že ručně dělané věci mají i své „mouchy“ a právě ty jim dávají punc unikátnosti. Stejně tak je to s dopisem – sklon písma, jazyk, který užíváme, zvolená slova, souvětí, rukopis, to vše o nás vypovídá, jací jsme a co chceme sdělit. Do psaného projevu dáváme i svou duši a to nejen proto, že zveřejňujeme svoje myšlenky.

Historie psaného písma a dopisu

Psaný projev se datuje už do doby starověkého Egypta, kdy sloužil k zaznamenávání sledu událostí na stěny pyramid, později pak na hliněné tabulky. K psaní zpráv, výměnu informací, anebo např. poděkování, začal záhy sloužit papír z papyrusu a brk. Takovéto první skutečné dopisy byly využívány především k předání informací v bitvách, smírech a mezi panovníky, což vycházelo z negramotnosti ostatních obyvatel. Jenže doba pokročila a psaní a čtení se postupně rozšířilo i mezi chudší vrstvy. A tak se postupem času stal dopis prostředníkem, který předával dobré i špatné zprávy, hodnotil situace, sděloval milostná vyznání a přání či vyhrožoval. Papír snese hodně, říká se. V současnosti, byť se všichni učíme psát od první třídy, po nastoupení do práce se setkáme s ručně psaným projevem již minimálně. Vyžaduje se spíše otevřený přístup k technologiím a schopnost psaní (nejlépe všemi deseti) na klávesnici.

Email versus Dopis

A jak probíhá výměna zpráv dnes? Každý snad už vlastní emailovou schránku a možná ne jen jednu. V práci používáme firemní email, doma soukromý, či ještě nějaký další. Mimo vyžádanou poštu se určitě v elektronické schránce objevuje každému i pošta nevyžádaná, stejně tak jako u dopisů. Většina z nás se dozajista potkala s tím, že ve své schránce našla dopis se zaručeně nejlepší nabídkou, pseudofakturou či upomínkou, která zaváněla tím, že se jedná o podvrh.

Emailů nám chodí desítky denně a poštu také denně vybíráme, ale podívejme se pravdě do očí, kdo z nás skutečně čte obsah schránky, která spadá do hromadné či nevyžádané pošty? Mnozí nečtou ani tu vyžádanou, protože obchodní sdělení nás pronásleduje každý den, kdy jsme vystaveni stovkám reklam, inzerátů a textů, že se už nezaobíráme jednotlivými emaily. Za to, když nám do domovní schránky přijde ručně psaný dopis, nebo pohled, ihned jej čteme, případně uchováváme na památku. Uznejte, udělali byste to samé s emailem – uchovali si jej na památku?

Dopis je dnes tak sporadická a vzácná věc, že každý takový si hýčkáme. Ono nám jich ani hodně nepřijde. Jednou za rok nám pošle připomínku nebo výpis pojišťovna či banka – což ovšem není zrovna pošta, kterou bychom si schovávali. Dalších pár dopisů přijde, když uvědomělý člen rodiny či kamarád pošle blahopřání k narozeninám, a tato psaní už stojí zato si uschovat. Dopis je osobní. Nejde o hromadnou poštu, která dorazí ve stejném znění pouze se změněným oslovením desítkám lidí. Ručně psaný dopis je jedinečný, a je určen přímo Vám a nikomu jinému. Autor tohoto dopisu do něj dává svůj čas, slovosled a kousek duše. Častokrát podle sklonu písma či důrazu na tah pera poznáte v jakém rozpoložení autor dopis psal. Psaný dopis může také sloužit jako psychický ventil. Vězni často posílají dopisy plné květů, obrázků a zdobí i obálky a to proto, že chtějí být pozitivní, odráží se v něm jejich psychika. Zkuste se vrátit o pár let zpátky a vzpomenout na doby kdy Vaši rodiče či prarodiče posílali i voňavé zamilované dopisy a třeba ze svého dětství máte doma ještě takový, či snad tajnou zprávu v šifře z tábora, kterou psal Váš nejlepší kamarád. Nejsou to jen popsané papíry, jsou to vzpomínky. A právě v tomto email nikdy nemůže dohnat dopis. Dopis má totiž duši.

A jaké jsou zkušenosti z praxe? Na tuto otázku vám odpoví Karel Hladiš z INIZIA:

„Poslali jsme 50 mailů s nabídkou našich služeb, z toho jsme obdrželi pouze 2 relevantní odpovědi, a kolem 5 stížností na spam. Pak jsme napsali ručně 50 dopisů pečlivě vytipovaným lidem, z nich nám odpovědělo 9, a z toho jsme uskutečnili 4 zakázky, každou v hodnotě min. 30.000 Kč. Dopis se tedy stal efektivním marketingovým nástrojem, který určitě budeme využívat i nadále.“

Dopis je tedy stále v kurzu a nepatří do starého železa, čí lépe řečeno, do koše, a právě proto, že se dneska již v komunikaci příliš nevyužívá, zdá se, že má v sobě ukryty ještě rezervy a může nás v obchodní komunikaci velmi překvapit. Dejte svému byznysu duši a kousek sebe. Podnikejte v osobní rovině dopisem s Dopisuj.cz.