Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Děti, které si „na obchod“ jen nehrají

Jsou to rození podnikatelé a „volnonožci“: jsou nápadití a kreativní. Přišli s něčím, co tu ještě nebylo, a podařilo se jim prorazit. Vydělávají velmi slušné peníze, díky nimž mnohdy zaměstnávají několik lidí. Ještě ale nedokončili ani základní školu a mezi jejich zaměstnance často patří vlastní rodiče…

Český rybníček nedávno rozvířil příběh jedenáctiletého „Pána křížal“ Tomáše Vejmoly. Chlapec se rozhodl vydělat si na vysněný počítač tím, že bude prodávat vlastnoručně usušené jablečné křížaly. K dispozici měl minimální zdroje: pár jabloní na zahradě a sušicí a kuchyňské náčiní svých rodičů.

Na počítač si vydělal během tří měsíců. Za stejnou dobu se ale chlapec s ojedinělým podnikatelským duchem dostal do médií a za všeobecného zájmu veřejnosti jej nakonec počítačem obdaroval Aleš Zavoral, zakladatel společnosti Alza.

Chlapec ovšem neusnul na vavřínech, ani neskončil s podnikáním. Naopak – navázal spolupráci se speditérskou firmou, která u něj bude dvakrát týdně vyzvedávat krabičky s křížalami a odvážet je na poštu, aby tam hoch nemusel chodit sám –  v noci po učení, jako dříve.

Podobný příběh je u nás skutečně ojedinělý, v zahraničí jsou ale dětští podnikatelé – „kid entrepreneurs“ – jevem mnohem častějším. Podívejme se na některé inspirativní příklady:  

Žabky od osmileté žáby

Madison Robinson začala podnikat v neuvěřitelných osmi letech. Co ji k tomu dovedlo? Nudný a nenápaditý svět „dospěláků“. Dívka si totiž nedokázala vybrat z nemastné neslané nabídky takzvaných žabek. Rozhodla se radši, že si je vyrobí vlastní. Takové, jaké by chtěly všechny děti jejího věku.

Osmiletá dívka tedy navrhla první vesele rybičkový design žabek. Po něm další. Její otec jí pomohl přenést grafický design na pěnovou hmotu žabek, dále její nápad ale přešel jako naivní. Madison se nedala – dalších pět let vymýšlela, jak vytvořit ty nejlepší žabky na světě.  Nakonec je vylepšila o silnější podrážku a LED diody.

Jak ale nápad dostat mezi lidi? Madison na to šla tím nejjednodušším způsobem: vzala své žabky do školy, mezi spolužačky. Kamarádky byly z jejího výrobku celé paf, a tak se podnikavé děvče domluvilo s jedním obchodníkem ve městě a spolužačkám dalo jeho adresu. Odpoledne téhož dne byly Madisoniny žabky vyprodané.

Vznikající značka Fish Flops od té doby slavila samé úspěchy. Madison postupně zaměstnala oba své rodiče a tetu a její žabky se těší velké oblibě i exkluzivitě – Madison dokonce uzavřela smlouvu s obchodním řetězcem Macy’s na kolekci dámských designů, které se smí prodávat výhradně v prodejnách tohoto řetězce.

Za dva roky podnikání Madison prodala 60 000 párů žabek a nyní patnáctiletá slečna si takto vydělala již v přepočtu 20 milionů Kč. Slušné kapesné, nemyslíte?

Jak voní svíčky pro muže? Hart Main to ví

Občas ten nejlepší způsob podnikání spočívá v tom, že vezmete něco, co všichni znají a najdete pro to nové využití. Tak postupoval i Hart Main, když vytvořil svou vlastní řadu svíček pro muže – ManCans. Zatím jich prodává asi 300 týdně. Jednou by se rád dostal na 3 000 nebo i 30 000 prodaných svíček týdně, na to má ale ještě čas – koneckonců, je mu teprve patnáct.

Vše přitom začalo jako nevinný žertík. Hartova sestra Camryn prodávala svíčky, aby vydělala nějaké peníze pro svou školu. Její tehdy třináctiletý bratr v žertu prohlásil, ať zkusí vyrobit nějaké svíčky i pro pány – pro takové, kteří nechtějí, aby jejich ložnice voněla jako levandulové mýdlo.

Žertíku se chytla matka dětí a pobídla svého syna, ať se o svíčky s maskulinnějším aroma pokusí sám. Mimochodem, matka sourozenců Mainových je sama o sobě pozoruhodná osoba: ráda své děti podporuje v realizaci jejich nápadů, jakkoliv se mohou zdát zvláštní. I díky ní má nyní Hartova sestra vlastní službu venčení psů.

Hart Main se nenechal dlouho pobízet a pustil se do výroby neobvyklých svíček. Brzy si jej všimla média a zveřejnila jeho příběh. Z chlapce se stala celebrita. Není ale pochyb, že je to především jeho dobrý nápad, co prodává. Jaké svíčky si může takový poctivý chlap koupit u Harta Maina? Mužské srdce zaplesá při výběru vůně dědovy dýmky, pizzy v newyorském stylu, pilin či táborového ohně. Nesmí samozřejmě chybět aroma čerstvě posečené trávy, kávy a také slaniny.

Hartovo podnikání má i společensky zodpovědný rozměr: svíčky vyrábí ze surovin, které nakupuje od místních výrobců a jejich výrobou v plechovkách od polévek zase podporuje okolní vývařovny. Chlapec už musel kvůli svému podniku vyřešit nejeden problém, ale chuť stát na vlastních nohou mu to nevzalo, naopak: kvůli kariéře podnikatele se klidně vzdá i svého dávného snu být právníkem.

Podnikavých dětí, jako jsou český Tomáš Vejmola nebo Madison a Hart, je samozřejmě na světě mnohem více – z těch nejslavnějších vzpomeňme třeba na již zesnulého Aarona Swartze, který se v pouhých čtrnácti letech stal spoluzakladatelem Redditu a autorem RSS 1.0 a až do své smrti ve věku pouhých šestadvaceti let patřil mezi jedny z nejnadějnějších leaderů v oblasti sociálních médií a nových technologií.

Co všechny tyto děti spojuje? Kromě útlého věku je to podnikavý duch, dobrý – řeklo by se až dětsky prostý – nápad, často také vnímaví a podporující rodiče, kteří byznysu svých dětí nestojí v cestě a naopak jim ze všech sil pomáhají.

Možná bychom mohli říct, že v Čechách nejsou pro takové mladé podnikavce ideální podmínky. Kromě pochopitelných překážek legislativně formálních je to především neuvěřitelná, nepochopitelná závist a nepřejícnost, se kterou se musel i „náš“ křížalový pán potýkat – hlavně poté, co dostal svůj vysněný notebook. Jedenáctiletý entrepreneur však jede dál. Jedná se v našich krajích o jednu z prvních vlaštovek – a doufejme, že tahle vlaštovka jaro udělá.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Komentáře čtenářů: 1

  1. Josef P.

    -

    Jo Tomášek a jeho křížalky, tam se zase ukázala Česká povaha :-) Ono to je taky o tom, jak jsou ochotní pomoci rodiče, bez nich by to ty děti měli dost těžké. Když vezmu otce Tomáška, kterej si to ze začátku taky představoval jako Hurvínek válku a až rozhovor z nějakým právníkem mu otevřel oči, co to je soustavná činnost, podnikání, atd. Kdyby četl mladého podnikatele, tak by to věděl že :-)

    Já osobně jsem na této „kauze“ sledoval jednu podstatnou věc. Není to tak dlouho co jsem chtěl dělat podobnou věc, to jest v domácích podmínkách „vyrábět“ potravinový produkt. Protože jsem to chtěl mít vše legálně ošetřené, začal jsem se o takovou výrobu zajímat hlouběji. No nakonec jsem narazil na hygieně. Takové podmínky co oni chtějí jako hygienické minimum pro úpravu a výrobu potravin, jsou doma nesplnitelné. To byl taky důvod, proč jsem do toho nakonec nešel, všechno v nerezu, oddělená přípravna, a dalších tisíc věcí. Po téhle kauze jsem ale přemýšlel o tom, jestli to nejsou jen požadavky vycucané z prstu naší místní hygienou, protože kdyby viděli kuchyň kde se připravují Tomáškovi křížalky, asi by rovnou omdleli.

    Tohle téma bych si tu docela rád přečetl, neb mám dojem, že jsem se stal tak trochu objetí „buzerace“ protože abych například koupil 50 kg koření a přebalil to do 100g balíčku a prodával to dál a musel mít podmínky jak závodní jídelna, mi přijde divné. Pokud by se redaktoři mladého podnikatele k takovým informacím dostali, určitě bych si je rád přečetl.

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Skrýt reklamu