Daňová evidence, co má obsahovat a k čemu je dobrá?

Daňová evidence je nástupcem dřívějšího jednoduchého účetnictví. Prostřednictvím daňové evidence se zjišťuje základ daně z příjmu u zákonem určených daňových poplatníků. Formou naší poradny jste si vyžádali článek na toto téma, snad vám tuto problematiku dokážeme osvětlit…

Kdo vede daňovou evidenci?

Daňovou evidenci vedou pouze fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, a to pouze za předpokladu že nevedou účetnictví (tzn. nejsou uvedeny v § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) a neuplatňují tzv. paušální výdaje (výdaje stanovené procentem z příjmu, u kterých se nezjišťuje, zda byly prokazatelně vynaložené).

Co daňová evidence obsahuje?

V daňové evidenci se dle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen „ZDP“), vedou:

Inzerce

1. údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně – je důležité upozornit, že výdaje (náklady) musí být prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu
2. údaje o majetku a závazcích – na oceňování majetku zákon myslí a stanovuje způsoby oceňování podle druhu dle § 7b ZDP (hodnotu majetku nebo závazku např. představuje jeho pořizovací cena nebo jmenovitá hodnota)

K poslednímu dni zdaňovacího období musí provést daňový poplatník inventarizaci, kterou zjišťuje skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. O inventarizaci provede zápis. Pokud vzniknou rozdíly, upraví se podle §24 a § 25 ZDP základ daně.

Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně.

Zákon přímo nestanovuje, jak má daňová evidence vypadat, závisí tedy na daňovém poplatníkovi, jakou zvolí formu a jaký bude její obsah. Začínající podnikatelé si tak mohou vybrat, jestli si potřebné tabulky vytvoří sami v jednodušším tabulkovém editoru nebo využijí specializovaný účetní program. Postačit tedy může i Excel známý ze sady Office, ale i některý z pokročilejších programů…