Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Tomáš Zahradník: Školství bych otevřel světu a vytvářel prostředí, ve kterém žáci mohou rozvíjet své zájmy

tomas-zahradnik-velkyTomáše Zahradníka jsem si poprvé všiml v jeho rozhovoru na iDnes.cz. Provozuje portál ProStředoškoláky.cz a snaží se na něm shromažďovat různé materiály a zdroje, díky nimž se mohou uživatelé vzdělávat doma a sami. V rozhovoru například vyprávěl o tom, jak školu příliš nenavštěvoval, chodil jen na to nejnutnější a na to, co ho bavilo. Sám radí, ať se vzděláváme mimo školu. A to je myšlenka, kterou jsem nemohl nechat jen tak.

Tomáši, jakou roli podle vás dnes plní střední školství?
Střední školství se snaží plnit především roli edukativní. V poměru s okolním světem však vzdělává čím dál méně. Spousta žáků si uvědomuje zbytečnost chození do školy a berou ji jako nutné zlo před vstupem na vysokou.

Kdybyste měl tu možnost, jak byste školství změnil?
Nekvalifikovaným učitelům bych umožnil vrátit se do škol a zamítl bych státní přijímací zkoušky na střední školy. Místo toho bych školu otevřel světu (existují tisíce vzdělávacích prostředků a institucí) a snažil se vytvářet prostředí, ve kterém žáci mohou rozvíjet své zájmy. K tomu je potřeba zásadně překopat a seškrtat současný rámcový vzdělávací program (RVP), ve kterém každý žák najde své nesmysly.

Co těmi nesmysly například myslíte?
Každý se může podívat, RVP je ke stažení zde. Řekněme, že jsem naprosté dřevo na fyziku. Proč se musím učit využívat stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu“? Ke šťastnému životu mi přitom postačí vědět, že je plyn stlačitelný. Proč se ten, kterého nebaví dějepis, musí učit vysvětlit důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu“?

Přitom jsou obě zmíněné dovednosti“ součástí RVP, který musí každé státní gymnázium dodržet. Často jde i o nevhodnou formu, kterou jsou informace podány. Je rozdíl, když učitel žákům řekne V Londýně žije 8 milionů lidí, zapište si to a v testu zopakujte!“ a když řekne Co by vás zajímalo o Londýně? Fakt? Dobrá, v týmech spočítejte, kolik se v Londýně sní denně banánů. Následně budeme diskutovat různá řešení.“

Proč se tam ale takové věci dostaly, když jsou to podle vás nesmysly? Tušíte?
Zodpovědné jsou ministerstvo, školy a učitelé. Každá škola se při vytváření školního vzdělávacího programu (ŠVP) musí řídit RVP, který stanovuje minimální nároky na jeho podobu. Současná podoba RVP pro gymnázia byla vypracována v letech 2003–2007. Na tvorbě se podíleli odborníci z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, didaktici, pedagogičtí pracovníci VŠ, pedagogičtí pracovníci gymnázií ze všech krajů a Asociace ředitelů gymnázií.

Současný RVP byl zaveden roku 2007 a nevím, kdo měl při tvorbě hlavní slovo. Dále v něm například stojí, že absolvent gymnázia aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech“. Kolik vyučovacích hodin škola této schopnosti věnuje, si rozhoduje sama. Učitel je pak zodpovědný za metodiku.

tomas-zahradnik-2

Zakladatelé projektu ProStředoškoláky.cz Filip Ibl, Jan Adamov, Tomáš Zahradník, Robin Ibl / Zdroj fotky: Archiv Tomáše Zahradníka

Zaujalo mě vaše prohlášení, že výjimeční lidé by do školy chodit neměli. Proč ne?
Toto prohlášení patří editorovi článku, nikoli mně.O výjimečnost nejde. Pro většinu žáků je škola noční můrou, neboť je zahltí učivem, které je nezajímá. Místo toho, aby rozvíjeli svůj zájem ve dvou třech předmětech, které následně budou studovat na vysoké, musí memorovat látku z dalších deseti předmětů, které je nebaví. Ve výsledku nemají nic ani z jednoho.

Pokud se žák ve svých zájmech chce rozvíjet, má v takovém prostředí dvě možnosti. Buď bude dělat něco navíc ve svém volném čase, kterého je minimum, nebo ředitele požádá o individuální studijní plán, díky kterému nebude muset docházet na všechny hodiny.

Nabízí se ale otázka na tělo. Nemyslíte si, že většina studentů nechce ani jedno?
Myslím, většina žáků by se totiž chtěla ve svých zájmech rozvíjet už ve škole. To jim ale škola neumožňuje. Jen málo z nich má čas a chuť se ještě vzdělávat mimo ni. Další faktem je, že o mimoškolních příležitostech často ani nevědí. Já spolu s Filipem a Robinem Iblem jsme byli jedni z nich. Teprve až koncem střední nám došlo, kolik příležitostí jsme promarnili. Proto jsme založili organizaci ProStředoškoláky a mimoškolní příležitosti žákům ukazujeme. Nechceme, aby se jim stalo totéž.

Jak jste se tedy vzdělával na střední vy?
Nejprve jsem se účastnil fyzikálního korespondenčního semináře a Turnaje mladých fyziků, což jsou celoroční soutěže. K tomu jsem chodil na stáž do Fyzikálního ústavu AV ČR a ke svému lektorovi informatiky na ČVUT. Účastnil jsem se několika týdenních soustředění, letních škol a zahraničních programů, ze kterých bych jmenoval CTY Summer program a Letní akademii Discover.

Zapojil jsem se i do MOOC kurzů na téma udržitelný rozvoj, veřejné vyjadřování a psychologie. Chodil jsem na semináře programování od Microsoftu a investování od Fio banky.

Jak vidíte, možností mimoškolního vzdělávání je opravdu hodně! Podívejte se na náš web a na web mimoskolu.cz.

Měl jste velkou absenci. Jak vám to prošlo?
Nechodil jsem zhruba na ⅓ hodin, s individuálním plánem je to zcela legální.

tomas-zahradnik-3

Tým ProStředoškoláky.cz – Michal Novák, Marie Kubátová, Robin Ibl, Jan Adamov, Tomáš Zahradník, Filip Ibl / Zdroj fotky: Archiv Tomáše Zahradníka

Legalita je jedna věc, druhá věc jsou učitelé. Nedívali se na to trochu negativně?
Nikdo mi klacky pod nohy neházel, ba naopak. Za to jsem jim vděčný.

Jak se na vás dívali vaši spolužáci? Nebyl jste ten, kdo má něco extra? Víme, jaký třídní kolektiv dokáže být…
Byl jsem ten, kdo má něco extra. Oni mě viděli, jak nechodím na hodiny, které je nudí. Naštěstí jsem měl skvělé spolužáky a zůstalo to u ironických vtipů.

Dostane individuální plán každý student? Já po pravdě myslel, že je to jen pro ty, co mají nějaké zdravotní potíže nebo jiný vážný důvod…
Individuální plán je možný nejen při zdravotních potížích. Podle legislativy můžete ředitele přesvědčit, že jste mimořádně nadaný a máte chuť svůj talent rozvíjet mimo školu. V praxi postačí, když si sepíšete vzdělávací činnosti, kterých byste se během roku chtěli účastnit, a přijdete do ředitelny s tím, že na ně bohužel nemáte čas a potřebujete uvolnění z hodin. K tomu slíbíte, že budete pravidelně chodit na testy a zkoušení a váš prospěch se drasticky nezhorší. Pokud zapůsobíte důvěryhodně, ředitel vás snad rád podpoří.

Zkoušky jste ale musel složit stejné jako ostatní, že? Takže jste se vše musel naučit i tak. Jak jste to stíhal?
Ano, psal jsem stejné testy, docházel jsem na ústní zkoušení, dělal jsem domácí úkoly.

Stíhal jsem to, neboť mi stačilo se látku naučit doma, nemusel jsem sedět ve škole a psát si zápisky. To je základní věc – při hodině jsem se nic nenaučil, pouze psal zápisky nebo koukal z okna. Ve třídě, kde je třicet žáků a učitel vykládá jeden výklad pro všechny, se většinou nelze učit a něco pochopit. Učit se musíte až doma, někteří využijí doučování.

A to je jeden z důvodů, proč žáky škola nebaví. Potřebují lepší důvod chodit do školy než psát zápisky o nesmyslných věcech. Jedním z řešení je tzv. „obrácená škola“, nejlepším příkladem je Khan Academy. Výklad si žáci poslouchají doma na videích, ve škole se poznatky snaží aplikovat, cvičit. Další možností je koncept školy zaměřený na sebeřízené vzdělávání, ve kterém žáci mají čas a prostor rozvíjet své zájmy.

Trochu mě děsí představa, kdy by tohle udělali všichni studenti. Bojím se, že by školství přestalo fungovat. Co myslíte vy?
Všichni to naráz samozřejmě neudělají. Stačí, když na škole bude pár žáků s individuálem. Postupně to začne zajímat i další spolužáky. Příští rok už jich bude třeba dvacet. Za pět let bude mít ředitel na stole žádost od třetiny školy. V tu chvíli učitelé a úředníci zapřemýšlí, proč se žákům do školy nechce.

Dnes propagujete alternativní metody vzdělávání. Proč jsou pro nás lepší než ty standardní?
Dám vám příklad. Ve škole do vás nalejou teorii mezinárodních vztahů. Proč se ale mezinárodní vztahy nenaučit přímo v praxi na Pražském studentském summitu, kde zastupujete svůj stát a snažíte se pro něj vyjednat co nejlepší podmínky?

Nabídka neformálního vzdělávání je oborově i metodicky různorodější než nabídka školy. Je kvalitnější, protože ji dělají nadšenci. Žák si může osahat oblasti, na které ve škole nenarazí. Co si vybere, je čistě jen na něm. Neformální vzdělávání také umožňuje navázání vztahů s lidmi se stejnými zájmy napříč celou zemí i světem.

svet-vzdelavani

Zdroj fotky: Archiv Tomáše Zahradníka

A nejsou tyto alternativní metody cenově náročné? Každý student si nemůže dovolit platit kurzy, školení, summity a další…
Velké množství aktivit je zdarma, některé jsou mírně zpoplatněné, ale žák může požádat školu o proplacení (bude školu reprezentovat). Na dražší zahraniční programy mohou žáci získat plná stipendia. Každý žák se může vzdělávat mimo školu i s velmi nízkými náklady.

Lze to vše uplatnit pro všechny obory? Jakmile někde vznikne diskuze o důležitosti např. vysokých škol, okamžitě někdo prohlásí, že doktor vysokou mít musí. Jak je to v podobných oborech s alternativními metodami?
Ano, je spousta aktivit na všechny předměty základní a středoškolské úrovně. Vysoké školy jsou hodně specializované a například doktoři potřebují přípravu, kterou neformální vzdělávání neposkytuje. U většiny vysokoškolských oborů je však neformální vzdělávání výborným doplňkem.

Máte za sebou střední školu. Chystáte se na vysokou?
Ano, nastupuji na pražský matfyz, obor informatiky.

Co od ní očekáváte a jak k ní hodláte přistupovat?
Těším se, matematika a informatika mi dávají smysl, mám motivaci se je učit!

Vedle toho dnes budujete projekt ProStředoškoláky.cz. Co vše na něm studentům nabízíte?
Ukazujeme jim mimoškolní příležitosti, kterých se mohou zúčastnit. Zároveň pro ně pořádáme debaty, semináře a vzdělávací akce. Na rok 2015 plánujeme rozšířit naši činnost a nabízíme středoškolákům pár míst v týmu!

tomas-zahradnik-1

Zdroj fotky: Archiv Tomáše Zahradníka

S kým už v jeho rámci spolupracujete a kdo vás podporuje?
Karel Janeček (pozn. redaktora: rozhovor s Karlem Janečkem můžete číst zde) nám počáteční investicí pomohl organizaci rozjet. Neustále však hledáme další dárce, pomůže nám každý tisíc. Ondřej Šteffl a jeho firma SCIO nám velmi pomáhají, velké poděkování patří i organizaci EDUin. Snažíme se co nejvíce spolupracovat se soukromým sektorem, který byl doposud ke středoškolákům, a především gymnazistům, velice chladný. Nedávno jsme například pořádali kariérní seminář v Nestlé Česko a ukázali jsme, že to jde!

Jak se chystáte projekt dále rozvíjet?
2. 9. v Brně pořádáme seminář o studiu v zahraničí. Dále připravujeme naši doposud největší vzdělávací akci – Říjnovou Akademii. Cílem je žákům ukázat, jak se mohou vzdělávat mimo školu, a ukázat jim oblasti, o kterých se ve škole nedozvědí – investování, etiketa, rétorika a umění. Kurzy povedou špičkoví odborníci, registrace začne v půli září. Kapacita je limitována, tak si to nenechte ujít!

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 1

  1. ja

    -

    Forbidden

    You don’t have permission to access /domains/prostredoskolaky.cz/ on this server.

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Křišťálová Lupa 2017

Skrýt reklamu