Jak přistupujete sami k sobě?

Když jsem poprvé slyšel slovo „sebeláska“, sám sebe jsem se ptal, co je to za blbost.

Trvalo mi ještě nějakou dobu, než jsem jeho skutečný význam pochopil a než mi došlo, že se za ním skrývá něco zatraceně důležitého.

Za můj život jsem měl možnost poznat už spoustu lidí. I díky práci to byli lidé na vrcholu společenského žebříčku. Úspěšní byznysmeni, politici, influenceři, novináři a mnoho dalších.

Stejně tak jsem měl ale možnost nahlédnout i jinam. Třeba do světa neziskových organizací, kde se to penězi a úspěchem zrovna nehemží a kde není těžké narazit na chudobu, nemoci, smrt a naprostou bezmoc a nepřízeň osudu.

Inzerce

Ať už jsem ale poznal kohokoli, společenské postavení nikdy nebylo primárním zdrojem jeho štěstí. Zažil jsem boháče sužované arogancí, závistí, strachem a nikdy nekončící touhou po něčem dalším. Zažil jsem celebrity závislé na egu a uznání ostatních. Zažil jsem lidi v luxusních autech, velkých domech a drahém oblečení, kteří v jádru nebyli šťastní a vyrovnaní. Mnozí to přiznali i v mých rozhovorech.

A vedle toho jsem zažil i lidi, kteří sice neměli tak drahé auto, ale zato měli víc přátel. Nebo lidi, co nebydleli v tak luxusním baráku, ale zase se měli víc času na své milované v něm. Lidi, které možná nikdo neznal a kteří nebyli v ničem výjimeční, ale kteří dokázali být skutečnou hodnotou pro své okolí, a to nejen z hlediska peněz.

Jak k sobě přistupujete?

Majetek za to nemůže. Stejně tak sláva a jakýkoliv jiný symbol úspěchu.

Můžete mít lukrativní práci, vydělávat spoustu peněz a rozdávat rozhovory do médií, a můžete u toho žít šťastný a vyrovnaný život. Můžete to stejně jako ti, co toho zdaleka nedokázali tolik a co jsem měl možnost poznat osobně.

Může za to spíš něco jiného. A to mě přivádí zpět k sebelásce.

Ať už jste na tom v životě jakkoliv, nezáleží jen na tom, jak přistupujete k práci, penězům a dalším lidem. Důležité je i to, jaký vztah máte sami k sobě a jak sami se sebou zacházíte. Protože to ve skutečnosti tvoří největší rozdíl mezi lidmi bez ohledu na jejich profesní a další výsledky.

O čem je sebeláska?

Často máme potřebu věci popisovat jednoduše. I já jsem pro sebelásku hledal krátkou formulaci, která by přesně vystihla její podstatu. Nedokázal jsem to, ale umím už přesně říct, co se za sebeláskou skrývá.

Sebeláska je o svobodě být sám sebou bez ohledu na to, jak zareaguje okolí a koho tím ztratíme.

Sebeláska je o upřednostnění svých vlastních potřeb před potřebami ostatních. Protože pokud to neuděláme, nebo o tom alespoň nebudeme mluvit, dostaneme se do začarovaného kruhu, ze kterého se těžko dostává zpět na rovinu.

Sebeláska je o odvaze mluvit o našich pocitech a sdílet je s ostatními ne s výčitkami, ale s nadšení pro změnu a vzájemné pochopení.

Sebeláska je o schopnosti odpouštět. Sobě i ostatním. V ničem nám neprospívá to v sobě držet.

Sebeláska je pochopení ega a jeho vlivu na náš život. A rozhodnutí se, kolik z našeho života mu chceme dát.

Sebeláska je o schopnosti výběru problémů, které budeme řešit a které necháme osudu. Protože chtít kontrolu nad vším může být horší, než nemít kontrolu nad ničím.

Sebeláska je o tichu. Tichu, ve kterém nepípají notifikace, nehrají videa, neobjevují se statusy a kde si dovolíme být sami a dáme průchod našim vnitřním pocitům.

Sebeláska je o výběru těch správných lidí, webů, stránek a dalších zdrojů, kterým chceme dovolit ovlivňovat náš život, a omezení či zablokování těch, kterým nechceme.

Sebeláska je o tom, kým a čím se obklopíme. Koho a co si vybereme a jak se k tomu budeme chovat.

Sebeláska je o pečování o sebe. Dopřát si dostatek odpočinku, zajít si na masáž, dát si dort za odměnu nebo udělat cokoliv, čím odměníme sami sebe.

Sebeláska je o prioritách. O naší schopnosti skutečně pochopit, co je pro nás to nejdůležitější a čím nebo s kým chceme trávit náš čas. A na úkor čeho.

Sebeláska je o dovolení si utratit peníze za drahé věci, které nás mohou posunout směrem, kterým se chceme rozvíjet, stejně jako je utratit za blbosti, které nám prostě jenom udělají radost.

Sebeláska je i o uvědomění, za čím má smysl se hnát a co nepotřebujeme. Je o zvědomování si, co nám slouží a co už ne.

Sebeláska je o naslouchání našemu tělu. Protože to, jak se skutečně cítíme, je největším odrazem naší schopnosti žít vědomě a naplno.

Sebeláska je o přiznání si našich slabostí i naší temnoty. Protože jsou naší součástí. To jsme my. A nejde se schovat před tím, co je uvnitř nás.

Sebeláska je o ochotě nechat si pomoct. Máloco nám dokáže ulevit jako to, když nám někdo pomůže s našimi problémy a když na ně nejsme sami.

Sebeláska je o víře, že věci mají smysl, i když to tak nevypadá, a že všechno dobře dopadne, protože máme na tomhle světě své místo a je jen otázkou času, než za námi přijde.

Sebeláska je o říkání NE. Všemu, co nám neslouží, co nás stresuje, co si nezasloužíme, co nás trápí a co můžeme nechat jít.

Ze všeho nejvíc je pro mě sebeláska o zastavení se. O té chvíli, kdy přestaneme cokoliv dělat a přemýšlet a kdy se vědomě a svobodně rozhodneme, co je skutečně důležité a na čem tolik nezáleží.

A je o tom, zda se dokážeme usmát do zrcadla. Protože – ať už provedl cokoliv – stojí tam ten nejlepší člověk na světě, co má moc nad svým životem a může věci měnit.

Můžeš to i ty

Sebelásku v sobě může rozvíjet úplně každý. Je to jeden ze základních psychoterapeutických cílů. Ať už máte v životě vše, co chcete, nebo vám něco chybí; ať už jste zkušení matadoři, nebo jste teprve na začátku své kariéry; ať už jste mladí, staří, zdraví, nemocní, ve vztahu, sami, s dluhy i bez dluhů…

Zkrátka, ať jste kdokoliv a kdekoliv…

I vy můžete udělat něco pro to, abyste se měli víc rádi.

A jakmile se začnete mít víc rádi, věřte mi, že vás začne mít víc rád i život.

Přeji vám v roce 2022 spoustu úspěchů, pevné zdraví, hluboké vztahy a především…

Dostatek sebelásky.