Paul Getty s platem dělníka našel ropu a zbohatl díky výsměchu a nadávkám

Obchod s ropou je velice výnosný byznys. Toto tvrzení by určitě potvrdil i Paul Getty, v minulém století jeden z nejbohatších mužů naší planety. Však také jeho recept na bohatství se skládá ze tří bodů – vstávej časně ráno, pilně pracuj a najdi ropu.

Kouzlo černého zlata

Paul Getty se narodil v roce 1892 v rodině irských přistěhovalců. Jejich rodina byla sice chudá, ale otec se nechal nakazit naftařskou horečkou a zakoupil tisíci akrový pozemek. Zde nechal provést celkem čtyřicet tři vrtů, ze kterých bylo čtyřicet dva produktivních. Finanční situace rodiny Gettyových se rázem obrátila a stala se tak jednou z nejbohatších rodin v Americe.

Mladý Paul na těchto naftových polích pomáhal jako dělník, otec mu kvůli výchovným účelům dokonce zajistil, aby dostával stejnou mzdu jako dělníci. Otec ho později zaměstnal jako prospektora, což znamenalo, že vyhledával jiné pozemky, na kterých by mohli těžit ropu. I když výsledky ze začátku nepřicházely, Paul se nechtěl vzdát.

Nakonec narazil na jeden pozemek, který by mohl být vhodný, ale problém byl v tom, že okolo něj kroužili jiní zájemci. Nakonec se rozhodnul použít lest, kdy se domluvil s jedním známým, vicepresidentem místní banky, aby se také účastnil dražby o onen pozemek. Ostatní kupci si tak mysleli, že zastupuje velkou naftařskou společnost a dražby se vůbec neúčastnili. Paul tak získal pozemek za pouhých pět set dolarů, i když mohl stát klidně patnáct tisíc. Na tom území se skutečně ropa našla a Paul naprosto podlehl kouzlu černého zlata. Pilně pracoval, někdy i sedmdesát dva hodin bez přestávky. Není proto divu, že svůj první milion dolarů vydělal, když mu bylo pouhých dvacet tři let.

Inzerce

Paul se ale rozhodl odejít o rok později na odpočinek. Byl už milionářem, tak se rozhodl pro život v luxusu. Koncem roku 1918 si ovšem uvědomil, že mu tento zahálčivý život nic nepřináší, proto se znovu pustil do práce. Podnikal jednak s otcem, jednak na vlastní pěst. Vždy ale prováděl osobní dohled nad vrtařskými pracemi.

Jeho otec zemřel v dubnu 1930. Paul po něm převzal místo ředitele v jeho společnosti a nadále expandoval. Postupně se začal zajímat i o ropu na Středním Východě. V padesátých letech produkoval ročně přes šestnáct miliónů barelů a byl označován jako nejbohatší muž na světě. Paul Getty zemřel na selhání srdce v roce 1976.

Proti proudu

Paul Getty se musel často potýkat s neúspěchem při nalézání nových ropných ložisek. Sám o tom říkával: „Nenávist k nezdaru byla vždy součástí mé povahy a domnívám se, že byla v mém životě jednou z podstatných motivací. Nemiluji úspěch pro úspěch. Ale když jsem se jednou dal do nějakého podnikání, žene mě mocná vnitřní síla a já jednám v souladu s ní až do úspěšného konce. Ve většině činností jsem častěji uspěl, než neuspěl. Když má snaha skončila porážkou, dělal jsem všechno možné, abych chyby neopakoval.“

Jeho práce ho úplně nadchla, proto studoval a ověřoval všechny nové poznatky. „Osvoj si solidní znalosti ze svého oboru a směřujte myšlenky a duševní energii k dosažení vytčeného cíle,“ řekl.

Jeho další tvrzení znělo takto: „Na peníze se musíte dívat jen jako na prostředek, který vás dovede k cíli.“

Když přišla ropná krize, spousta lidí mu radila, ať podnik prodá nebo ať se uskrovní. Paul je neposlouchal, firmu rozšiřoval a expandoval. K tomu se vyjádřil: „Každý obchodník jdoucí proti obecně rozšířenému názoru musí očekávat maření plánů, výsměch a nadávky. Právě z toho jsem zbohatnul.“