Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Jiří Kolařík: Barcampem jsem chtěl ukázat, že v Plzni jsou osobnosti, které mají co říci ostatním

jiri-kolarik-velkyV pondělí bude Jirkovi Kolaříkovi 28 let. Své dětství prožil v Horažďovicích, dnes bydlí v Plzni a pracuje pro Socialbakers jako produktový manažer. O kom se to vlastně bavíme? Jirka je hlavním organizátorem nedávného Plzeňského Barcampu a mně odpověděl na několik otázek o tom, jak se taková akce organizuje, co vše to obnáší a co si z toho odnesl.

Koldo, pokud se nepletu, byl jsi to právě ty, kdo přišel s myšlenkou zorganizování Plzeňského Barcampu. Je to tak? Co tě k tomu přivedlo? Proč jsi do toho šel?
Máš pravdu, byl to můj nápad. Jezdím na barcampy už několik let, vlastně od prvního Vsetínského, a líbí se mi zejména ta atmosféra a lidi, se kterými se tam setkávám. Vždy jsem se vracel plný energie, odhodlání, ale i s novými kontakty. Barcampy se běžně konají na Vsetíně, v Brně, v Ostravě, nejblíže v Praze, ale ne v Plzni.

Chtěl jsem ukázat, že v Plzni jsou osobnosti, které mají co říci ostatním, a ideálně nastartovat komunitu lidí s podobnými zájmy.

Organizovat takovou akci je určitě hodně těžké. Neměl jsi obavy z toho, že by to taky nemuselo vyjít a celé by to byl jeden velký propadák?
Největší strach jsem měl z toho, že nikdo nepřijde (smích). Uspořádat v Plzni barcamp jsem chtěl už před rokem, ale asi právě strach z neznámého a případného neúspěchu mi v tom bránil. Letos v lednu jsem si ale řekl, že se do toho pustit chci. A něco mi říkalo, že to prostě klapne… Obavy jsem samozřejmě měl stále, ale představa úspěšného barcampu mě prostě hnala kupředu!

Kdo vše se na organizaci podílel?
Hlavními organizátory jsme spolu s Deniskou a Verunkou byli tři. Holky odvedly hrozně moc skvělé práce a myslím, že právě ony mají na vlastní organizaci větší zásluhu než já. Patří jim velké díky!

Kromě nás se příprav účastnilo dalších 12 lidí, kteří psali texty, kreslili grafiku, připravovali webové stránky, pomáhali s komunikací…

Během vlastní akce nám pak pomohlo dalších skoro 20 lidí, kteří připravovali občerstvení, pomáhali s registrací, měli na starosti přednáškové místnosti a vůbec: pomáhali s tím, co bylo potřeba.

A jak dlouho přípravy trvaly?
Rozhodnutí udělat Plzeňský Barcamp padlo v polovině ledna a první termín, který jsme si dali, byl Vsetínský Barcamp ve Zlíně. Tam jsme si řekli, že oznámíme termín a místo, případně domluvíme speakery. Měli jsme tedy necelý měsíc připravit webovky a domluvit ony klíčové věci: prostory a termín. Byl to sakra šibeniční termín! Kdybychom to bývali nestihli, Plzeňský Barcamp by se pravděpodobně nekonal.

Když o tom teď přemýšlím, byl to asi právě termín, který nás hodně motivoval… A stihli jsme to: celé tři dny před naším deadlinem, vsetínským barcampem ve Zlíně, padlo finální potvrzení prostor a stanovilo se datum.

Pak jsme měli cirka dva měsíce na dotažení dalších věcí. Registrace, přednášky, jídlo, zázemí, sponzoři, technika, …

plzensky-barcamp-3

Tři hlavní organizátoři – Verča Grékojc, Jiří „Kolda“ Kolařík a Denisa „Endis“ Wágnerojc /  Zdroj fotografie: partyplzen.cz, autor Míra Volf

Všichni organizátoři pracují pro Socialbakers? Podpořila vás tato firma nějak?
Zhruba tři čtvrtiny nás bylo opravdu ze Socialbakers. Nebyl to ale původní záměr. Vyšlo to tak asi proto, že se známe, jsme přátelé i mimo firmu a společný projekt se nám líbil…

Firma Socialbakers nás jako jeden z hlavních partnerů podpořila finančně, a sice zajistila afterpárty. Kromě toho jsme třebas mohli používat firemní zasedačky po práci atp.

Nicméně organizátory jsme byli pořád my tři na naše vlastní trika.

Jak to vůbec bylo? Člověk si to může představit tak, že jsi zašel za Honzou Řežábem a řekl mu, že v Plzni chceš udělat pořádný mejdan. Bylo to tak?
Podporu vedení jsme obecně měli, konkrétně Jirky a Martina. Honzu jsem poptal ohledně přednášky, což mu ale bohužel nevyšlo kvůli jeho neskutečně nabitému kalendáři. Věřím, že jeho přednáška by byla více než zajímavá a snad to klapne příště.

Volná místa byla velmi rychle zabrána, ale neobával ses toho, že nebude dostatek kvalitních přednášek? Popravdě jsem na toto téma slyšel kritiku…
Otevřeli jsme registraci pro 250 osobností, kdy kapacita byla vyčerpána za 26 hodin.

Tohle byl jeden z těch momentů, kdy ti to všechno dává smysl a energii v tom pokračovat. Neskutečně nás to potěšilo a takový zájem jsme vůbec nečekali.

Následovala možnost vypsat a následně hlasovat pro přednášky: to je jeden ze základních znaků barcampu, a sice že každý návštěvník může přednášet a zvolit si, co chce slyšet. Měli jsme v záloze celou řadu známých jmen, která mi přislíbila přednášku, pokud by bylo potřeba. Sami návštěvníci si ale vypsali dostatek témat a to bylo přesně to, co jsme si přáli…

O tom, jaká témata jsme slyšeli, si rozhodli právě sami účastníci: To je vždy trochu riziko, ale to k barcampu patří.

Takže v případě, kdy by se nepřihlásilo moc lidí, tak bys je přivedl sám?
Přesně tak. Pokud by nebylo dost přednášejících, napsal bych pár mailů a poprosil o přednášku. Měl jsem dost příslibů, takže věřím, že by to klaplo…

plzensky-barcamp-2

Zdroj fotografie: partyplzen.cz, autor Míra Volf

Jak moc podle tebe na lidi působí to, kdo přednáší, při rozhodování, zda na barcamp pojedou?
Pro hodně lidí je stále největším tahákem to, kdo přednáší. Ale sám jezdím i na akce, kde přednášející není (možná pro mne) to hlavní. Je to často o setkání s kolegy, známými a lidmi z branže. O diskusi, navázání kontaktů a probrání společných témat. Myslím, že je to právě o setkávání a sdílení…

Není v tomto barcamp trochu ošidný? Tedy, že se návštěvníci dozvědí jména přednášejících až poté, co se přihlásí? Nestane se pak, že z těch registrovaných návštěvníků se část nedostaví?
Ošidný určitě je. A i proto ho mám rád (smích).

Pokud se někdo nedostaví, nemyslím, že je to většinou z tohoto důvodu. Jedná se o mnohem prozaičtější důvody: zapomenou na to anebo se jim prostě nechce (je to zadarmo, takže zrušení tolik netíží). V našem případě dorazilo cca 85 % přihlášených účastníků, což považuji za velmi dobrou účast.

Kdo by podle tebe měl na barcampu přednášet? Měli by to být profesionálové, nebo spíše amatéři?
Na tuhle otázku mám jednoznačnou odpověď – všichni! Je fajn, když promluví někdo, koho lidé znají a je ve svém oboru jedničkou. Stává se také trochu „lákadlem“, proč na barcamp přijít.

Ale je báječné, když promluví někdo, kdo není mediálně známý, a má co říci ostatním. Jednak je to způsob, jak najít zajímavé lidi, jednak se mohou nezkušení naučit přednášet, zbavit se trémy i začít si více věřit. Zářným příkladem je třebas @sibiranka, která barcampem začínala a krásně se vypracovala.

Ve své původní podstatě by měl být barcamp mnohem více punkový. Lidé by se měli setkat, program by měl vzniknout až na místě, pokud možno všichni by měli být aktivními a zapojit se do diskuse. Jaké si to udělají, takové to mají. Formát barcampů, které jsou v ČR, je mnohem více konferenční.

plzensky-barcamp-1

Zdroj fotografie: partyplzen.cz, autor Míra Volf

Myslíš si, že velká jména v tomto směru táhnou? Přeci jen se v Plzni podobných akcí moc neorganizuje, a proto mohou tamní lidé přijít klidně jen kvůli jednomu člověku…
Tak určitě. Byla to i naše pojistka: kdyby nemělo být dost přihlášených lidí nebo dost přednášejících z řad účastníků, sáhli bychom po „zvučných jménech“. To však nebylo potřeba.

Z koho si měl největší radost? Který přednášející tě nejvíce potěšil?
Popravdě jsem jako organizátor moc přednášek neviděl. Asi největší radost jsem měl z těch, kteří běžně nevystupují, ale odhodlali se a přednášeli.

Vážně velkou radost jsem měl během zahájení v okamžiku, kdy se na můj dotaz „Kdo z vás je z Plzně a okolí?“ přihlásilo skoro 80 % sálu. To bylo něco, co jsme chtěli: plzeňskou komunitu.

Vše se pořádalo ve skvělých prostorech. Jak jste je vybírali a platili jste je?
Prostory Věděckotechnického parku v Plzni byly perfektní. A nejen prostory: s Honzou Černým se naprosto báječně jednalo, pomáhal nám, dostali jsme i další zázemí, jako například místní copycentrum.

Za získání prostorů vděčíme Denisce, která je domluvila spolu s Terkou Halgašovou z BICu (Podnikatelské a inovační centrum v Plzni).

Prostory jsme získali zdarma jako partnerský dar. Moc děkujeme!

Co vše bylo zapotřebí zařídit? Můžeš to nějak shrnout?
Uf, to by byl dlouhý seznam… Těch věcí bylo vážně spousta a běžně tě ani nenapadne, co všechno vůbec může být zapotřebí. Zkusím to shrnout do pár základních oblastí:

Vize: jak vlastně barcamp chceme postavit, co tam bude a co tam nebude, jaký budeme mít doprovodný program, …

Prostory a organizace: domluvit místo, uspořádání stolů a židlí, navigaci pro návštěvníky, parkování, doprava na místo, …

Partneři: domluvit spolupráci, vyřídit případné smlouvy a peníze, zajistit jim příslušnou propagaci, domluvit ubytování, dopravu (taxislužbu), …

Jídlo a pití: vymyslet, nakoupit, připravit, zajistit partnery, kteří na místě prodávali, …

Komunikace: reagovat na sociálních sítích, odpovídat na maily, psát všem řečníkům, posílat newsletter návštěvníkům, připravovat obsah na webovky, … Drtivou většinu komunikace měla u nás na starost Verča a zhostila se toho na výbornou: bylo vidět, že tohle je prostě její parketa (smích).

Časování a koordinace: všechno musí klapnout, navazovat na sebe, někdy jsou dané termíny. Je potřeba zkoordinovat: všechno a všechny (smích).

plzensky-barcamp-4

Zdroj fotografie: partyplzen.cz, autor Míra Volf

Co z toho byl největší vopruz?
Asi paradoxní věc a možná se mi teď budeš smát. Ale byla to shoda mezi námi organizátory (smích).

Všichni tři jsme produkťáci, máme bohaté zkušenosti s organizováním, máme vlastní týmy a děláme věci po svém. A hlavně, jsme perfekcionisti. A právě proto, že jsme měli stejný zájem – udělat barcamp co možná nejlepší, byl občas boj se shodnout. Ale zvládli jsme to, i nadále spolu mluvíme a těšíme se na další ročník…

Holky byly ale úžasné a nakonec, často měly pravdu. To ale moje mužské ego nerado přiznává… Jsem za tuhle spolupráci nesmírně vděčný.

Takže pro tebe celá spolupráce byla namáhavá i po, řekněme, osobnostní stránce?
Ne, to si nemyslím…

Neměl jsi na začátku obavy, že by to mezi vámi mohlo vyvolat spory, které by se už nedaly vrátit a narušily vaše přátelství?
Ne, na začátku vůbec ne (smích). Obecně, kdykoliv se s někým do něčeho pouštíš, vždycky je riziko, že se nepohodnete. Říká se, že nejhorší je rozjet podnikání s přáteli. Mám vlastní zkušenost, kdy nám to dopadlo dobře a dodnes spolu jezdíme na dovolené (smích). Nicméně to obrovské riziko jsem si uvědomoval…

Můžeš nám přiblížit, kolik taková akce vůbec stojí? Jak velký je zapotřebí budget?
Konkrétně tenhle barcamp stál necelých 100 tisíc korun, kdy největší položku tvořilo jídlo, pití a s tím spojené záležitosti.

Tady bych ale rád podotkl, že je to o tom, jak si to nastavíš. Nemusíš kupovat jídlo, ale stačí třebas jen doporučit restauraci. Nemusíš platit afterpárty. Nebo naopak, když máš dost peněz, můžeš třebas objednat trička všem zúčastněným nebo i autobusový svoz na afterpárty: to se povedlo klukům z Ostravy.

Do nákladů není započten čas nikoho z organizátorů ani pomocníků: všichni jsme pracovali z přesvědčení a pro dobrou věc.

Z čeho jste to financovali? Kdo vám přispěl a jak jste sponzory sháněli?
Odpovědí jsou partneři a sponzoři. Celá akce je nezisková a účastníci neplatí vstup. Pokud se ti povede sehnat partnera, můžeš získat buďto peníze (nákup jídla), slevu na jeho produkty (tisk materiálů), nebo nějakou formu spolupráce (stánek s kávou).

A něco málo jsme zaplatili ze svého.

Hledání partnerů a domlouvání podmínek měla na starost Deniska. Většinu partnerů jsme vzali z našich kontaktů. Anebo kontaktů našich kontaktů.

Musela to pro vás být obrovská zkušenost. Co jste se naučili? A je něco, co příště uděláte jinak?
To byla. Každý jsme si z toho odnesli asi něco jiného. Nejdůležitější je asi to, že když máš odhodlání a chuť, můžeš dokázat cokoliv.

Příště se zlepšíme, máme feedback a některé věci uděláme jinak. Ale v zásadě náš první ročník proběhl velmi dobře a jsme s výsledkem spokojeni. Neplánujeme tedy zcela zásadní změny. Určitě plánujeme vylepšení, něco navíc.

Jaký feedback jste si odnesli? Co budete zlepšovat?
Celkově byl feedback veskrze kladný. Chváleni jsme byli zejména za celkovou organizaci, dobrou komunikaci a za dostatek (možná až přebytek) jídla i pití.

Letos chyběl například videozáznam přednášek, který pro nás byl bohužel finančně neúnosný, anebo trička na památku pro návštěvníky. Nebyla možnost připojit se k internetu pomocí wifi.

A co plánujeme navíc, to si zatím necháme pro sebe (smích).

Chystáte i příští ročník? Uděláte z toho tradici?
Už jsem to tady nakousl: ano, chtěli bychom z toho udělat tradici. Asi jednou za rok, jako to mají ostatní barcampy.

Akce už jednou proběhla a měla kladné ohlasy, máme reference. Věříme, že to je dobrá výchozí pozice pro další jednání: chtěli bychom sehnat více sponzorů a větší podporu.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 24 let. Hned po střední založil svoji první firmu. Tu v roce 2016 prodal. Od té doby se naplno věnuje Mladému podnikateli. Baví ho poslouchat lidské příběhy, inspirovat ostatní svými videorozhovory a pomáhat lidem v jejich osobním i podnikatelském rozvoji. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 3

  1. Jakub Bouček

    -

    Bugreport: Poslední fotka má špatný popisek.

    Odpovědět
  2. Toly

    -

    Zajimavy rozhovor, diky za nej! Osobne drzim palce s dalsimi rocniky! Snad se priste dostavim.

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář

Křišťálová Lupa 2017

Skrýt reklamu