Jaké příjmy a v jaké výši podléhají srážkám v oddlužení? 

Mohou být považovány bonusy vyplácené v rámci podpory OSVČ při současné situaci za mimořádný příjem?

Inzerce

Oddlužení je pro mnoho lidí řešením svých dluhů a neustále narůstajících exekucí. V případě vstupu do insolvenčního řízení je však důležité si uvědomit, že i v tomto případě budou vaše příjmy podléhat srážkám, které budou použity na poměrné uspokojení věřitelů. Způsob provádění srážek se však od exekucí liší. 

Srážky v oddlužení vs srážky v exekuci

Prvním rozdílem mezi těmito srážkami je skutečnost, že insolvenční správce nevydává žádné příkazy k blokacibankovních účtů nebo jiného majetku. Do insolvenčního řízení vstupujete dobrovolně a insolvenční správce provádí dohled nad plněním povinností, které dlužníkovi stanovil soud. Dalším rozdílem je, že insolvenční řízení se řídí jiným zákonem než exekuce nebo výkon rozhodnutí. Zatímco exekuci upravuje exekuční řád a podpůrně je se používá občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), insolvenční řízení upravuje insolvenční zákon, který umožňuje použití ustanovení OSŘ pro výkon rozhodnutí pouze přiměřeně, pokud na něj insolvenční zákon odkáže.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že při oddlužení se provádí srážky na tzv. přednostní pohledávky, oproti tomu exekuce či výkon rozhodnutí jsou ve většině případů pohledávkou nepřednostní. Na přednostní pohledávky se provádí srážka ve větším rozsahu (nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách).

Které příjmy tedy podléhají srážkám v oddlužení? 

Mezi takové příjmy patří zejména:

• mzda, 
• plat,
• odměna z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti,
• důchody (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí)
• a příjem ze samostatné činnosti.

Sirotčí důchod je ale považován za příjem pouze, pokud náleží přímo dlužníkovi. Pokud je sirotčí důchod dítěte posílán do rukou rodiče v oddlužení, není tento sirotčí důchod příjmem dlužníka a nepodléhá tedy srážkám. Dále jsou prováděny srážky z náhrady příjmů (nemocenské, ošetřovné), peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku apod.

Příjmy za samostatné činnosti

V případě příjmů ze samostatné činnosti je ale způsob splácení odlišný. OSVČ zpravidla nemá stabilní příjem a zároveň na podnikání vynakládá i určitou část příjmů. V případě, že je dlužník OSVČ, je mu stanovena nevratná záloha, která se vypočítá s ohledem na jeho příjmy a výdaje v předcházejícím roce. Následně každý rok předkládá přehled příjmů a výdajů, aby bylo možné spočítat, zda byla záloha dostatečná, nebo srážky mohly být vyšší. V takovém případě vzniká dlužníkovi nedoplatek, který je nutné uhradit.

Pozor! Je důležité neplést si přehled příjmů a výdajů s daňovým přiznáním, kdy si většina OSVČ uplatňuje tzv. paušální náklady, které však není možné podle zákona v rámci insolvence zohlednit.

Které příjmy srážkám nepodléhají?

Srážkám v oddlužení naopak nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení, na dítě apod. a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče (podpůrně § 317 odst. 2 občanského soudního řádu). Odměna pěstouna jako opakovaný příjem ale srážkám podléhá. Dále si také může dlužník zcela ponechat plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a náhrady z utrpěné majetkové či nemajetkové újmy (bolestné, pojistné za úraz apod.)

Daňový bonus, roční vyúčtování daně, odstupné

Většinu dlužníků však nejvíce zajímá, jak je přistupováno k daňovým bonusům, ročnímu vyúčtování daně či odstupnému.

Daňový bonus a roční vyúčtování daně spadá do kategorie tzv. mimořádného příjmu, které dlužník musí vydat v plné výši do insolvenčního řízení. Do této kategorie dále spadají:

• dary,
• příjmy z dědictví,
• a majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku při podání návrhu na povolení oddlužení.

V případě, že dlužník mimořádný příjem nevydá, vzniká mu dluh na oddlužení a je to také důvod ke zrušení oddlužení. Proto je důležité znát veškeré podmínky pro oddlužení.

K odstupnému je naopak přistupováno jako k náhradě mzdy. Dlužník se po výpovědi ve většině případů registruje na úřadu práce, ale v důsledku nároku na odstupné nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy dlužník dostane odstupné za 3 měsíce, není mu 3 měsíce vyplacená podpora v nezaměstnanosti. Za předpokladu, že by odstupné bylo mimořádným příjmem, dlužník by nedostával 3 měsíce vůbec žádný příjem. Odstupné je tedy rozpočítáno na jednotlivé měsíce a následně je provedena srážka jako v případě standardní mzdy. Pokud dlužník plynule přechází do jiného zaměstnání, tak je v daném měsíci sečten příjem z nového zaměstnání a odstupného a srážka je provedena ze součtu obou příjmů.

Výše prováděných srážek

Výše srážky se odvozuje od výše čistého příjmu a dalším faktorem je počet osob, které dlužník vyživuje. Za vyživovanou osobu je vždy považovaný manžel nebo registrovaný partner dlužníka a nezaopatřené děti, které s dlužníkem sdílí domácnost. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do 18 let (26 let v případě prezenčního studia), na které dlužník nehradí výživné, jelikož výživné je hrazeno z prováděných srážek. V případě, že nemá dlužník žádnou vyživovanou osobu, jsou srážky prováděny tak, aby mu zůstávala částka nejméně ve výši 6.608 Kč a nejvýše v částce 13.216 Kč, a to v závislosti na výši příjmu. S každou vyživovanou osobou se nezabavitelná částka zvyšuje přibližně o 1.500 Kč.

Srážky z příjmů v době koronavirové pandemie

Prezident dne 20. 4. 2020 podepsal schválený návrh zákona, který reaguje na aktuální situaci, přičemž upravuje zejména průběh exekucí a insolvencí. V případě exekucí nebude nově možné postihnout daňový bonus a odstupné, které podléhaly exekuci v plné výši.

Dále jsou také upravena pravidla pro exekuci movitého a nemovitého majetku dlužníků. V případě prováděných srážek v oddlužení se však změny neprojeví, jelikož daňový bonus je podle insolvenčního zákona mimořádným příjmem a tyto změny se týkají pouze občanského soudního řádu, který dopadá na exekuce.

K odstupnému je přistupováno jako ke standardnímu příjmu dlužníka a tedy ani v tomto případě nedojde k žádným změnám. Dlužníci tak jsou nadále povinni vydat daňový bonus, roční vyúčtování daně a srážku z odstupného za jednotlivé měsíce. Jedinou změnou tak zůstává, že pokud dlužník neuspokojí v důsledku koronavirové pandemie 30 %(případně 50 % při snížených splátkách), nedojde ke zrušení oddlužení, ale soud posoudí, zda jsou i přes tuto skutečnost splněny veškeré povinnosti a následně rozhodne o splnění oddlužení.

Kompenzační bonus pro OSVČ v oddlužení

Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, je zavedena tzv. pětadvacítka, což znamená, že OSVČ dostanou jednorázový daňový bonus v max. výši 25.000 Kč, a to ve formě denních dávek ve výši 500 Kč. V zákoně je také uvedeno, že tento jednorázový bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí, ovšem zákonodárci již zapomněli upřesnit, zda je tento příjem vyjmut také z mimořádných příjmů dle § 412 insolvenčního zákona.

Z podstaty celého návrhu se ale domnívám, že nebylo úmyslem zákonodárce, aby tato finanční pomoc nepodléhala pouze exekučním příkazům, ale rovněž srážkám v případě oddlužení. Dlužníci, jejichž plnění je na hranici 30 % nebo 50 % by měli zvážit, zda nevyužít alespoň část tohoto bonusu na mimořádnou splátku. Tím by podpořili případné rozhodnutí o splnění oddlužení projevením snahy o co nejvyšší uspokojení pohledávek.

Závěrem

Závěrem uvádím, že je vždy lepší, pokud si dlužník není jistý, zda se jedná o mimořádný příjem nebo příjem podléhající srážce, obrátit se na svého insolvenčního správce, který mu s jistotou sdělí, o jaký příjem se jedná. Předejdete tak případným nedoplatkům a s tím souvisejícím návrhům na zrušení oddlužení.

Mgr. Martina Nová, advokátní koncipient JUDr. Ing. Pavla Fabiana, advokáta a insolvenčního správce