Ekonomika z lásky: Crowdsourcujte svůj příjem!

Dokážete si představit, že by váš měsíční příjem sestával výhradně z příspěvků dobrovolných dárců? Asi vám to přijde spíš jako dost bláznivý nápad, nicméně pár lidí se již tímto způsobem nechává úspěšně živit. Podívejme se na výjimečnou a originální cestu, jak si vydělat na živobytí.

Inzerce

Na počátku celého nápadu byl Chad Whitacre – perspektivní mladý muž s lukrativním, stabilním zaměstnáním softwarového vývojáře u společnosti YouGov. Práce byla zajímavá a pracovní hodiny více než rozumné.

Nicméně i přesto Chad čelil existenciální krizi. Byl ztělesněným americkým snem – mladý bílý kluk ze střední vrstvy, který se uchytil ve skvělé práci a získal řadu privilegií. Vedl skvělý život, který ovšem nenáviděl.

V roce 2011 byl Chad Whitacker přizván do hnutí Occupy, které protestovalo proti ekonomické nespravedlnosti. Zájmy hnutí v Chadovi posílily pocit, že svět kolem není v pořádku. Jak sám říká, v jeho představách je svět místem, kde spolupracují sobě rovné bytosti – a to se příliš neslučuje s paradigmatem „od devíti do pěti“.

Jak se zrodil Gittip

Chad Whitacker proto, podobně jako mnoho jemu podobných předtím, opustil svou práci a založil Gittip – nástroj, který prostřednictvím crowdfundingu „vydělává“ na platy nezávislých pracovníků. Zdá se, že Gittip spadá do stejné kategorie crowdsourcingových společností, z nichž nejznámější je třeba Kickstarter nebo IndieGogo, ale jsou tu cítit jisté zásadní rozdíly.

Zaprvé, Gittip se snaží prostřednictvím patronů a jejich týdenních příspěvků vytvořit stálý, stabilní příjem pro vybrané jednotlivce. Na rozdíl od jiných crowdsourcingových společností, jimž jde o jednorázovou hurá akci za účelem podpory konkrétního projektu. Gittip navíc funguje za peníze, které sám vybere. Chad Whitacre a ostatní členové jeho týmu vydělají jen to, co jim přispějí samotní dárci. Jedná se o poněkud extrémní formu toho, co je v technickém sektoru známé jako „jedení vlastního psího žrádla“.

Gittip je zajímavým experimentem, který se snaží vytvořit finanční infrastrukturu pro lidi, kteří zkrátka „chtějí dělat to své“. Ačkoliv už z podstaty věci nejde o neziskovku, Chad Whitacre tvrdí, že zisk není hlavním cílem. Tím by měla být – jak jinak – služba světu. I proto Whitacre předem odmítá jakékoliv investory a zájemce o akcie.

Sluníčková utopie nebo funkční projekt?

Cynikové mezi námi si jistě pomyslí, že celý projekt je jen snílkovskou, neuskutečnitelnou utopií několika sluníčkových individuí. Ale podržte se, ono to nějak funguje. Od svého počátku v červnu 2012 již Gittip vybral a předal dále 188 000 dolarů a stránka exponenciálně roste. Plní tak vlastně jednu ze základních idejí Internetu – vznik místa, kde skvělé věci mohou být budovány pouze díky svobodné spolupráci dobrovolníků. Jinými slovy, naplňují se vize darové ekonomie – gift economy.

A kdo se na Gittipu realizuje? V současné době především muži-programátoři, kteří díky Gittipu získávají peníze na živobytí, zatímco se věnují tvorbě outsourcingových projektů. Najdete zde ale také mnoho lidí, kteří díky Gittipu mohli začít dělat nějakou společensky prospěšnou, ale velmi špatně finančně ohodnocenou činnost. Bez dobrovolných dárců, kteří takového člověka v jeho bohulibé práci podpoří, by takový jedinec jen těžko přežíval.

Gittip je zajímavý ještě z jednoho hlediska: vše, co dělá, je dokonale transparentní. Od účtů, které společnost platí, přes platy Chada Whitacra a jeho spolupracovníků až po všechna interview s novináři, která Chad dělá – vše je veřejné.

Jaký plat si zasloužíte?

Ostatně vyplácení zaměstnanců Gittipu je samo o sobě velmi kuriózní. Každý týden na hlavním účtu Gittipu přistane několik set dolarů, určených na jeho fungování. Pracovníci si pak sami zvolí, jakou částku si za svou práci zaslouží. Whitacre k tomu dodává, že se jedná o perfektní rovnováhu. Kdyby vývojář bral méně, než si myslí, že si zaslouží, cítil by vůči svým spolupracovníkům zášť. Když bude naopak zaplacen více, bude mít pocit viny. Určování svého platu podle vlastního úsilí oba protipóly vyrovnává.

Může něco takového vůbec fungovat? Chad Whitacre tvrdí, že je nyní mnohem šťastnější, než kdy předtím. „Společnosti nám dobře platí za naši svobodu,“ říká a dodává svou vizi ideální ekonomiky, která  je charakterizována spoluprací, důvěrou, optimismem, láskou a nadějí. Jak takového prostředí dosáhnout, sám neví.

Možná ale stačí ten pocit naplnění a štěstí – a to, že je přinejmenším schopen splácet hypotéku a živit ženu a čtyři děti.

Zdroj: http://www.salon.com/2013/10/25/crowdsource_your_salary_an_economy_built_on_love/