Co je to prokura? Jaká oprávnění má prokurista?

Prokura není u laické veřejnosti příliš známá, naopak v obchodních vztazích se jedná o běžný způsob zastoupení podnikatele upravený § 14  obchodního zákoníku. Zastoupit se formou prokury může jak podnikatel – fyzická osoba, tak právnická. Prokurou  zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž  dochází  při  provozu  podniku,  i  když  se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc.

Inzerce

Prokuristou může být pouze fyzická osoba. Není však vyloučeno, aby byla prokura udělena více osobám. Potom je k zastupování a podepisování  oprávněn  každý z prokuristů samostatně nebo souhlasným projevem vůle všech nebo alespoň dvou z nich.

Vznik  prokury

Prokura se uděluje nejčastěji písemně. Ústně může být udělena pouze v případě, že prokurista v rámci svého oprávnění nebude činit písemné právní úkony.

Udělení prokury je účinné až zápisem do obchodního rejstříku. Pokud byla prokura udělena více osobám, musí návrh na zápis obsahovat i určení, zda každý  prokurista  může  jednat  samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně.

Oprávnění prokuristy

Prokurista má široká oprávnění, může činit za podnikatele všechny právní úkony v souvislosti s provozem podniku. U písemných úkonů se prokurista podepisuje tak, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis.

Prokurista nemůže zcizovat nemovitosti ani je zatěžovat, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno. Podnikatel může omezit oprávnění prokuristy vnitřními pokyny. Takové omezení ovšem není účinné vůči třetím osobám. Pokud tedy prokurista překročí své zúžené oprávnění, zavazuje i tak jeho jednání podnikatele.

Po  smrti  podnikatele (pokud nestanovil, že prokura smrtí zaniká) může prokurista  činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen podat  neprodleně  návrh  na  zápis tohoto omezení soudu. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.