Studenti jsou levná pracovní síla, jak postupovat a nenapálit se?

V jednom ze článků jsme psali o zajímavých brigádách pro studenty. Rozepsali jsme několik možností, jak si jednoduše vydělat na internetu a nepotřebovat k tomu žádné větší znalosti. Získání takové brigády nemusí být těžké, ale všechno má svůj háček…

Inzerce

Studenti brigádníci jsou jako Ukrajinci na stavbě

Práce studentů je na internetu žádaná. Online podnikání je v mnoha ohledech velice oddělené od reálného světa. Platí v něm mnoho zcela jiných pravidel než tam venku. Při výběru brigády si vás zaměstnavatel pravděpodobně nevybere podle vzhledu, jako tomu může být v obchodě. Na internetu se mohou uplatnit zdravotně postižení lidé. Brigádníci mohou práci odvést, kdy chtějí, mohou psát článek v noci, pracovat na něm několik dní anebo ho šrotit v den odevzdání…

Rozdílů mezi offline a online brigádou je mnoho. Studenti jsou však žádaní všude. Proč si myslíte, že velké obchody raději zaměstnají desítky brigádníků, než aby musely platit stálé zaměstnance? Proč je na pokladnách v marketech tolik mladých lidí a nesedí tam žádná postarší paní?

Důvod je jednoduchý. Na studentech ušetří. V online světě je pro zaměstnavatele velice příjemným faktem i to, že studenti nedokáží ocenit svojí práci tak, jako zkušený člověk. Zeptejte se sami sebe, za kolik byste byli schopni napsat článek o libovolném tématu a délce na jednu A4. Kolik se za to platí? Dvacet korun? Stovka? Tisícovka? Na kolik si toho ceníte? Jaká je průměrná cena na trhu? Co máte odpovědět, když se vás zaměstnavatel na vaší cenu zeptá?

Studenti nedokáží odhadnout cenu a prodělávají

Samozřejmě neodpovíte nic. Většina studentů odpoví: „Já nevím, kolik se za to platí. Nemám v tom žádné zkušenosti. Kolik navrhujete?“ A i když je průměrná cena za jednu normostranu běžného textu kolem 100 Kč, zaměstnavatel může odpovědět něco ve smyslu: „Normálně mi moji redaktoři píší za pajdu za článek.“ Berte nebo nechte být.

Ocenit svojí práci je těžké, ale opravdu to nejde, když nemáte zkušenosti. Mně samotnému se to stalo před několika dny, kdy mě jeden člověk požádal o práci. Chtěl psát články, protože téma se mu líbilo a měl co říct. Byl by schopný napsat článek za zmrzlinu a vesele rozhlašoval, jak skvělou taxu jsem mu nabídl. A takových je víc. Je pak jen věcí zaměstnavatele, zdali vaší neznalosti využije nebo ne. Já jí nevyužil…

Udělejte si průzkum trhu, podívejte se na ostatní

Přitom stačí tak málo. Otevřít Google a chvíli hledat. I naprostý laik by měl umět hledat na internetu a umět si udělat rozhled.

Nejlepší, co můžete udělat, je hledat…

Vyhledat si ceny je jednoduché i proto, že pokud brigádu hledáte na inzertních serverech, zrovna ten vámi vybraný inzerát určitě nebude jediný. Můžete se podívat na ceny ostatních a následně vybrat tu nejlepší. Berte ale na vědomí i skutečnost, že pokud jste opravdový začátečník, nemůžete samozřejmě hned pobírat stejné peníze, jako zkušený redaktor. Rozhodují vaše znalosti, schopnosti, podaný výsledek…

Nebojte se říct svůj návrh

Mnoho studentů se bojí navrhnout vlastní cenu. Raději to nechají na zaměstnavateli. Ten si pak může říct, kolik chce. Vžijte se do jeho role. Jedná s cizím studentem hledajícím brigádu. Potřebuje co nejkvalitněji odvedenou práci za co nejmenší cenu, což je cíl každého. Nemusí se nervovat, protože na internetu je pisálků nespočet, a pokud to zrovna s tímhle nevyjde, určitě se ozve mnoho dalších…

A role studenta? Baví se s cizím člověkem, beztak milionářem. Nemá ani páru o tom, kolik si vlastně má říct. Netuší, jestli je to moc nebo málo. A tak něco tipne. Buďto dá cenu podhodnocenou, trefí tu správnou nebo dá moc velkou. Kolik z nich trefí tu správnou?

Stejně jako pisálků je na internetu hodně i práce. Pokud to s tímto zaměstnavatelem nevyjde, zkuste najít jiného. Zkuste nabídnout sami sebe a nehledat jen inzeráty. Napište vlastní. Nebojte se říct vlastní cenu, určitě si uděláte přehled a dozvíte se, kolik je průměrná cena a kolik byste mohli pobírat vy sami. A pokud ne, tak se zeptejte…