Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Petr Hložek: Jak předejít syndromu vyhoření?

I vás může práce srazit na kolena. Petr tím prošel třikrát. A nebyla to žádná sranda...

Pracujete hodně? Neustále myslíte na to, co ještě musíte udělat? Mozek se vám nechce zastavit a vy jste neustále v jednom kole? Pak si poslechněte příběh Petra, který třikrát vyhořel.

Dnešní rozhovor jsem se rozhodl natočit pro všechny moje diváky a posluchače, kteří se naplno věnují své práci, jsou zapáleni pro svou vizi a chtějí dosáhnout svých cílů. Při tom ale mohou zapomenout na sebe a na své zdraví.

Syndrom vyhoření může potkat každého z nás. Programátor Petr Hložek jej zažil dokonce třikrát. V době natáčení rozhovorů pobíral lékařem předepsané léky, měl za sebou podezření na infarkt a dny, kdy byl tak vyčerpaný, že je celé prospal. Přesto už je mu dnes lépe, opět pracuje a rozhodl se s vámi podělit o své zkušenosti.

Abych se ale s Petrem nebavil jen o nepříjemných věcech, ukážu vám jeho příběh i z jiné stránky. Podíváme se na zajímavou schopnost, kterou si osvojil a která mu pomáhá komunikovat s lidmi po celém světě. Věřím, že vás tento rozhovor mnohokrát překvapí.

Co se ve videu dozvíte?

  • Jak v praxi vypadá syndrom vyhoření?
  • Jak probíhal u Petra a kdy se poprvé dostal k lékaři?
  • Co jeho vyhoření zapříčinilo a proč za to z části nemohl?
  • Jaké symptomy syndrom vyhoření u Petra provázely?
  • Jaké varovné signály na sobě pozoroval?
  • Co udělat pro to, abyste se vy syndromu vyhoření vyhnuli?
  • Jaká největší ponaučení si Petr ze svého životního stylu a zdravotních problémů odnesl?
  • Jakou neobvyklou schopnost si Petr osvojil a jak komunikuje s lidmi po celém světě?

Rozhovor je varováním pro všechny, co se při práci přeceňují a neuvědomují si, že i oni potřebují odpočinek. Pokud tímto videem pomůžeme alespoň jednomu člověku syndromu vyhoření předejít, stálo za to jej natočit. Budete tím člověkem vy?

Hledáte programátora?

Ne vždy ke mně do studia přijde někdo, kdo je ochotný se takto veřejně otevřít a sdělit detaily ze svého soukromého života. Petr to udělal, a to zcela bez nároku na jakoukoliv odměnu, zadostiučinění či s jakýmikoliv vedlejšími úmysly. Navíc je to silný introvert a natáčení pro něj bylo velkým výstupem z komfortní zóny.

Protože si Petrovy odvahy cením, napadlo mne dát mu při natáčení prostor pro svou vlastní sebeprezentaci. Jeho zdravotnímu stavu může pomoci i to, když bude pracovat na více rozdílných zakázkách a opustí stereotypní práci na jednom projektu. Proč tedy nevyužít mediální síly Mladého podnikatele a Petrovi nepomoct?

Pokud tedy hledáte programátora se specializací na PHP, nette či v Lazarus, neváhejte Petra kontaktovat. Tady jsou jeho webové stránky. A tady e-mail: petr (zavinac) petrhlozek.cz.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 23 let. Podniká už od střední školy. Hned po ní založil svou první firmu. Nejvíce ho baví tvorba rozhovorů, kterými se snaží na internet přinášet více know-how a inspirace od českých profesionálů a podnikatelů. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 6

  1. Jakub Haluška

    -

    Pár let jsem zažil něco podobného. Nebylo to sice tak drastické, ale musel jsem na půl roku vypnout. Paradoxně si myslím, že mi to dost zásadním způsobem pomohlo … v mnoha ohledech.

    Odpovědět
  2. Vladimír Klaus

    -

    Další vynikající rozhovor, i když na vážné téma. Zaujalo mě, že zde bylo vyhoření provázeno neutuchajícím nadšením ze stávající práce/oboru. Jinak většinou slýchám, že člověk se dopracoval současně do stavu, kdy danou práci už nemohl ani vidět.

    Odpovědět
  3. Michaela Hložková

    -

    Jakožto manželka Petra mohu vše potvrdit :) Jen bych doplnila, že tady je to trochu jako s někým závislím. Pokud ten dotyčný pomoc rodinny odmítá a odmítá si jakýkoli problém připustit, tak ta rodina má hodně omezenou možnost pomoci. Pokud už to toho dotyčného sejme, tak jako Petra, pak je na rodině, aby ho dokopala, kam je třeba. Jasně, nechtělo se mu, ale já nehodlala být ve 30 vdova. Teď si spoustu věcí uvědomil a najednou vidí, že i když máme dvě děti s postižením, a on to tam řekl tak jemně, ale ony toho mají víc, tak i přes to všechno nejsou pořád tak hrozní, jako je viděl v tom svém nejhroším psychickém stavu. Stejně jako teď vidí, že mu nikdo na hlavu nemíří brokovnicí a nenutí ho teď hned všechno udělat a včera bylo pozdě. Musel si přerovnat priority, přehodnotit své možnosti a musel k tomu dojít sám. A i když je mu teď zase o něco líp, tak budu už asi pořád ve střehu, aby do toho zase zpátky nezahučel.

    Jirko, evidentně jste si získal jeho plnou důvěru, když se Vám tak otevřel. Klobouk dolů!

    Odpovědět
    • Edita Dostalova

      -

      Za každým schopným mužem stojí schopná žena. Michaelo, máte můj veškerý obdiv. S manželem se snažíme rozjet podnikání ve větším, doma máme také dceru se střední formou dysfázie a lehčími autistickými rysy a vím, jaké je to peklo. Se syndromem vyhoření jsem se setkala teď na konci prázdnin – obě dcery jsem měla přes prázdniny doma, odpoledne jsem kolikrát do noci pracovala pro manžela. Jela jsem denně v kuse i 16 hodin – děti, domácnost, práce. Ke konci prázdnin zaútočilo vyčerpání, velké deprese, pocity marnosti, ráno jsem nedokázala nic sníst, potom už jsem přestala jíst i obědy. Dostavila se absolutní ztráta elánu, chuti do života, byla jsem podrážděná a chtělo se mi kolikrát jen sednout a prostě brečet. Mozek mi jel na 180% i v noci, spala jsem sotva 5 hodin denně. Věděla jsem, že je to „vyhoření“, kdy už nezabíraly ani dvoudenní odpočinky nebo hraní her, u kterých jsem se snažila relaxovat. Přemýšlela jsem, kdy mi je lépe. Bylo to, když jsem nebyla doma. Naštěstí jsem 25.8. nastoupila po mateřské na částečný úvazek do práce. Změnila jsem tak práci, dostala jsem se do kolektivu, děti mi začaly obě chodit do školky. Všechno se najednou neskutečně zlepšilo. Najednou to jde, 3 dny jsem v práci, 2 dny pracuju pro manžela a odpoledne se věnujeme dětem. Jak jsem tak poslouchala tento rozhovor, utekla jsem úplnému zhroucení za 5 minut 12. Děkuji za tento rozhovor. Petrovi i Michaele Hložkovým přeji hodně síly a vzájemné láskyplné podpory.

      Odpovědět
  4. Tony Kučera

    -

    Velmi zajímavý rozhovor. Mám z toho pocit, že Petr by měl ve svém životě uvažovat o zásadní změně, tedy změnit práci nebo obor. Myslím, že jeho problémy nevyřeší chatička bez elektřiny a občasné procházky.

    Odpovědět
  5. Aleš Kapl

    -

    Opravdu velmi zajímavý rozhovor. Jako informatik některé věci o kterých Petr mluvil znám osobně také. Nejsem si jistý, jestli změna zaměstnání nebo oboru by byla pro Petra řešením. Domnívám se, že je prostě workoholik a problém zastavit nebo zpomalit by měl možná i v jiném oboru. Osobně jsem měl k vyhoření dvakrát také nakročeno, ale naštěstí jsem si to včas uvědomil.
    V prvním případě u mě byli původcem problému kromě náročné práce i naakumulovaný stres z dlouholetého dojíždění za prací (cca 40 km autem), v kombinaci s krátkodobým, ale velmi náročným pracovním projektem, na němž jsem pracoval nad rámec svých pracovním povinností (ty jsem musel stihnout také). Stejně jako u Petra, chtěl jsem to dodělat stůj co stůj, protože mě to bavilo a chtěl jsem se naučit něco nového. Ve chvíli kdy jsem několikátý den ráno vstával se svíravým pocitem u srdce jsem si uvědomil, že balancuji na hraně a je čas zvolnit. Naštěstí jsem projekt úspěšně dokončil a přišla vnitřní úleva a uspokojení.
    V druhém případě šlo v jiném zaměstnání o několikaměsíční intenzivní přetížení. Včas jsem si to uvědomil a vyřešil odchodem z dobře placeného místa, zdraví má člověk přece jenom jedno.

    Odpovědět

Přidejte vlastní komentář