Olga Rochowanská: Oblečení podnikatelů by mělo být v souladu s jejich osobou

Úspěch v byznysu, ale i v každodenním životě závisí i na tom, jak vypadáme. Právě to je důvod, proč řada podnikatelů vyhledává služby stylistů. Olga Rochowanská, osobní stylistka, je držitelkou mnoha certifikátů právě z tohoto oboru. Spolupracuje se známými médii, módními časopisy a obchodními centry. Nabízí také konzultace a odborné asistence při výběru správného oblečení. Jak by se měl oblékat podnikatel, jsme se jí zeptali v našem dnešním rozhovoru.

Olgo, náš web je zaměřen zejména na podnikatele, věnujme se tedy hlavně jim. Existují nějaká pravidla, jak by se podnikatelé měli oblékat?
Podnikatelé jsou pro své klienty chodící reklamou. Beze slov, během pár sekund, na nás oblečení prozradí více, než jsme si ochotni připustit. V souhrnu by oblečení mělo být uvěřitelné, v souladu s osobou podnikatele, s oborem podnikání a harmonicky sladěné. Doporučuji toto nepodceňovat, zvláště při prvním setkání.

Co vše o nás oblečení prozradí?
Například  jaké máme sebevědomí, jestli jsme kreativní, jestli na nás bude spolehnutí, jestli jsme ve svém oboru úspěšní.

Páni, jak o nás oblečení vypoví, že máme nízké sebevědomí? A jak, zda jsme úspěšní?
Máme-li na sobě oblečení, ve kterém se necítíme, nesedí nám a nejsme si jistí jeho vhodností, stává se často, že na to sami upozorňujeme. Různě si oblečení srovnáváme, povytahujeme, rozepínáme a zapínáme, zkrátka ošíváme se. Naopak oblečení, ve kterém se cítíme dobře, naše sebevědomí hodně posílí. Úspěšní lidé většinou dávají na odiv alespoň jednu věc, na které nešetří. Zahrnuje to nejen oblečení, ale i doplňky.

Inzerce

Kromě zmíněného jsme zaměření i na mladé podnikatele. Liší se nějak oblékání u mladých a starších podnikatelů?
Já bych ani tak nerozlišovala mladý a starší podnikatel. Kde je ta hranice? Někdy mohou nastat v podnikání situace, kdy není vhodné vypadat příliš mladě. Daleko důležitější je, co chci okolí sdělit, co nabízím, v jakém prostředí se budu nacházet, s kým se setkám, v jaké budu roli a jaký bude cíl schůzky.

Kromě uvěřitelnosti je dobré se držet svého vlastního stylu, který bude pro druhé dobře zapamatovatelný. Jinak se bude oblékat kreativec a jinak účetní. V neposlední řadě by se měl držet respekt k vlastním fyzickým proporcím.

Nemůže ale oblečení vše spíše pokazit? Co byste rozhodně nedoporučila?
Kromě špinavých a obnošených věcí je podstatné mít na sobě správné velikosti. Ani malé ani velké, ani dlouhé ani krátké. Vybírat takové střihy, materiály a barvy, které jsou v souladu s postavou. O sandálech s ponožkami není asi potřeba mluvit, ale odpustit si to nemůžu (smích).

Dále sešlapané nebo špinavé boty, košile s krátkým rukávem a kravatou, kapsičku u košile mít naplněnou kontakty s propiskou, světlý oblek navečer, …

Když jste narazila na ty sandály, je vhodné, aby podnikatel přišel na schůzku s klientem v kraťasech a sandálích?
Ono by šlo si vzít i ty ponožky do sandál, je to teď shodou okolností aktuální módní hit. Je ale zapotřebí, aby na první pohled vyznělo, že následuji současné trendy a na další sezónu si to už nevezmu. Kraťasy se sandály si na schůzce s klientem dovedu představit, například v létě v hospůdce na zahrádce. Proč ne, když to zapadne do prostředí setkání.

Já sám podnikám a stále častěji se setkávám s neformalitou. Vyhovuje mi to, na druhou stranu ale někdy přemýšlím, kdy si ještě neformální styl oblečení dovolit a kdy už ne?
Dnes je trend vypadat neformálně. Mít na sobě pohodlné oblečení, ale přitom vypadat kompetentně a důvěryhodně. Formálnost/neformálnost hodně záleží na konkrétní situaci. V jakém prostředí, v jaké společnosti, skupině se budete pohybovat. Aby oblečení nebylo příliš vybrané, nebo naopak příliš ležérní a nedbalé. Doporučuji si předem zjistit třeba z fotek z předchozích akcí, kam se chystám. A pak si ujasnit, jakou roli budu hrát, jestli tam chci zapadnout, nebo se budu chtít něčím zviditelnit.

Co to vůbec neformální styl je?
U mužů se to dříve přesně rozdělovalo. Za formální byl považován oblek a za neformální džíny. Tyto hranice již dnes nejsou, začalo se to více prolínat. Nosí se například sako a džíny. To je způsob, jakým se trend momentálně ubírá.

V jakých situacích bychom na sebe měli oblékat například ta saka? Dnes je trend, že i sako se dá nosit neformálně…
Sako – oblek  doporučuji  při různých významných, slavnostních společenských  akcích, jako jsou třeba plesy, promoce, svatby, pohřby… Dále pokud jsme pozvaní na akci, kde je na pozvánkách doporučený společenský úbor, který sako vyžaduje. Na schůzky ve firmách, kde mají doporučený dress code se sakem.

Pro méně formální příležitosti se nosí blejzr nebo sportovní saka. Blejzr se liší od oblekového saka tím, že má kovové knoflíky. Nosí se k němu jakékoli kalhoty, včetně džínů, ale ne ve stejné barvě, jako je sako, aby to nepůsobilo oblekovým dojmem. Nemusí se do něj nosit kravata a lze ho kombinovat i s tričkem. Košili s blejzrem je možné nechat volně přes kalhoty, oproti obleku, kde by měla být košile vždy dovnitř.

To jste narazila také na problém. Kdy košili ven a kdy dovnitř? Co třeba, když máme jen košili, tedy bez saka?
Volba dovnitř nebo ven je podmíněna proporcemi postavy, hlavně poměrem délky těla k nohám, materiálem a střihem. Košile dovnitř je brána určitě za formálnější.

Takže lidé s korpulentní postavou mají mít košili raději ven?
I korpulentnější postava potřebuje mít při formální příležitosti košili dovnitř. Jde o to najít si tu svou správnou velikost. Takovou aby neobepínala, ale ani aby zbytečně neplandala. Další důležitá kritéria, která je nutné si pohlídat, jsou délka rukávu, obvod krku, délka zad a šířka ramen.

Co by si na sebe měl obléci začínající podnikatel, který se chystá na schůzku například se svým klientem nebo obchodním partnerem?
První dojem je vždy nejdůležitější. Nejprve je člověk viděn a potom teprve slyšen. Pro jednání je příjemnější, když se přiblížíme co nejvíce úrovni klienta nebo obchodního partnera. Celkový outfit by měl souznít s oborem podnikání. Ale pozor, pravidlo „méně znamená více“ zde platí obzvlášť.

Jak se díváte na oblékání ve firmách? Stále více se setkáváme s trendem „free firem“, kde lidé způsoby oblékání příliš neřeší. Co si na sebe tedy vzít do práce?
Záleží na oboru podnikání, místu působení, velikosti firmy i na tom, jak se obléká šéf. Mluvíme o firemní kultuře. Řada firem má dnes oblečení zahrnuto v kodexu zaměstnance. Někde mají free pátky a někde se to neřeší vůbec.

Doporučuji brát si do práce takové oblečení, které adekvátně odpovídá pozici, je v souladu s firemní kulturou, ale i vlastním osobním stylem. Ten se dá udržet v případně striktnějších pravidel osobitými doplňky. Např. boty, hodinky, kravata, šála, kapesníček, manžetové knoflíky, brýle, taška, pásek, …

Proč si myslíte, že se tento trend začíná stále častěji objevovat? Jak se lidé do zaměstnání oblékali dříve?
Uvolněnější trend a ležérnost je přátelštější a otevřenější. Oproti historii je všechno rychlejší. Během dne se daleko rychleji střídají pracovní aktivity s volnočasovými. Není mnoho času na převlékání. Také si myslím, že pravidla, co se smí a co nesmí nosit, co s čím přesně kombinovat, byla dříve přísnější.

A jsou dnes vůbec nějak definována? Přijde mi, že dříve byly hranice dány jasněji…
To máte stejné jako s etikou. Její pravidla jsou nepsaná a někdy není jasné, proč se něco zakazuje a něco přikazuje. Má to svůj vývoj. Firmy si vydávají jasné hranice, aby jako celek působily jednotně.

Jak je to u žen? Jak by se měly oblékat ženy-podnikatelky? Je vhodná krátká sukně a tílko na jednání?
Stejně jako muži by si měly ženy-podnikatelky uvědomit, kdy, kde, s kým budou na jednání. Pro formální příležitosti se nedoporučují žádné hluboké výstřihy, holé ruce, krátké sukně a otevřené boty. Jiná atraktivita bude volena při jednání v kanceláři a jiná například na společenské networkingové party. Tam si krátkou sukni nebo tílko představit dovedu, ale asi ne zkombinované takto dohromady. U žen je to hlavně o kombinování, odpovídajícím střihu, o velikostech a výběru materiálů.

O čem je to u mužů?
Je to podobné. Prioritu bych ale dala na správné velikosti, to bývá největší kámen úrazu.

Jak je to například s holením?
Vousy nebo oholení do hladka jsou součástí celkové image. Současný módní trend je bohatý plnovous k mladému vzhledu. Dlouhou dobu se také drží tzv. strniště (cca 3denní vous). Důležité je, aby byl vous upraven a bylo vidět, že se o něj pečuje.

Můžete nám prozradit, jaký je dnes zájem o poradkyně s oblékáním, jako jste vy?
Pociťuji neustále vzrůstající zájem o tuto službu. Svůj zevnějšek s poradci dnes už řeší nejen mediálně známé osobnosti. Každé větší nákupní centrum začíná služby stylistů nabízet.

Myslíte si, že je tento vzrůstající trend ovlivněn třeba i tím, že už nejsme schopni tak jasně definovat hranice mezi formálností a neformálností?
To si nemyslím. Spíš je to o tom, že lidé nechtějí ztrácet v obchodech čas hledáním toho, co jim sedí a co se jim líbí. Chtějí mít jistotu volby barvy, střihu, materiálu. Chtějí mít vytipované obchody, které odpovídají jejich stylu.

A hraje v tom roli i výběr, který se nám dnes v obchodech s oblečením nabízí? Jednoduše tedy, že lidé neví, co si vybrat a jak to zkombinovat?
Z mého pohledu hraje. Když se zrovna sezonní módní trend netrefí do osobního stylu, nesluší postavě a nejsou v nabídce odpovídající velikosti, jistota správného výběru se ztrácí.

Kdo je vaším nejčastějším klientem?
Mezi moje klienty dost často patří lidé, kteří jsou ve fázi nějaké změny. Kariérní, váhové, vztahové,… Jsou to lidé, kteří nemají čas na shánění, nevědí co si vybrat do práce, na společenskou událost nebo i do baru. Potřebují nasměrovat, kde vybranou věc koupit, jak ji zkombinovat. Pomáhám jim s vytvořením funkčního šatníku pro všechny možné příležitosti.

Co je pro výkon podobné činnost důležité, ať už po stránce osobnostní, tak po stránce vzdělání a zkušeností?
Základem je znalost stylistických a vizážistických technik, obchodní a marketingové dovednosti, ve kterých je potřeba jít neustále s dobou. Hodně důležitá je empatie, protože líbivost a priority při rozhodování klienta jsou nadřazeny slušivosti, názoru stylisty nebo diktátu módních trendů. Je zapotřebí mít smysl pro detail, ale i pro humor.

A dokáže toto nabídnout i vámi zmíněný personál nákupních center, nebo je lepší se obrátit přímo na poradce?
Je to samozřejmě vždy o lidech. Hodně záleží na obchodní politice jednotlivých značek.  Na výběru, vzdělávání a odměňování svých zaměstnanců. Často bohužel nastávají situace, kdy prodavač s vidinou provize pochválí i to, čemu by se měl zákazník vyhnout obloukem.

Jak je na tom Česko v porovnání se světem, co se týče vůbec řešení problematiky oblékání, osobního stylu a celkově vizáže? Zajímá Čechy, jak se oblékají?
Češi jako celek nemají v zahraničí úplně příznačné jméno, co se oblékání týče. Myslí si o nás například, že všichni pořád jezdíme na hory. Jsme vnímáni, že nás moc nezajímá, co máme na sobě. Než vhodnost více řešíme cenu a praktičnost.

Velké rozdíly jsou ve městech a jinde. V zahraničí jsou stylistické a vizážistické služby daleko běžnější. Určitě se ale situace čím dál více lepší!

Čím to podle vás je, že jsme na tom „tak špatně“?
Je v nás pořád zakořeněno, že se to tady dlouhou dobu neřešilo. Všichni jsme chodili v tom samém. Nebyly výrazné rozdíly a odlišovat se nebylo žádoucí. V rodinách se nepředávají informace, co je vhodné kam vzít.

Máte představu o tom, jak se do budoucna bude styl oblékání měnit?
Myslím si, že bude pokračovat trend dodržovat čím dál méně pravidel a diktátů. Móda bude univerzálnější pro všechny možné příležitosti. Bude se používat více funkčních materiálů, které budou lépe a snadněji udržovatelné. No to je vlastně hlavně moje přání (smích).