Křišťálová Lupa 2016
Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Lucie Bozděchová a Klára Doubková ve svém kamenném obchodě radí ženám, jaké nosit podprsenky

Off-line

caresse-velkyLucie Bozděchová a Klára Doubková mají na pražských Vinohradech vlastní kamenný obchod Caresse, ve kterém prodávají spodní prádlo. Jejich specializací jsou podprsenky, nabízí dokonce přes stovku různých velikostí, a to včetně odborného poradenství při jejich výběru a koupi. Proč se rozhodly do takového byznysu vstoupit a s čím se každý den musí vypořádat?

Dámy, proč zrovna podprsenky? Člověk by řekl, že obchodů s takovým zbožím je dneska všude mnoho, konkurence tedy musí být obrovská.
Klára:
My si myslíme, že rozhodně má smysl Caresse vést. Vlastně jsme hledaly prádlo pro sebe a nedařilo se, tak jsme si vytvořily takový obchod, jaký nám chyběl a do kterého bychom samy rády chodily nakupovat. Jsme specifické tím, že poskytujeme poradenství na vysoké odborné úrovni, nikoho do nákupu nenutíme a máme obrovský sortiment. Běžně máme na skladě víc než 100 velikostí (obvody už od 60, košíčky až do K).

Lucie: Máte sice pravdu v tom, že nějaký obchod s prádlem je na každém rohu, na druhou stranu se celkem neskromně domnívám, že převážná většina z nich pro nás až takovou konkurenci nepředstavuje. Šíře sortimentu je ve většině z nich pro běžnou ženu zcela nedostačující, ať už se bavíme o rozsahu velikostí, jak už nastínila Klára, či o ryze vizuální stránce věci (mnoho obchodů stále jede podle zažitého schématu černá-bílá-tělová a barevné prádlo je pro ně spíše sezónní výjimkou než pravidlem).

Zvládáte se přizpůsobovat cenám konkurence, nebo si je určujete samy?
Ceny jsou z velké části dané požadavky výrobců, resp. jejich zastoupením pro ČR (především tedy spodní hranice, aby se prádlo neprodávalo pod cenou, nicméně vzhledem k mnohem větším nákladům na takto specifické zboží by šel pod cenu jen sebevrah).

A tam, kde to není dané, užíváme selský rozum, porovnání s ostatními značkami a cenami v obchodě. Samozřejmě klasickým e-shopům se cenou vyrovnat nemůžeme už kvůli mnohem vyšším vstupním investicím a vyšším fixním nákladům. Ale snažíme se vynahradit to přístupem, poradenstvím a odbornými znalostmi. Určitá část zákaznic po zjištění správné velikosti samozřejmě přesedlá na e-shopy (zejména zahraniční výprodejové, neboť rozdíl v ceně mezi běžnými aktuálními kolekcemi tak propastný nebývá), na druhou stranu se jich velká část zase vrátí, neboť objednané prádlo ne vždy sedí zcela ideálně, nemají jej s kým prokonzultovat, porovnat s jiným. A v neposlední řadě pro velkou část zákaznic je nákup u nás příjemným zážitkem.

Občas sice slyšíme nebo čteme, že je prádlo v našem obchodě strašně předražené, nicméně je třeba brát v potaz, že vývoj funkčního prádla v tak širokém rozsahu velikostí a designů stojí obrovské částky, které se promítají do ceny produktu. Není výjimečné, že velkoobchodní cena našeho prádla je vyšší než maloobchodní cena toho běžně dostupného. A to je i jeden z hlavních důvodů, proč většina obchodů (a výrobců) ty skutečně nositelné velikosti nenabízí.

Co je tedy vaší hlavní konkurenční výhodou? Je to poradenství, kvůli kterému se zákaznice vrací?
Poradenství, citlivý přístup a obrovské množství velikostí, které zákaznice jinde nenajde. Dále to, že nikoho do nákupu netlačíme. Prádlo máme jako vášeň, umíme si o něm povídat, umíme poradit. Považujeme za důležité, aby o nákupu byla dáma přesvědčená, takže se u nás zkouší třeba i přes hodinu a nestane se vám, že byste personál „obtěžovali.“ 

Je pro vás jako pro relativně nový obchod s trochu vyššími cenami složité oslovit nové zákaznice a přesvědčit je o kvalitách svého zboží? Co je vaší největší přidanou hodnotou?
Rozhodně již zmíněné poradenství a výběr. A na rozdíl od zajetých řetězců osobní přístup, ochota objednat, co zrovna nemáme na skladě. Když jsme nedávno prohlížely rok a půl staré fotky z otevíračky obchodu, říkaly jsme si, kde jsme všechno to zboží měly… Neměly jsme ho, měly jsme asi desetinu toho, co máme teď. A i přesto jsme už tehdy byly jedním z nejlépe velikostně zásobovaných obchodů v Praze (větší výběr na sebe pak nenechal dlouho čekat).

Zákaznice k nám nejdříve samozřejmě chodily hlavně z řad kamarádek a známých a posléze i jejich známých, kamarádek či rodinných příslušnic. Dalo by se říci, že naše prádlo mluví samo za sebe. Když ho člověk jednou vyzkouší, většinou už se totiž ke svému starému prádlu vracet nechce. Fungujeme tak hodně na osobní doporučení, rozkřiklo se to.

caresse-1

Holky a jejich modelky.

 

Jak jste se vy dvě vůbec daly dohromady? Proč jste rozjely podnikání společně?
Lucie:
Dlouho jsme obě figurovaly na jednom diskuzním fóru, kde byla mj. i diskuze o podprsenkách, kterou jsem tam před lety založila.

Klára: Lucka mi tehdy na dálku pomohla určit správnou velikost.

V jednu chvíli (začátkem roku 2012) nás zcela nezávisle napadlo, že bychom si chtěly otevřít obchod. Společně jsme se dohodly až časem. A vlastně spíš proto, že jsme obě chtěly ten obchod a tohle byl způsob, jak to zvládnout – provozně i finančně. Trochu jsme si to představovaly jak Hurvínek válku. Byl to strašný risk, ale naštěstí se to povedlo a vypadá, že to funguje.

Vypadá to, že si důvěřujete opravdu hodně, ale nenapadlo vás někdy, že by zrovna v tom mohl být do budoucna problém?
Klára:
Já se toho opravdu bojím. Lucce věřím, nedovedu si představit, že bych měla mít obchod bez ní. Samozřejmě se ale bojím, že něco se může pokazit vždycky. Myslím, že naší obrovskou výhodou je, že jsme do společného podnikání nešly jako kamarádky, ale jako vhodné obchodní partnerky, které mají podobný názor na klíčové věci. Kamarádky v pravém slova smyslu se z nás staly až asi po roce, kdy jsme měly obchod a byly jsme na jedné víkendové akci.

Lucie: V mnoha ohledech jsme jako oheň a voda. Vybavujete si ze školky ty dvě holčičky, které se k smrti nesnášely a každá si se svými kamarádkami hrála na opačném konci hřiště? Tak to bychom přesně byly my, pokud bychom se znaly odjakživa. Naštěstí jsme se poznaly až ve věku, kdy jsme se na to byly schopny podívat racionálně. A čas ukázal, že právě ten rozdílný pohled na dílčí věci nás kolikrát posune mnohem dál, než kdybychom byly na stejné vlně. Asi úplně nejtěžší na celém „projektu Caresse“ bylo uvědomit si, že navzdory odlišnému pohledu táhneme za jeden provaz, takže když jedna kritizuje, není to proto, že by chtěla nějak podrývat tu druhou. Teď už nezbývá než doufat, že to bude fungovat i nadále.

Měly jste na začátku obě dvě stejné plány, stejné vize a vidiny svého podniku, nebo jste se musely nějak sjednotit? Která z vás dnes o čem rozhoduje?
Klára:
Od začátku bylo jasné, že Lucka bude vybírat kolekce a já zvedat telefony. A při tom vlastně zůstalo. Potvrdilo se, že když chci na krám něco já, protože se mi to strašně líbí, tak se to prostě neprodává. Takže mám poradní hlas, co se týče zboží, ale to je tak všechno. Já zase vymýšlím akce, nápady, domlouvám, zařizuji, organizuji. A taky vyřizuju většinu administrativy.

Lucie: No, to není tak docela pravda. Původně existovalo podezření, že v určitých ohledech budeme kooperovat více, ale časem tak nějak samo vykrystalizovalo, že si do určitých věcí skutečně raději mluvit nebudeme (smích).

V jedné věci jsme se ale přece jenom sjednotit musely. Ačkoliv obě nějaké ty buňky pro obchod máme, tak zatímco já jsem už za sebou měla praxi v obchodě řetězcového typu i ve specializovaném butiku, Klára v klasickém obchodě nikdy nepracovala. Občas mně zpočátku nedocházelo, že některé věci je potřeba říkat nahlas, protože jsem je považovala za naprostou samozřejmost, Klára se mě zase čas od času pokoušela přesvědčit o nějaké geniální myšlence, o které jsem ale já už z praxe věděla, že nemůže v běžném provozu fungovat. Když se na to dívám zpětně, tak tohle asi byly vůbec nejčastější třecí plochy.

Jak zněl úplně prvotní plán, jak začít podprsenky prodávat a jak oslovit první zákazníky? Přeci jen, není to stejné jako rozhodovat se o dovolené.
Klára:
Začínaly jsme s velmi omezeným rozpočtem. Všechno jsme si musely půjčit a nechtěly jsme si půjčovat víc, než je nezbytně nutné. Tak jsme začaly „prádlovými večírky“, kdy jsme na začátku července dostaly první zboží a jezdily ho nabízet do bytů dam, které už byly se správnou velikostí podprsenek seznámeny, ale chtěly to zprostředkovat i svým kamarádkám. Těmito akcemi jsme vydělaly na rekonstrukci prodejny, kterou jsme otevíraly 10. října 2012.

Lucie: Pravdou je, že jsme měly docela slušnou porci štěstí a díky bohu i dostatečnou dávku odhodlání prvotní otřesy ustát a překonat je. Většina původních plánů se velmi rychle přetransformovala do plánů zcela jiných. Těch peněz do začátku bylo opravdu málo.

Jaké otřesy myslíte?
Třeba komunikaci s dodavateli, kteří v té době Caresse nepovažovali za zajímavého klienta a podle toho se chovali, pozdní dodávky prádla, řešení toho, že část vymodlené objednávky v balíku chyběla, atd…

Co se týče finanční stránky věci, tak jsme občas počítaly doslova desetikoruny, jestli vůbec máme na zaplacení nájmu či jestli můžeme objednat pár nezbytných kousků.

Taky se minulý rok touhle dobou ozval dodavatel elektřiny, že jsme platily malé zálohy a je třeba doplatit asi 20 tisíc. To jsme šly do mdlob, protože jsme ty peníze neměly.

Jakým způsobem svůj obchod propagujete dnes? Je něco, co vám vůbec nevyšlo, a naopak něco, co lze považovat za trefu do černého?
Jako slepá ulička se ukázaly dva veletrhy, na kterých jsme draze platily stánek, musely kvůli nim zavřít prodejnu, investovat čas i peníze do příprav. A vzhledem k tomu, že jsme přímo na místě nic neprodávaly, jen ukazovaly prádlo na tanečnicích, zkoušely velikosti a zvaly dámy k nám do obchodu, nebylo to rentabilní. Paradoxně také moc nefungují slevové akce a výprodeje, což je dáno tím, že si nemůžeme dovolit nabídnout například 70% slevy, jako velké řetězce, které mají na zboží několikasetprocentní marži. A zákazníci jsou rozmazlení, 15‒20% slevu považují skoro za urážku. Nejlepší tedy je se zákazníkům věnovat a doufat, že k nám pošlou své kamarádky. Přesně to děláme a je to asi ten nejlepší způsob.

Klára: Jako nejnovější marketingovou poučku teď prezentuji, že nejlepší reklama je spokojený zákazník, zvlášť pokud se jedná o redaktorku časopisu. Takhle se nám podařilo dostat se na iDnes i do Blesku pro ženy.

Váš obchod funguje už přes rok. Můžete nám prozradit nějaká čísla (měsíční obrat, počet zákazníků, počet prodaných podprsenek a další)?
Nezlobte se, ale do podrobností zabíhat moc nechceme. Nicméně ve věrnostním programu máme po roce a půl fungování zapsáno přes tisíc zákaznic, které k nám přišly a důvěřují nám natolik, že nám své údaje svěřily. Několikanásobně se nám rozrostl sklad. Během dne obsloužíme přibližně 10 zákaznic, někdy samozřejmě méně, někdy více. A obrat se liší podle aktuálního období (plavková sezóna, Valentýn, Vánoce).

Jak to vše dokážete financovat? Máte prostředky třeba na marketing a další rozvoj?
Zatím si téměř nedáváme výplatu, skoro všechno, co získáme, cpeme zpět do obchodu, abychom měly více zboží, širší záběr. Sice už neobracíme každou korunu jako na začátku, ale stále si musíme dost rozmýšlet, do čeho zainvestujeme. Nedávno jsme se „plácly přes kapsu“ a koupily světelnou výstrč, takže náš obchůdek je teď vidět zdaleka.

Marketing funguje především přes Facebook. Do reklamy jsme se rozhodly investovat zcela minimálně, abychom si nevzaly větší sousto, než zvládneme. Stále si zakládáme především na tom, aby námi poskytovaný servis byl na 100% úrovni, což bychom při příliš velkém náporu zákaznic nedokázaly udržet.

Co přesně tedy prodáváte? Jsou to „klasické“ podprsenky, nebo něco speciálního?
Klasické podprsenky ve velikostech, které jinde nejsou (a přitom je reálně na hrudi nosí většina žen). A především si zakládáme na již tolikrát zmíněném poradenství. V sortimentu máme spousty modelů, od hladkých neviditelných, přes barevné, sportovní, bez ramínek, vyztužené, bez výztuže, krajkové, malé obvody, velké košíčky a podobně.

Dále samozřejmě pro sezónu jaro‒léto budou na skladě plavky v odpovídajících „podprsenkových“ velikostech. A v neposlední řadě pánské prádlo, jehož patentovaný střih zajistí mužům mnohem větší komfort při nošení.

caresse-2

Ráj podprsenek v Caresse

Kdo je vaším dodavatelem, jak jste ho vybraly a jak probíhala komunikace?
Od začátku je pro nás rozhodující velikostní šíře sortimentu. Pokud výrobce nabízí košíčky A‒D, nemá pro nás smysl. Hledaly jsme značky, které známe, nosíme a máme rády. Dále jsme vybíraly podle recenzí zahraničních blogerek. Tak jsme našly i dodavatele jedné z našich nejprodávanějších značek ‒ Comexim, tvůrce prádla značky Linea Artesana, kterou zatím máme jako jediní v ČR.

S některými dodavateli komunikujeme přes jejich zastoupení v ČR, s jinými přímo (s těmi komunikujeme většinou anglicky, máme ale i překladatelku do polštiny, protože díky tomu můžeme zařídit mnohé zajímavosti, jako třeba ušití kojicí podprsenky ve vybraném designu). V tuto chvíli máme prádlo od několika dodavatelů z Velké Británie, Polska, Belgie, Francie, Švédska a doplňkové punčochové zboží od českých firem.

Vidíte nějaký rozdíl mezi komunikací a přístupem tuzemských a zahraničních firem?
Lucie:
Vzhledem k tomu, že od tuzemských dodavatelů bereme jen doplňky, tak to nemůžeme dostatečně posoudit. Obecně je hodně českých firem pevně usazeno ve svých škatulkách, ze kterých moc nevylézají. Abych ale nekřivdila světlým výjimkám, tak je pravdou, že několik málo českých firem šlo v posledních letech hodně do sebe a snaží se v konkurenci zahraničních značek uspět. Minimálně jednu dlouhodoběji sledujeme, a pokud jim ten trend vydrží, rozhodně budeme uvažovat o spolupráci. Můžete se nás pak zeptat znovu.

Mají dodavatelé nějaké podmínky, které musíte splňovat? To, co vám pošlou, platíte po koupi vaším zákazníkem, nebo před?
V prádle obvykle nefunguje nákup „do komise“. Je to dané tím, že prádlo je v kolekcích, takže pro výrobce ztrácí smysl, jakmile je starší, neboť ho už dále za plnou cenu neudá. Veškerá rizika tedy neseme my.

Větší značky si navíc vybírají, komu budou dodávat. Musely jsme pro některé výrobce vyplňovat dotazníky o klientele, než jsme dostaly příslib spolupráce. Naštěstí to vždy vyšlo.

Samozřejmě musíme splňovat limity pro odběry v určitém množství. Ty se ale u různých dodavatelů velmi liší, takže ani přesnější čísla nic moc neřeknou. Ze začátku to představovalo celkem velký problém, protože jsme potřebovaly průběžně objednávat, ale nesplňovaly jsme limity pro minimální objednávky, případně by se nám nevyplatily tak malé objednávky kvůli cenám poštovného. Toto období už naštěstí máme (snad definitivně) za sebou.

Co tedy všechno dodavatele zajímá?
Umístění a rozloha prodejny, odhad klientely, ostatní značky, které nabízíme, předpokládané odběry prádla, velikost výlohy, cenové rozpětí, jestli a jaké máme v obchodě dekorace… Prakticky cokoliv, co vás napadne.

O vlastní výrobě nepřemýšlíte?
Tak jistěže přemýšlíme, moc by se nám to líbilo. Ale jsme si bohužel moc dobře vědomé toho, proč je prádlo, které máme na skladě, tak drahé, a to i v případě, že se jedná o značku s celosvětovou působností a letitou tradicí, tedy i zavedenými postupy a obrovskými obraty. Takže zatím je to hudba daleké budoucnosti a jen čas ukáže, jak moc daleké.

Pokud svému byznysu věříte, nepřemýšlely jste třeba o investorovi nebo o půjčce od banky?
Přemýšlely… A zavrhly. Alespoň zatím se snažíme „osahat si“ podnikání na menším písečku. Nejdřív si chceme být jisté, že ukočírujeme malý obchod, než se pustíme do něčeho většího. Dalším problémem je otázka personálu. Elišku, naši novou posilu do týmu, jsme hledaly opravdu dlouho.

Všiml jsem si vaší akce „Caresse v…“, můžete ji našim čtenářům nějak přiblížit? A proč jste se pro něco takového rozhodly? Je pro vás rentabilní?
Jsme zaměřeny na brafitting – tedy určování správné velikosti podprsenky. Spousta obchodů tohle slibuje, ale málokterý to dělá vážně správně. A není se co divit, pokud má obchod na skladě 20 až 40 velikostí, v některých případech dokonce i méně než těch 20, tak se snaží prodat cokoliv, neboť mnoho žen ani nejsou schopni správně obléci.

My radíme a prodáváme, jen pokud to opravdu sedí. A protože počet takových obchodů by se v celé ČR dal spočítat nejspíš na prstech obou rukou, tak jezdíme poskytovat naše služby do jiných měst. Sbalíme pražský krám a celý ho přeneseme (nejčastěji do některého ze sítě fitness center Contours). Je to vždy po předchozí domluvě s provozovateli. Pro ně je to služba pro jejich klientky, pro nás je to vhodný prostor v ryze ženském prostředí.

Vyplácí se vám to?
Tyhle akce se vyplácejí, protože na nás je už opravdu hodně doporučení. Obvykle jsou plné do dne od otevření termínu. Abychom se totiž mohly každému věnovat, je třeba se objednat, a to zpravidla v půlhodinových intervalech.

Lze tedy říci, že máte jednu kamennou a jednu pojízdnou prodejnu. Přemýšlíte do budoucna i o otevření nových kamenných prodejen v dalších městech? Vyděláte si dnes už na vlastní zaměstnance?
Ve skutečnosti je kamenná prodejna totožná s tou pojízdnou. Všechno zboží z kamenné prodejny sbalíme a v autě dovezeme na místo. Je samozřejmě naším snem mít pobočky úplně všude, ale musíme na tom pomalu pracovat. Zatím se tahle možnost nerýsuje, protože je potřeba mít na to hodně peněz. Nejen na zboží, ale i na vybavení prodejny. A v neposlední řadě spolehlivé lidi.

V Praze ale teď od začátku března máme prodavačku na HPP. A je to po těch téměř dvou letech báječný pocit.

caresse-3

Takhle to vypadá, když holky sbalí všechno prádlo a vydají se napříč republikou…

Když takto jezdíte, můžete nějak porovnat zákazníky v Praze a mimo ni? Všimly jste si nějakých rozdílů?
Je to zvláštní, ale vlastně ani moc ne. Obecně jsou naše zákaznice ty dámy, které se chtějí cítit pohodlně a líbit se nejen samy sobě. Ve většině případů k nám přicházejí na doporučení a vědí, co čekat, takže jsou otevřeny tomu, co říkáme. Nicméně na „Caresse v…“ musí zákaznice investovat ještě trochu víc energie na to, aby se k nám dostaly, protože je třeba se přihlásit, udělat si čas. Obvykle si tedy pročtou stránky a už veškerou teorii znají. Dámy, které přijdou na „Caresse v…“, jsou tedy vstřícnější než dámy, které k nám v Praze zabloudí náhodou. Rozdíl mezi těmi, co k nám jdou cíleně, ale moc nepozoruji.

Často mluvíte o doporučení, až to skoro vypadá, že vaše podnikání funguje zejména díky tomu. Myslíte si, že je z dlouhodobého hlediska možné budovat firmu, která je závislá právě zejména na doporučování?
V zásadě… na čem jiném? Tvoříme si klientelu, která se ráda vrací. A bere s sebou své maminky, dcery, kamarádky, švagrové, kolegyně. Doporučení je naše nejlepší reklama vůbec. Samozřejmě se bojíme toho, že ta doporučení přestanou. A v tu chvíli se budeme muset snažit ještě víc, aby zase byla.

Nevěříme ve strategii „zaplatím drahou reklamu a budu doufat, že lidi přijdou“. A chceme, aby se k nám zákaznice vracely.

Na vašem podnikání se mi líbí šíře celkové nabídky. Nejenom, že prodáváte, ale i za zákazníky jezdíte a nabízíte jim plnohodnotné poradenství, a to i mimo pracovní dobu. Proč to děláte? Je to pokus, jak se odlišit od konkurence?
Pro malého podnikatele neexistuje pracovní doba. Asi znáte tu anekdotu o podnikateli, který nechtěl pracovat 40 hodin týdně, tak dobrovolně pracuje 80 (smích).

Snažíme se hlavně vyjít vstříc, vytvořit si věrnou klientelu a přesvědčit zákaznice, že se k nám nemusejí bát přijít. Domníváme se, že tohle je úplně nový trend, který zatím ještě nikde moc není. U nás má úspěch. Je to věc, která zákaznice těší. A nás taky.

Klára: Pro mne osobně je nepříjemné čekat v obchodě, až přijde zákaznice. Na Caresse v… mám dámy objednané. Když prodávám, jsem ve svém živlu.

Lucie: Já zase nejraději pracuji na těch věcech, které se dají dělat „z domova“. V uvozovkách proto, že je doma obvykle nedělám. Není nic lepšího než v hezkém počasí sbalit katalogy, tužku, papír a netbook a jít si třeba sednout do parku. A když přináší práce takovou příjemnou svobodu mně, moc ráda na oplátku udělám něco vstřícného pro naše zákaznice. Přeci jen si moc dobře uvědomujeme, že to, že Caresse funguje, je z velké části jejich zásluha.

Jeden kousek z celého sortimentu.

Jeden kousek z celého sortimentu.

Čeho jsem si ale nevšiml, je e-shop. Nepřemýšlíte o prodeji i přes internet? Proč ano/ne?
E-shop zatím v tuhle chvíli ještě nechceme, protože je těžké přes něj vybrat velikost. U nás se školeným personálem to trvá někdy i hodinu. A největší práce je v tom, že přesvědčujeme zákaznici, že obvod musí být pevný, aby nesl váhu prsou on, nikoliv ramínka. Tohle přes e-shop nepředáte.

Stejně tak neukážete, jak podprsenku optimálně obléknout právě na ta konkrétní ňadra (byť určitá obecná pravidla existují), ani že by třeba jiný střih, který by si zákaznice sama od sebe nikdy nevybrala, mohl sedět mnohem lépe.

Přes internet samozřejmě prodáváme, ale ne klasickým e-shopem. Zákaznice, které u nás již byly a znají svou velikost, nám mohou napsat e-mail, my je informujeme o aktuální nabídce a případně jim objednáme něco dle jejich představ. Pravidla (včetně vrácení do 14 dnů) jsou stejná jako u e-shopu, ale máme jakž takž kontrolu nad tím, že naše zákaznice opravdu nosí to, co jim sedí!

Co vás na vašem podnikání nejvíce otravuje? Postěžovaly jste si mi na legislativu a přísná pravidla, kterými se musíte řídit. O co přesně jde?
Daně! Vypisování výkazů a aby vše sedělo. Rády bychom se věnovaly naplno prodeji, výběru prádla, péči o zákaznice, dalšímu rozvoji obchodu, jenže právě tohle k tomu bohužel patří. Také neustále někdo chodí na kontroly ‒ inspektorát práce, OSA, hasiči, památkáři a další. A my se pochopitelně snažíme mít všechno v pořádku, ale je to náročné, protože těch věcí, na které musíte myslet, je strašně moc.

Klára: Teď jen doufám, že nepřijde na kontrolu někdo další, koho jsme tady nevyjmenovaly (smích).

Co vás zlobí dále?
Lucie:
Trpělivost není zrovna jedna z mých vlastností, takže mě zlobí hlavně to, že jde všechno pomalu a postupně. To s sebou přináší fakt, že v obchodě nemůžu hned mít všechno zboží, které by se mi líbilo.

Ze stejného důvodu mě malinko zlobí, že spousta žen je stále dosti konzervativních, takže některé věci, ač překrásné, se na skladě vůbec nevyplatí mít (čímž ovšem zdaleka neříkám, že bych na bankovních úřednicích či lékárnicích chtěla vídat pod bílými košilemi psychedelické barvy a tvary, v takovém případě je tělová zcela v pořádku). Vždy si při předobjednávkách nových kolekcí musím znovu připomínat, že je neobjednávám pro sebe, ale pro zákaznice (smích).

Jaké to vůbec je, zařizovat vlastní kamenný obchod? Někteří čtenáři by jej určitě měli rádi také. Co byste jim poradily?
Klára:
Zjistěte si, jaké jsou podmínky pro obchod typu, který chcete. Všechny možné legislativní, hygienické, požární, pracovně-právní podmínky a podobně, ať se pak nedivíte tak, jako jsme se při postupném zjišťování za pochodu divily my. Ověřte si, že máte zázemí rodiny a přátel, kteří vás budou podporovat (a půjčí vám na chleba, když to bude potřeba). Připravte se na to, že obchod není jen ta krásná práce spojená s lehkou konverzací se zákazníky a přijímání peněz. Pravděpodobně budete drhnout podlahu, luxovat koberec, utírat prach, v noci jezdit kontrolovat zblázněný alarm a spoustu dalších věcí, které jsem z paměti radši vytěsnila.

Lucie: Aby si zatraceně dobře rozmysleli, jestli je to skutečně to, co chtějí dělat. Jakmile si jej jednou zařídíte, chová se jako dítě (omluvte troufalé přirovnání od zatím bezdětné, ale myslím, že je nejtrefnější). Vyžaduje neustálou pozornost, péči a není jednoduché ho jen tak odložit. Pokud na něj zrovna nemáte čas, musí se vám o něj někdo postarat. Na druhou stranu pokud někdo obchod opravdu chce, držím mu všechny čtyři palce a ať jde do toho. Paralela s dítětem funguje i zde. Sice vás zlobí, ale po nějaké době už si nedokážete představit, že byste jej neměli.

Jakým směrem se chcete ubírat do budoucna? Jak bude Caresse vypadat za deset let?
V lepším případě budeme mít několik poboček a velký zařízený náklaďák na „Caresse v…“.

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 23 let. Podniká už od střední školy. Hned po ní založil svou první firmu. Nejvíce ho baví tvorba rozhovorů, kterými se snaží na internet přinášet více know-how a inspirace od českých profesionálů a podnikatelů. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 0

    Přidejte vlastní komentář