Křišťálová Lupa 2016
Inspirace pro vaše podnikání a marketing

Jindra Šulcová radí, jak a proč si zaregistrovat ochrannou známku

jindra-sulcova-velkyJUDr. Jindra Šulcová je evropským známkovým zástupcem. To znamená, že pomáhá lidem s registrací ochranných známek, správou známkového portfolia a s ochranou jejich známkových práv. Právě to je velice zajímavé a mnoho podnikatelů může zajímat, jak si ochrannou známku zaregistrovat, co všechno to obnáší a jaké na nás čekají povinnosti. Rozhodl jsem se tedy Jindru požádat o rozhovor, který tu dnes pro vás mám.

Jindro, co je to vlastně ochranná známka?
Ochranná známka je právní nástroj k ochraně označení – typicky značky nebo loga. Její základní funkcí je rozlišit výrobky a služby jejího vlastníka od výrobků a služeb jiných osob. Registrací ochranné známky získává její vlastník ochranu před tím, aby shodné nebo i podobné označení mohl pro tytéž nebo podobné výrobky či služby používat někdo jiný.

Takže jde jen o podobné produkty a služby? Nelze to zakázat i pro ostatní nesouvisející výrobky nebo služby?
V zásadě ano. Výjimku z tohoto pravidla však představují tzv. ochranné známky s dobrým jménem – ty jsou chráněny ve vztahu ke všem výrobkům a službám (nikoli jen těm shodným nebo podobným). Takových ochranných známek je ale relativně málo.

Jak probíhá registrace?
Pokud máte na mysli registraci v ČR, je možných postupů několik – podle toho, pro jakou ochrannou známku se rozhodnete. V ČR je totiž poskytována ochrana nejen českým ochranným známkám, ale i evropským (tzv. komunitárním) a samozřejmě také mezinárodním ochranným známkám s vyznačením ČR a EU.

U každého typu ochranné známky probíhá řízení o zápisu trochu jinak. V zásadě ale platí, že po podání přihlášky příslušný úřad zkoumá, zda přihláška splňuje formální náležitosti, následně probíhá tzv. věcný průzkum, v rámci kterého úřad zjišťuje, zda je přihlášené označení způsobilé k zápisu do rejstříku (například zda jeho název není příliš obecný – např. „mléko“).

Dopadne-li věcný průzkum dobře, přihláška ochranné známky je zveřejněna. Po zveřejnění přihlášky následuje vždy období, po které mohou osoby, které se cítí být registrací takové ochranné známky dotčeny, podávat úřadu námitky proti jejímu zápisu nebo připomínky. Pokud k podání námitek ani připomínek nedojde nebo pokud je úřad zamítne, dojde v dalším kroku k registraci ochranné známky.

Zní to velice náročně. Můžete alespoň přibližně nastínit, jak dlouho taková registrace trvá?
V ideálním případě trvá registrace české národní ochranné známky obvykle zhruba 8 měsíců, řízení o registraci komunitární (evropské) ochranné známky obvykle okolo 5 měsíců. O takovém průběhu lze však mluvit jen v případě, že nedojde k podání už zmíněných námitek nebo připomínek – to pak délka řízení podstatně narůstá. Časově vůbec nejnáročnější je registrace mezinárodní ochranné známky, a to z důvodu dlouhé lhůty pro podávání námitek.

Je to finančně náročné?
Správní poplatky za podání přihlášky české národní ochranné známky do 3 tříd výrobků a služeb činí 5 000 Kč (každá další třída stojí 500 Kč). Správní poplatky za přijetí přihlášky komunitární ochranné známky začínají na 900 eur, výše správních poplatků za přihlášku mezinárodní ochranné známky závisí na vyznačených státech a počtu tříd výrobků a služeb.

Takže jsou v praxi asi největší náklady na služby právníka, že?
Mohou a nemusí. Odměny za zpracování a podání přihlášky české národní ochranné známky, myslím, začínají na 5 000 Kč.

Jaký úřad registruje ochranné známky? Je nějaká databáze, kde svoji ochrannou známku najdeme?
V případě českých národních ochranných známek je to Úřad průmyslového vlastnictví ČR, komunitární (evropské) ochranné známky uděluje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu v Alicante (OHIM) a mezinárodní ochranné známky uděluje Světová organizace duševního vlastnictví v Ženevě (WIPO). Každý z těchto úřadů vede rejstřík svých ochranných známek.

Můžeme takový rejstřík veřejně dohledat a prolistovat?
Rejstříky jsou přístupné online na internetových stránkách zmíněných úřadů. Úřad průmyslového vlastnictví ČR na svých stránkách zveřejňuje databázi veškerých ochranných známek platných v ČR: českých národních, evropských a mezinárodních s vyznačením ČR a EU.

Uvažujete-li tedy o registraci známky pouze pro území ČR, tato databáze vám v naprosté většině případů postačí. Potřebujete-li ale přehled o ochranných známkách v evropském kontextu, doporučuji začít u volně dostupné databáze TMview, kde najdete informace o ochranných známkách z většiny evropských států i některých mimoevropských.

V jakých případech je vhodné ochrannou známku registrovat? Kdy byste nám to doporučila?
Víte, já si nemyslím, že by registrace ochranné známky byla nutná pro všechna označení. Vždy to chce citlivě posoudit, zda registrací ochranné známky získáme právní postavení, které očekáváme.

Jsou situace, kdy ji rozhodně doporučuji. Například vyrábíte-li výrobky a označujete je značkou, jejíž image dlouhodobě budujete, je registrace ochranné známky rozhodně namístě. To samé platí i pro služby, pokud při jejich poskytování dlouhodobě používáte nějaké označení (tedy kromě vlastního jména), které nemá jen místní dosah. Další situací, ve které doporučuji přistoupit k registraci, je případ, kdy vám hrozí riziko, že někdo začne vaši značku používat nebo napodobovat – v tom případě není na co čekat.

jindra-sulcova-3

Zdroj fotky: Archiv Jindry Šulcové

Dobře, tak to zkusme na několika příkladech, které se asi nejvíce budou týkat našich čtenářů. Co začínající internetová firma, která nabízí různé služby, případně produkty, má vlastní webové projekty a podobně? Vyplatí se to zde?
V tomto případě bych s registrací nespěchala, počkala bych, jak se konkrétní projekt vyvrbí, a pak případně podala přihlášku OZ. V mezičase bych hlídala nově zveřejňované přihlášky ochranných známek, zda se někdo nepokouší naše označení zaregistrovat, a souběžně bych monitorovala trh, jestli se na nás někdo nesnaží parazitovat.

Co konkrétní webové projekty, tedy nějaké rozsáhlejší webové stránky, které provozuje živnostník a má s nimi velké plány?
V tom případě bych uvažovala o české nebo komunitární přihlášce a dopředu bych ji koncipovala tak, aby mohla být dále rozšiřována jako mezinárodní. Watching kolizních přihlášek a monitorování trhu je nezbytností i v tomto případě.

A jedinečné produkty/služby?
Obecně řečeno, ať už na trh zavádím jakoukoli značku, vždy vybírám označení tak, aby bylo schopné zápisu do rejstříku a neporušovalo práva jiných osob. Toto musí být ošetřeno dřív, než s označením vstoupím na trh. Jestli registrovat, či neregistrovat je věc druhá – záleží na celé řadě okolností. Ale abychom to zobecnili – jedinečný produkt si žádá jedinečnou péči. Ale pozor, jedinečný produkt nestačí, musíte pro něj zároveň najít i jedinečné označení – o tom to celé ve známkovém právu je.

Je registrace účinnou ochranou?
Podle mého názoru ano – za předpokladu, že je zaregistrováno vhodně zvolené označení pro věcně odpovídající seznam výrobků a služeb.

Jak to myslíte, že je zaregistrováno vhodně zvolené označení?
Jednoduše – již na začátku procesu výběru označení je třeba postavit se před otázku, jak silné označení chceme mít. Jestliže stojíme o silné označení, které nám v rámci možností zajistí nejširší rozsah ochrany, pak tomu musíme přizpůsobit i jeho výběr – nemůže se nám stát, že vybereme takové, které pouze popisuje druh/účel našich výrobků/služeb, nebo které v našem oboru používá každý druhý, musíme vybrat značku, která bude jedinečná. 

Jak se můžeme bránit v případě, že naši známku někdo zneužije?
Máte právo se domáhat, aby od takového jednání upustil. Pokud vás při tom poškodil, způsobil pokles vašeho zisku nebo se třeba jen neoprávněně obohatil, máte právo požadovat náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění. Pokud se někdo bude snažit shodné nebo podobné označení dokonce zapsat jako svoji ochrannou známku, máte možnost podat u úřadu proti takovému zápisu námitky.

Předpokládám ale, že dokazování škody je zde mnohdy velice složité, že?
To je samostatná kapitola. Pro vlastníky ochranných známek je dobré vědět, že soud může na návrh stanovit náhradu škody a výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění (v případě nemajetkové újmy) paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku obvyklého licenčního poplatku.

A je podobné zneužití napadnutelné i v případě, kdy nemáme ochrannou známku zaregistrovanou?
Samozřejmě, s jedním velkým rozdílem – v případě, že argumentujete užíváním nezapsaného označení, musíte jeho existenci v každém řízení zvlášť dostatečně prokázat a prokázat také to, že toto označení nemá jen místní dosah.

Můžete to vysvětlit podrobněji?
Například zákon o ochranných známkách umožňuje uživateli nezapsaného označení podat námitky proti zápisu shodného/podobného označení pro shodný/podobný seznam výrobků a služeb – ovšem se dvěma podmínkami: 1. nezapsané označení se užívalo na trhu dřív, než byla podána napadená přihláška; 2. označení nemá jen místní dosah (není užíváno výhradně lokálně, např. jen v jednom městě).

Vím, že lze registrovat různé druhy ochranných známek. U jakých to má největší význam?
Velmi dobrá otázka. Význam to má u těch, která vám zajistí nejširší rozsah ochrany, a to jsou většinou slovní ochranné známky (ideálně v kombinaci s kombinovanými ochrannými známkami). Ne vždy je ale možné registraci slovní ochranné známky získat (typicky to nelze v případě, že chcete registrovat označení, které je čistě popisné, nebo existují-li už starší ochranné známky). Dobrý patentový zástupce vám pomůže správně vyhodnotit, jaký druh označení bude v daném případě k registraci nejvhodnější.

Může si ochrannou známku zaregistrovat i živnostník nebo někdo, kdo vůbec nepodniká? Kdo to dělá nejčastěji?
Přihlášku ochranné známky mohou podat fyzické i právnické osoby, v případě fyzických osob není živnostenské oprávnění nutné. Nejčastěji jsou ochranné známky přihlašovány obchodními společnostmi, ale fyzické osoby jejich kouzlo objevily také a právě fyzické osoby jsou přihlašovateli ochranných známek čím dál častěji.

A zvládnou to tito lidé sami, nebo je nutná přítomnost odborníka? Kdo jím je?
Zvládnete-li správný výběr znění ochranné známky, výběr výrobků a služeb, pro které bude registrována, a kontrolu rejstříků ochranných známek, zda vaše označení nebude kolidovat s nějakou dříve zapsanou ochrannou známkou, nevidím důvod, proč byste si ochrannou známku nemohli zaregistrovat sami.

Na celém procesu přípravy přihlášky ochranné známky je asi nejsložitější vyhodnocení rizika kolize zvoleného znění ochranné známky s již zapsanými označeními jiných osob. Taková kolize může vést k zamítnutí přihlášky, a tedy zbytečně vynaloženým nákladům na poplatky.

Nejste-li si tedy nějakým krokem jisti, je namístě uvažovat o konzultaci s odborníkem (patentovým zástupcem pro práva na označení nebo advokátem se specializací na práva na označení), ten vám může pomoci například i v situaci, kdy za daných okolností registrace zatím není možná, tím, že doporučí kroky, na základě nichž bude možné dosáhnout zápisu ochranné známky později.

Už jste na to narazila. Lze si známku zaregistrovat i pro jiné země? Například český a slovenský trh nejen internetových služeb je velmi propojený, a proto registrace jen v jedné zemi může postrádat smysl…
Samozřejmě. Tak jak jsme zmiňovali, že jsou v České republice chráněny národní, komunitární a mezinárodní ochranné známky, je tomu i v ostatních zemích Evropské unie. Konkrétní druh ochranné známky zvolíte podle toho, v jakém územním rozsahu se ji chystáte užívat. Mimounijní státy obvykle umožňují registraci národních a mezinárodních ochranných známek (až na výjimky).

jindra-sulcova-1

Zdroj fotky: Archiv Jindry Šulcové

Co s ochrannou známkou v případě, kdy ji už máme zaregistrovanou? Je nutné o ni nějak pečovat? Je její platnost nějak omezena?
Po registraci doporučuji sledovat, zda se někdo nepokouší zaregistrovat nebo užívat shodné nebo podobné označení pro shodné nebo podobné výrobky či služby.  Ochranná známka je platná 10 let od podání přihlášky, v posledním roce platnosti je nutné zažádat o její prodloužení o dalších 10 let. Nestihnete-li to, máte to ještě možnost dohnat v půlroční lhůtě po skončení platnosti známky, ale za dvojnásobné poplatky.

Ale co dělat, když někdo zaregistruje ochrannou známku dříve, než to stihneme my (i když jsme to označení začali užívat jako první), a tuto známku pak vůbec nevyužívá, a my ano? Lze to nějak změnit?
Jedna věc je, že vlastník takto zapsané ochranné známky musí respektovat vaše práva předchozího uživatele – nemůže vám bránit v užívání vašeho označení. Když se však rozhodnete, že své označení chcete zaregistrovat, nezbývá vám než podat návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu vašeho nezapsaného označení nebo návrh na zrušení OZ (nebyla-li užívána po dobu pěti let od zápisu) a teprve po jejím zneplatnění/zrušení můžete zaregistrovat svoji ochrannou známku.

A může mi zakázat používání mého loga nebo značky, i když je používám už dlouho, ale nemám je zaregistrované?
Jste-li v pozici předchozího uživatele, tak ne.

Má vlastník ochranné známky i nějaké povinnosti?
Známkoprávní předpisy tradičně předepisují povinnost užívat zapsané ochranné známky. Je na každém, zda svou ochrannou známku užívá, nebo ne. Pokud však známku neužívá, nemůže být tato známka námitkovým důvodem a zároveň může být zrušena z důvodu kvalifikovaného neužívání.

Některá loga obsahují i písmenko R v kroužku. Musíme si značku povinně takto označit?
Vůbec ne. Značka ® je symbolem registrované ochranné známky. Můžete ji užívat, ale nemusíte. Osobně užívání této značky doporučuji, z mého pohledu přidává známce na váze.

Jak to vidíte s budoucností ochranných známek?
Aby bylo v budoucnu vůbec možné registrovat nové ochranné známky, předpokládám, že bude třeba přehodnotit rozsah ochrany, kterou jednotlivé druhy označení (slovní, kombinované, grafické etc.) poskytují. Myslím, že úřady budou stále přísněji posuzovat, jestli je zapsaná ochranná známka skutečně užívána, a tím pádem vzroste i počet a význam zrušovacího řízení z důvodu neužívání. V praxi bude stále častěji docházet k nejrůznějším sporům a vlastníci silných ochranných známek v nich budou vítězit. Přeji vám, ať patříte k nim! 

Okomentovat článek

Sdílejte článek přátelům:

Autor: Jiří Rostecký

Jirkovi je 23 let. Podniká už od střední školy. Hned po ní založil svou první firmu. Nejvíce ho baví tvorba rozhovorů, kterými se snaží na internet přinášet více know-how a inspirace od českých profesionálů a podnikatelů. Píše blog o podnikání na internetu.

Komentáře čtenářů: 0

    Přidejte vlastní komentář