Jak stanovit cenu produktů? Zeptejte se třeba manželky…

Pokud zazní slovo cena, každý podnikatel ihned zbystří. Cena produktů určuje úspěšnost podnikání a je rozhodující pro vytváření zisku a životaschopnosti podnikatelského záměru. Naše sociální myšlení spojené s nakupováním a prodejem (třeba svojí práce) vytváří zajímavý cenový paradox.

Při nákupu si přejeme co nejnižší cenu za zboží a co nejvyšší cenu za svoji práci – tedy výplatu. Naopak u výrobků, které sami chceme prodat, a jdou na trh, chceme co nejvyšší cenu a opatřit si je co nejlevněji.

Jak správně stanovit cenu produktu?

Existuje mnoho teorií a také mnoho odborníků, kteří spočítají cenu s pomocí vědecké kalkulačky. Takového odborníka si můžeme opatřit za nějaký poplatek, pokud možno co nejnižší…

Jako běžný podnikatel vyjdeme prozatím s „nákladovou cenou“. To je ta cena, která nám po odečtení všech nákladů, které jsme na pořízení, výrobu nebo opatření produktu vynaložili, ještě ponechá nějakou částku pro další potřebu. Například vložíme manželky věno a vlastní úspory do výroby žaluzií. Pořídíme materiál, pracovníky, účetní a objekt na výrobu. A nebudeme se zabývat otázkou okamžité návratnosti, jak požaduje manželka a rozzlobený tchán.

Inzerce

Nákladová cena – co do ní počítat a jak?

Spočítat si náklady na materiál a pracovníky s pomocí účetní určitě zvládnete. Další náklady vzniknou provozem, jako ježdění autem, podávání inzerátů, schůzky s klienty a třeba výrobní dokumentace, elektřina, voda, plyn.

A co s budovami a stroji? Mohli bychom použít účetní odpisy a stejnou částku vložit do ceny výrobků. Lepší je ale vlastní propočet. Životnost strojů může být účetně jiná, než potřebujeme. Lis nám bude sloužit 15-20 let, ale odepsaný účetně bude již po cca 6 letech. Tak rychlý odpis by značně zvedl cenu výrobku. Naopak budova se odepisuje 100 let a vyrábět bychom v ní nemohli ani za 30 let. Proto se do nákladů a do ceny produktu musí dát také rozumná částka na stárnutí budov, strojů a jiného majetku.

Nevýhody nákladové ceny

Nákladová cena je sice poměrně lehce vypočitatelná. Nepočítá ovšem se sezónními vlivy, konkurencí, trhem. Může se stát, že se svým výrobkem budeme stát na tržnici a poslouchat uštěpačné poznámky o drahotě nebo naopak prodáme za nízkou cenu a část zisku zbytečně ztratíme.

Cena podle poptávky produktu

Prvním zákazníkem našeho výrobku bývají naši známí, třeba manželka. S podnikatelskou hrdostí a po několika měsících usilovné práce jí přineseme kýžený produkt. Samozřejmě se zeptá: „A za kolik to chceš prodávat?“ Vyhrknete cenu, a buď uslyšíte smích („mají to vedle v krámu za polovic“), nebo naopak slova o charitě. Začnete-li ženu „poptávat“, cenu vám stanoví sama. A potom již nezbývá nic jiného, než mrknout na nákladovou cenu a zjistit, zda vyděláváme či proděláváme…

Konkurenční cena

V podstatě s tím začala již zmíněná manželka. Podstata je ve zjišťování ceny konkurence, tedy obíhání jejich obchodů, telefonování, zasílání ceníků. A potom porovnání, čeho jsme schopni a zda neproděláme. Pokud se nám nepodaří dostat na cenu konkurence a nevygenerujeme zisk, pak nemá cenu podnikat…

Všechny tři základní druhy stanovení ceny se tak trochu prolínají. Musejí se vzájemně porovnávat a v konečném důsledku vytvořit cenu rozumnou, která zajistí přežití, zisk a dobrý odbyt produktu.