Jak se vydělává na anonymizaci internetu a kopírování nápadů?

Facebook jako součást života

Skvělá věc ten facebook – můžu sdílet fotky, videa, psát komentáře, sebe a kamarády na fotkách označovat a dělat hromadu dalších věcí. Do doby, než začal facebook prorůstat společností, jsem neslyšel tak často skloňovat slova jako kyberšikana, stalking a podobné. Od počáteční expanze „všichni vidí všechno“ se ale filozofie na facebooku postupně mění na „někdo něco vidět nesmí“.

Dle mého názoru facebook samotný se zabezpečením soukromí zaspal a oslněn expanzí enormního rozměru zapomněl, že každá mincemi má dvě strany. Následně bylo potřeba vše rychle a dramaticky dohánět. Naštěstí jsou ale uživatelé facebooku extrémně shovívaví.

Obecně si na facebooku lidé tvoří idealizovaný svět. Sdílí fotky, které chtějí, aby ostatní viděli, sdílí obsah, který je podle nich zajímavý a bude zajímat také ostatní, udržují si zkrátka nějaký status. Viděli jste už někdy například to, že by někdo udělil „To se mi líbí“ pornostránce? A to jsou weby s touto tematikou na internetu nejvyhledávanější.

Inzerce

Podepsat se pod komentář?

Facebook nabízí jako jeden z pluginů na weby mimo jiné také tzv. facebookové komentáře. Na první pohled skvělá věc pro majitele webů – diskuse na webu zdarma a navíc přímá vazba na největší sociální síť. Ouha, ono to ale nefunguje tak, jak by mělo. Kámen úrazu je zřejmý, lidé nechtějí komentovat veřejně. Anonymní diskuse jsou mnohonásobně „živější“ než diskuse běžící na facebookové platformě.

Kolikrát vás přihlášení, registrace či zveřejnění osobních informací od něčeho odradilo?

Anonymizace internetu a jak to krásně zapadá

Není se tedy čemu divit, že projekt „Přiznání …“ zažívá tak obrovský boom. Je to přímá reakce na požadavky doby, která volá po anonymizaci. Do jisté míry je obsah na internetu, konkrétně na sociálních sítích, tvořen konkrétními lidmi. Takto tvořený obsah bude ale stále omezen šablonou chování, jakousi etikou na internetu. Anonymní přiznání vybízí k překročení této hranice a skvěle se mu to daří.

Česká originalita je přežitek

Nutno podotknout, že nápad přiznání není vůbec originální. V zahraničí je stejný projekt realizován řadou mezinárodních škol a institucí, přiznání je tedy českou adaptací již fungujícího projektu. Není to originální, není to ani krádež. Nedávno jsem v pořadu Jana Krause viděl Viral Brothers, kteří také veřejně přiznali, že nápad na „Debilní kecy …“ také odkoukali v zahraničí.

Ze světa přicházejí skvělé nápady. Stačí tedy rozšířit obzory, převzít nápad a počeštit ho? Pokud se to dělá dobře, tak podle všeho ano. Nebo je to zapříčiněno tím, že úroveň angličtiny v Česku skomírá a lidé čekají na český překlad všeho, co ve světě již dávno běží a funguje?

Závěrem

Faktem zůstává, že i přes globalizaci a možnosti internetu dokážou velice dobře prosperovat lokální projekty (možná se nakonec dočkáme přiznání jednotlivých domů ve vybrané ulici) a že i přes boom facebooku, který pohltil anonymní seznamky, je po jisté anonymizaci stále poptávka.

Zdroje: http://www.priznej.cz

http://www.lupa.cz/clanky/myty-a-fakta-kolem-facebookovych-diskusi-pod-clanky-vecna-debata-se-vraci/