Jak se správně vyfotit na web, do životopisu a na sociální sítě?

Je to maličkost, přesto je důležitá. Vaše fotografie může ovlivnit to, jak vás vnímají vaši zákazníci, obchodní partneři, fanoušci a třeba i budoucí zaměstnavatelé. V tomto rozhovoru si povíme, jak by takové fotografie měly vypadat.

S portrétním fotografem Janem Tichým jsem si povídal o fotografiích určených pro firemní prezentace, životopisy a sociální sítě. Honza se intenzivně věnuje business a firemním portrétům. Portréty pořídil pro mnoho nezávislých profesionálů, které znáte i z tohoto portálu, jako Martina Matějku, Dominiku Špačkovou či Martina Perlíka. Fotí i pro společnosti všech velikostí, vyfotil všech 120 zaměstnanců Albatros Media nebo kalendář s portréty zaměstnanců sítě laboratoří AeskuLab, kvůli nimž procestoval Česko křížem krážem. Věnuje se i časopiseckým portrétům a promo fotografiím pro hudebníky alternativních žánrů. A když nefotí portréty, tak fotí stromy.

Povězte mi, jaký je z hlediska produkce rozdíl mezi portrétní fotografií a jakoukoliv jinou fotografií?
Každý fotografický žánr má svá specifika a i v rámci portrétní fotografie je mnoho podžánrů. Pokud se budeme bavit jen o klasických business portrétech, tak zde jde především o příjemné zachycení podoby klienta.

Kromě znalosti, jak správně nastavit fotoaparát a ateliérová světla, je tak důležitá i dovednost uvolnit fotografovaného, aby byl zachycen v přirozeném a pohodovém rozpoložení.

Inzerce

Mimo to samotné focení je jen částí celého procesu, který začíná ve chvíli, kdy mne klient kontaktuje. Nejprve je zapotřebí zjistit, jaké portréty potřebuje, jaké bude jejich použití, zda na web, do tištěných materiálů či do životopisu nebo na sociální sítě. Na základě správných vstupních informací jsem schopen vhodně naplánovat focení.

Po samotném focení následuje zpracování náhledů, z nichž si pak klient vybírá fotografie pro finální retuš. Zakázka pro mne končí až tehdy, když je klient s výslednými retušemi plně spokojen a já mu předávám v digitální podobě vyretušované snímky v tiskové kvalitě.

Jak poznáte dobrou portrétní fotografii?
Do určité míry je určení dobré fotografie subjektivní. Podle mne by kromě kvalitního řemesla v práci se světly, fotoaparátem a postprodukcí mělo z portrétu vyzařovat to, co je na portrétovaném pozitivní. Pokud tedy opět hovoříme o business či firemních portrétu, který má za úkol danou osobnost “prodat”. Umělecký portrét může jít i do jiných než jen pozitivních sfér, a má proto širší vyjadřovací možnosti.

Je těžké vyfotit dobrý portrét?
Ano i ne.

Co je na tom těžké?
I když se to nezdá, i focení portrétu může být adrenalinové. Obzvláště v případě, kdy máte na nafocení portrétovaného jen několik minut a během nich musíte udělat nespočet rozhodnutí a technických nastavení fotoaparátu, světel a přitom vesele konverzovat, aby jste navodili uvolněnou atmosféru. Pak při focení říkáte, jak skvěle na fotkách portrétovaný vypadá, i když vidíte, že skoro vše je špatně, světlo, prostředí, výraz, a máte jen další dvě minuty vše napravit.

Focení portrétů je podobné řízení auta. Z počátku, když se učíte řídit, máte dojem, že musíte myslet na spoustu věcí. To vše se ale postupně stává podvědomé, a tak si více můžete užít i samotnou jízdu. Obdobně je to i s focením portrétů. Musíte umět nastavit světla, jejich poměr a směr, vnímat prostředí a přítomné světlo, vybrat vhodný úhel a ohnisko objektivu, nenásilně doporučit různé pózy a gesta.

A neustále se snažit být s portrétovaným v kontaktu. Což nemusí nutně znamenat jen neustále povídat, spíše jde o to vnímat rozpoložení portrétovaného. A spoustu z toho díky zkušenostem už dělám podvědomě a uvolňuje mi to mysl pro to, abych vše mohl vnímat jako souhru dílčích kroků, který dají výsledný portrét.

Pokud mám tedy svoje webové stránky, nabízím služby a chci na nich mít svoji fotografii, jak by měla vypadat?
Měla by být v souladu s vaším celkovým stylem marketingu a tónem, jakým se prezentujete. Zároveň by měla ladit i s grafikou webu. Pro nezávislé profesionály, kteří jsou tváří svého podnikání, je proto vhodné svůj portrét umístit již na úvodní stránku.

Nejčastěji se jedná o polocelek, kde jsou vidět i ruce. Myslím, že portrét je osobnější, když vidíme i část těla, je to jako bychom se s někým již přímo setkali. A myslím, že tato osobnější poloha je právě pro nezávislé profesionály vhodná.

Nejčastěji fotím tento druh portrétů v ateliéru na bílé pozadí. Portréty se dají snadno vyříznout a grafik je pak snadno může vložit do grafiky webu.

Nicméně vhodné jsou i portréty v exteriéru nebo v přirozeném prostředí, které může podtrhnout to, čemu se věnujete. Obvykle chceme, aby portrét působil příjemné, pozitivně a usměvavě, ale nemusí to být pravidlo. Některé osobnosti na volné noze mají velmi silný osobní branding, který je založen i na jiných hodnotách než jen vstřícném úsměvu. Důležité jen je, aby portrét na webu zapadal do celkové marketingové koncepce.

Platí totéž i pro sociální sítě a životopisy?
Určitě platí to, aby portrét byl v souladu s tím, jak chcete působit. Nicméně pokud fotím portrét pro životopis obvykle se jedná o konzervativnější portrét, soustředěný na tvář. U sociálních sítí závisí na tom, o jakou se jedná. Na LinkedIn je obvykle vhodnější formálnější varianta, na Facebook naopak neformální. Proto klientům říkám, aby si donesli formální i neformální oblečení, protože někdy využijí spíše formální portrét a jindy neformální.

Jak se lze v portrétní fotografii odlišit?
Myslím, že samoúčelné odlišování je zbytečné. Jak jsem o tom hovořil výše, portrét je součástí toho, jakou zprávu o sobě chceme podat. Pokud budeme mít extravagantní portrét na jinak nudném webu, bude portrét působit nemístně a neautenticky.

Na druhou stranu při portrétním focení vždy dělám několik různých variant, stylů či svícení a u jedné z variant zkouším vždy něco netypického, neočekávaného, mimo klientovy původní požadavky. Někdy právě vystoupení z pravidel může vést k něčemu novému, co i klient nakonec ocení.

Vy na svých stránkách píšete, že „vždy fotíte s péčí, abyste zachytil jedinečnou osobnost portrétovaného“. Co to znamená?
Tento citát mám u firemního focení, kdy se portrétují celé týmy a na focení jedné osoby mám obvykle jen pár minut. I když je to mnohdy nemožné, snažím se i během těchto několika minut naladit na danou osobnost a z této v podstatě nepřirozené situace, kdy na vás míří fotoaparát, udělat příjemný zážitek.

Ne vždy se to podaří, ale je to nekončící výzva nevnímat toho před vámi jen jako dalšího na focení, ale jako celistvou osobnost, která má celý svůj zázračný život a z něho vám dá pár minut.

Jak se ale dokážete na tu osobnost naladit?
Mám na to speciální přístroj od jednoho šamana ze Sibiře, který mi umožňuje naladit mysl na mozkové vlny ostatních lidí… Ne, teď vážně. Myslím, že je to poměrně prosté. Jde o kombinaci empatie, pozornosti a soustředění. Vždy je snazší někoho pochopit, když se do něj vcítíme a pak tomu můžu přizpůsobit i způsob, jakým s danou osobou jednám

Vidíte nějaké nejčastější chyby v portrétních fotografiích?
Chyby jsou dvojího charakteru. Jednak řemeslné, kdy se jedná například o nevhodné svícení nebo přehnanou či nezvládnutou retuš. A pak chyby, které se týkají osoby na portrétu. Může jít o křečovité gesto nebo špatný výraz. Nicméně po bitvě je každým generálem a sám vím, jak je často nesnadné, aby vše na portrétu ladilo.

Čím intenzivněji se portrétu věnuji, tím více vidím, kolik mi toho ještě schází a že jsem stále ještě na začátku širokých výrazových možností, které portrétní fotografie nabízí. A to je na tom krásné, ta nekončící cesta za portréty.

Pokračujte: Oblečení podnikatelů by mělo být v souladu s jejich osobou