Švarc systém v podstatě využívá rozdílu danění mezi podnikatelem a zaměstnancem. Podnikatel nebo firma místo uzavírání pracovních smluv „spolupracuje“ se živnostníky.
Systém vznikl v devadesátých letech minulého století. Údajně jej vymyslel, ale spíše aplikoval Miroslav Švarc ve stavebnictví. Švarc je benešovský podnikatel, který vyrůstal v dětském domově a vyučil se truhlářem. Za využívání Švarc systému byl odsouzen na 18 měsíců do vězení pro zneužívání a neplacení sociálních dávek. Stát bojoval a bojuje proti tomuto systému, kterým se krátí odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnavatel se rozhodne snížit odvody do státní pokladny za zaměstnance. Propustí svoje pracovníky a dohodne se s nimi, že si zařídí živnostenské listy. Poté je „zaměstná“ zpět na jejich původních místech.
Z hlediska zaměstnavatele převažují finanční a administrativní výhody. Podnikatel proplácí živnostníkům faktury, což je nákladová položka, a nestará se o jejich účetnictví. Může mít smlouvu o dílo nebo prostě objednávku. Zaměstnavatel ovšem ztrácí výhodu jistoty práce.
Živnostník může téměř kdykoliv odejít. Na druhou stranu může zaměstnavatel ihned trestat nekvalitní práci nezaplacením faktury, může také ihned ukončit spolupráci. Neexistuje pracovní doba, je na živnostníkovi, kolik hodin chce a může odpracovat. Zaměstnavatel může také platit nepravidelně, může se dohodnout na placení faktur za čtvrtletí a podobně.
Pro živnostníky má uvedený systém spíše nevýhody. Musejí si vést účetnictví a odvádět sami daně. Nemají jistotu práce a nechrání je zákoník práce. Při ukončení spolupráce nemají nárok na odstupné a dovolená neexistuje. Ale i živnostníci si za stejných platových podmínek vydělají o něco více. Tedy více jim zůstane, než kdyby dostávali plat…
„Švarcsystém“ existuje z principu nerovnosti odvodů podnikatelů a zaměstnavatelů.
Při mzdě 20.0000 Kč, náklady zaměstnavatele na zaměstnance jsou cca 320.000 Kč. Živnostník bude stát podnikatele 240.000 Kč (12×20.000 Kč). Jde o přibližný výpočet zaměstnance a živnostníka bez rodiny a za podobných podmínek.
Zaměstnavatel tedy ušetří ročně cca 80.000 Kč na jednoho zaměstnance. Při 100 zaměstnancích jde o částku 8.000.000 Kč. Jedná se o přibližné propočty.
Zákon o zaměstnanosti vysloveně stanovuje, že zaměstnavatel, právnická či fyzická osoba, je povinen plnění běžných úkolů zajišťovat vlastními zaměstnanci, které zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, vyplácí jim mzdu, platí zdravotní a sociální pojištění a tak dále. Zákon použil termín – běžné úkoly. Co to jsou běžné úkoly? Jedná se o ty úkoly, které přímo souvisejí s předmětem činnosti podnikatele a na místech, kde podniká.
Pokud kontrola z Inspektorátu práce zjistí aplikaci Švarc systému, hrozí zaměstnavateli pokuta od 250.000 Kč do 10 milionů. Pro pracovníka do výše 100.000 Kč. Zároveň může za nelegální práci Finanční úřad doměřit daně. Stát se chce postarat o výběr daní na svoje mandatorní výdaje…
Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu zde.
Před 2 týdny
Před 2 týdny